Tip na výlet: Přes nejhlubší propast na hrad

V aplikaci Mapy.cz mám několik složek, každou mám pojmenovanou podle toho, jaké trasy v nich jsou uložené. Třeba MTB, silniční, atd. Tentokrát jsem si do navigace Garminu nahrál trasu ze složky s názvem „pohodovky“.

Na to, že je prosinec, bylo hodně dobré počasí. Sice zataženo, ale jen lehký větřík, teplota kolem 8°C, takže jsem si vystačil s podzimním oblečením. Čerstvě naleštěný a promazaný Ghost Lector 3.9 dostal na cestu ještě pár fouknutí do plášťů, protože asfaltu je na trase na můj vkus až moc a vyrazil jsem.


Vyjížděl jsem z Valašského Meziříčí. Valmez je pro cyklistu perfektní startovací bod. V podstatě na všechny světové strany vedou cyklostezky, cyklotrasy různých obtížností. Na pár šlápnutí jste v Beskydech, v Hostýnkách, na Odersku. Jen je trochu problém vymyslet trasu, která by byla bez kopců. Což mi nevadí, já mám kopce rád.

Ale když už byste chtěli něco rovinatějšího, třeba na výlet s dětmi, ideální je využít cyklostezku Bečva. Ta má dvě větve, jedna vede z Velkých Karlovic kolem Vsetínské Bečvy a druhá z obce Horní Bečva kolem Rožnovské Bečvy. Ve Valmezu, kde je soutok těchto dvou řek, se taky spojují obě větve cyklostezky Bečva do jedné. Dál pak pokračuje kolem řeky až do Tovačova, kde se vlévá Bečva do Moravy.


Asi po 12 km pohodové jízdy po proudu řeky jsem dojel k Hustopečím nad Bečvou. Tam cyklostezka vede kolem štěrkových jezer, u kterých je chatová oblast, v létě koupačka, bistro. V tomto období jen ticho. O kousek dál na chvíli končí asfalt a trasa vede po lávce přes mokřad k osadě Kamenec. Pár domků a několik vybydlených rozpadajících se budov, opuštěný statek. Tady se na Kamenec můžete podívat.

Kdyby hledal nějaký režisér lokaci pro natáčení hororu, tak tohle je ideální místo. Trasa cyklostezky tady vede mezi poli, občas na mě vykouklo i slunce. Kolem Skaličky už zase po asfaltu a u Ústí nezapomeňte odbočit doprava na nový úsek do lázní Teplice nad Bečvou. Odbočku nepřehlédnete, je tam krásná cyklolávka přes řeku.


No a v Teplicích mě napadlo, že by byla škoda neudělat si turistickou vsuvku k Hranické propasti, která je kousek od vlakového nádraží. Hranická propast je totiž dle Wikipedie nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě. „Suchá“ část má hloubku 69,5 m.

Na dně propasti je jezírko a zatím změřená hloubka jezírka je 450 metrů, ale odhaduje se až na 1 kilometr. Na kole se tady jezdit nesmí, je to přírodní rezervace, ale naučná trasa má jen asi 1,5 km a kromě propasti na ní najdete i třeba vyhlídku u sochy sv. Jana. Zajímavý a docela utajovaný kousek světa.


Můj další cíl byl hrad Helfštýn. Byl jsem v Hranicích a po cyklostezce jsem mohl pohodlně dojet v podstatě až pod hrad. Ale zvítězilo volání divočiny a já odbočil do lesů na modrou turistickou. Po krátkém MTB stoupání jsem se dostal na krásnou lesní cestu Gabrielka a po vrstevnici po úbočí místních kopců pokračoval dál.


Cyklotrasa tam má číslo 6241. Tam už jsem musel občas objet trochu blátivější místa, ale pořád to šlo nasucho. Až pod kopec Křivý. Těžba, traktory, lesáci a cesta rozježděná na kaši. Nééé, vždyť mám čisté kolo!!! A tak to dopadne vždycky .

No, nedalo se nic dělat, s chutí do toho a za pár metrů jsme já i kolo splynuli s okolím, lehce mi to připomnělo letošní Prima Cup Mikulov. No a po prvním blátě už je to potom jedno, takže další bahnoúseky pod Maleníkem už jsem profičel na pána. Tento úsek vede skoro celý lesem, ale v jednom místě se otevře i pěkný výhled na Oderské vrchy.


No a pod Krásnicí modrá trasa odbočuje z lesní cesty Gabrielka doleva do krátkého, ale prudšího a techničtějšího stoupání k hradu Helfštýn. Tento úsek, to byl poslední stoupák na Šela marathonu, který měl letos dernieru. Vyloupl jsem se u parkoviště pod hradem, kde je i lanové bludiště a pár metrů po asfaltu mě dovedlo až k hradní bráně.


Helfštýn je velice zachovalá hradní zřícenina, kde se v sezóně pořádá spousta tématických akcí. Tou asi nejznámější je kovářský festival Hefaiston. Helfštýn patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě a určitě stojí za návštěvu.


A mě od hradu čekalo další, asi čtyřkilometrové pohodlné stoupání lesními cestami po červené značce na Maleník a pak dolů přes Valšovice do Opatovic. Zajímavostí této obce je krásný zatopený lom hluboký asi 37 metrů. Údajně se na dně lomu pořád nacházejí těžební bagry. Koupat se v lomu můžete, ale samozřejmě na vlastní nebezpečí.


V Opatovicích jsem po návštěvě lomu najel na asfaltovou cestu s minimálním provozem. Přes Hranečník do Malholtic, kde trasa pokračovala po polní cestě, což znamenalo další brodění blátem. Ale jak jsem psal, už mi to bylo jedno.


Od Rouského byl zbytek trasy přes Kelč už asfaltový, na závěr jsem si vyjel na kopec Vystrkov, kde stojí stejnojmenná farma. Tady vás musím varovat, majitel je svérázný a pohostinný chlapík, který farmu postupně rekonstruuje a pokud přijmete jeho pozvání, nebude to na 5 minut. Jednak hrozně rád vypráví hostům celou historii farmy a hlavně v jedné místnosti má hodně stylový bar, kde to vypadá jako v obýváku.

A jak jsem psal, je hodně pohostinný, těžce se odtud odchází. Já jsem raději rychle projel kolem a čekal mě už jen sjezd do cíle ve Val. Meziříčí.

Parametry trasy

• Určení: lehké XC a gravel
• Náročnost: nenáročná trasa, jen dva krátké technické úseky
• Povrch: 60% asfalt, 30% lesní a polní cesty, 10% terén
• Délka trasy: 77 km - vč. procházky k Hranické propasti
• Nastoupáno: 885 výškových metrů
• Trasa: Mapy.cz, Strava

Opravdu pohodová trasa, až na dvě krátké techničtější výjimky, které je možné objet po cyklostezce, bez nějakých náročnějších úseků. A zajímavých pěkných míst a úseků na ní najdete dost.


Já jsem se původně chtěl jen tak zlehka projet, ale u Hranické propasti mě napadlo, že by to mohl být docela zajímavý tip na výlet. Takže pokud byste chtěli tuto trasu vidět i ve videu, napište mi pod článek. Rád příště vezmu i kameru.