Oprava silničních a cyklokrosových galusek

Defekt straší nejednoho majitele galusek ať už z důvodu nemožnosti vyřešit ho snadno během vyjížďky, tak z důvodu nemožnosti galusku opravit a dále používat. V mnoha případech ale galusku opravit lze úplně stejně jako klasický plášť s duší.

Předně je třeba říci, že opravit lze jen některé galusky, a to ty s uvnitř volně vloženou a zašitou duší. Nelze tedy opravit galusky Tufo, kde je duše uvnitř zavulkanizovaná. To sice poskytuje jiné výhody (například dobře fungují tmely proti defektu), jenže taková galuska prostě opravit z principu nejde.

Kdy ještě dává smysl galusku opravovat?

Stejně jako u běžného pláště nemá smysl opravovat galusku s poškozeným běhounem, který vytváří na místě propíchnutí, nebo spíše proseknutí, bouli. Také nemá smysl opravovat větší sekance a řezance, ze kterých duše leze ven. Co naopak docela reálně jde, je třeba výměna kompletní duše u cyklokrosových galusek.

Samotný postup

Než galusku strhneme, pokusíme se najít a co nejpřesněji určit místo defektu. To musíme určit opravdu přesně, protože není možné rozpárat příliš velkou část galusky. Jakmile máme určenou přesnou lokaci propíchnutí, galusku strhneme a odstraníme z ní větší kusy lepidla nebo pásky v místě, kde budeme galusku párat.

Nařízneme krycí tkaloun (textilní pásku) v místě defektu na vnitřní straně galusky. Opatrně ho pak odtrhneme od galusky, abychom obnažili šev, kterým drží duši uvnitř. Strhneme jen nezbytně nutnou část krycí pásky s co nejmenším poškozením, protože ji pak budeme zase lepit zpět.


Nyní máme dobře přístupný šev a ten tak můžeme rozpárat. Ideální je ho po straně opatrně naříznout zalamovacím nožem nebo skalpelem a pak vytahat ven pinzetou. Pod švem se ještě nachází krycí vrstva hedvábné tkaniny, která zabraňuje prodření duše o šev či různé nedokonalosti šití. Velice opatrně ji roztrhneme nebo nařízneme a následně rozstřihneme nůžkami.

Nyní máme k dispozici dobrý přístup k samotné vložené duši. Tu si vytáhneme ven z galusky a najdeme na ní defekt. Samotná oprava pak probíhá zcela standardně jako u běžné duše. Pokud je galuska vybavena duší latexovou, doporučuji použít latexové záplaty ze staré duše nebo nějaké hodně flexibilní záplaty. Nejlépe se mi osvědčilo lepení značky Ferdus, které drží dobře jak na butylových, tak na latexových tenkých duších.
Po zalepení duši opatrně nasoukáme dovnitř galusky. Natažením galusky pak duši uvnitř srovnáme do původní polohy. Následně duši nacpeme prstem směrem k běhounu, aby bylo možné galusku bez obav znovu zašít. V tu chvíli si pomáhám dvěma svěrkami. Duše je tak mimo nebezpečí propíchnutí jehlou a lépe se mi i pracuje s galuskou při zašívání.


Nyní máme vše připraveno a můžeme se pustit do zašívání. Obě na sebe přiléhající části galusky přehnu tak, jak lze vidět na následující fotce. Pro zašívání používám pevnější bavlnku, šev nijak extra nedotahuji, aby bylo možné ho nakonec ještě přehnout do původní (pracovní) polohy. Podle starší literatury by se měl používat tzv. řetízkový šev. V praxi ale používám prostý hustý cikcak (entlovací) steh. Někdy se navíc vracím dvakrát na stejné místo. Jako švadlena bych se asi neuživil, ale pro tento účel to postačí. Jakmile máme zašito, můžeme nalepit zpět krycí pásku a po jejím zaschnutí galusku nalepit zpět na ráfek.


Závěrem je vhodné dodat, že tento postup byl dříve zcela běžný kvůli ceně i špatné dostupnosti galusek. Je také možné duši v galusce vyměnit celou, stačí ji rozstřihnout, prostrkat skrz rozpáranou část někde u ventilku a následně části duše přetáhnout přes sebe a slepit běžným lepidlem (vulkanizační roztok). Stejným postupem jsou vyráběny originálně latexové duše.
Snad vám uvedený postup bude inspirací a pomocí a v případě drobných defektů dražších galusek dokáže ušetřit pár korun. Berte ovšem na vědomí, že veškeré opravy provádíte na vlastní nebezpečí a je třeba si velice dobře rozmyslet a zvážit případná rizika podobné opravy.