Plánování trasy v neznámém prostředí

Pro někoho je to možná přežitek, ale já si rád dělám domácí úkoly. Podívejme se, co všechno poctivá příprava obnáší.

Plánování jako takové bych rozdělil na dvě úrovně. Úplný základ v mém případě představuje aplikace mapy.cz. Přehledné mapové podklady s vyznačenými cyklistickými a turistickými trasami. Na první pohled se může zdát, že je to všechno, co potřebujete.


Ale realita bývá často jiná. Sem tam se může stát, že je některá stezka hůře průjezdná, chtěli byste to spojit jinak a celkově je mapový podklad takříkajíc bez života. Pro tyto případy přichází na scénu aplikace Strava, která nabízí rovněž plánovač trasy, ale je živější. Druhá úroveň plánování zahrnuje i analýzu prostředí. Hned na úvod jedním dechem dodám, že využívám placenou verzi. A obě aplikace mají také webové rozhraní, které preferuji.

Jak zvládnout základy?

V úvodu jsem pojmenoval dvě úrovně. V některých případech plně postačuje první, například při jízdě na silničním kole. Mapy jsou kvalitně zpracovány, chyb v plánování na cestě jsem zaznamenal absolutní minimum. V podstatě můžete vše nechat na samotné aplikaci.

V menu zvolíte kolo, místo, kde byste chtěli začít a kde plánujete výjezd ukončit. Samozřejmě v případě okruhů je třeba zvolit i jiné body, jinak budete mít velmi krátký výjezd. Aplikace trasu přepočítá a pokud existují alternativy, tak vám je nabídne.


Po vytvoření trasy přichází otázka: co s ní? Zapamatovat si ji asi není úplně ideální řešení. Právě proto na scéně vítám držák mobilu na řidítka. Nebojte, u kvalitnějších značek se není třeba obávat, že telefon samovolně vypadne. Mapy.cz umí navíc i navigovat.

Funguje to naprosto stejně jako v autě, paráda. Pokud plánujete využívat mapy.cz, doporučuji stáhnout si mapy do režimu bez internetu. Předejdete tak nepříjemnému zjištění, že máte problém, pokud ztratíte signál. Navíc je díky přítomnosti vyznačených cest jednodušší orientace, pokud ztratíte směr.


Jízda s telefonem na řídítkách má samozřejmě i svá negativa. Tím hlavním je rychlý úbytek baterie při aktivní obrazovce. Pokud jedete na delší výlet, můžete připojit externí zdroj energie – ale komu se chce řešit další kabel a krabičku?

Stejně by mě asi trápila možnost zničení mobilu při pádu. V předchozím odstavci se zdálo být všechno super, ale nevěšte hlavy. I na toto volání zákazníků výrobci a vývojáři odpověděli. Zapomeňte na mobil na řídítkách, existují i ​​lepší řešení – a mobil bych osobně používal jen jako nouzovku.


Mapy si můžete pohodlně exportovat a zároveň v jednom kroku i importovat do aplikace Garmin Connect. Takto přenesená mapa se dá odeslat do cyklopočítače. V mém případě je to kompaktní Garmin Edge 840. Tyto záležitosti mají samozřejmě vyřešeny i jiné značky. Máte-li zkušenosti, zda to jde lépe, nebo naopak, napište do komentářů.

A kam vlastně jet?

První úroveň předpokládá, že máte nějaký cíl. Pokud nemáte a chcete se podívat, kde jezdí lokální jezdci, potřebujete jiný nástroj. V tomto je aplikace Strava lídr a s funkcí Heatmap, která sbírá data o pohybu sportovců, umí značně usnadnit život. Jako nedávná novinka přibyla také funkce, která zobrazuje poslední týden.


Osobně mi při tomto pohledu chybí označení turistických a cyklistických tras. Ke zjištění, zda se jedná o asfaltovou cestu nebo cestu neurčitého složení, musíte použít přiblížení. Následně si můžete po jednotlivých cestičkách plánovat trasu s ohledem na použité kolo. Po jejím dokončení prozradím ještě jeden trik.


Abych se vrátil k otázce z nadpisu kapitoly, představím vám možná důležitější funkci, než je samotný Heatmap. Jedná se o Segmenty – a nejdeme se honit, nebojte. Využijeme je k analýze prostředí na vámi naplánované trase.


Pokud si totiž segment otevřete, můžete si ve filtrech zadat časy průjezdů za poslední období. V praxi to znamená poslední den, týden, měsíc... A právě tento údaj je důležitý. Postupně si proklikám jízdy, které jsou přístupné. Prohlédnu si rychlost, použité kolo, případně potěší fotky z výjezdu nebo popis.


Z uvedeného se dá okopírovat kompletní trasa, kterou jezdec jel. Ve Strava plánovači můžete mimo jiné následně upravit začátek a konec trasy, aby vám to vyhovovalo. Navíc se dá zjistit, jestli není některý úsek lepší objet. Identifikovat to můžete například nízkou průměrnou rychlostí, kterou mají cyklisté na daném segmentu. Chce to trochu cviku, času a hlavně štěstí na sdílené lidi.

Dvě třešničky na závěr

V předešlé kapitole jsem nezmínil, jak dostaneme mapu ze Stravy do cyklopočítače. Záměrně, je to totiž automatické. Vytvořená trasa se synchronizuje do aplikace Garmin Connect a najdete ji mezi trasami. Vskutku elegantní.




Rovněž záměrně jsem naopak zmínil, že v aplikaci Strava chybí turistické a cyklistické značky. S tím vám nepomůžu. Možná někoho potěší informace, že si je můžete přidat do originál mapových podkladů, které využívá Garmin. Problematice se věnuje web mapa.garmin.sk, kde najdete také jednoduchý návod.


Plánování je jako práce s buzolou – bez praxe to nepůjde. A nějaký čas vám to samozřejmě ze začátku sežere. Věřím, že jsem někoho inspiroval. Jak jste na tom vy? Klidně se podělte v komentářích, jak plánujete vy.