Jak na bikepacking: Brašny a systém balení

Vyvážené těžiště nebo kymácející se „podsedlovka“? Vše je výsledkem výběru brašen a systému balení.

Máme kolo, na které to naházíme. Máme výbavu, kterou na kolo naházíme. Otázkou ale zůstává, do čeho to naházíme, jak to tam naházíme a jak to na kolo upevníme? Proto dnes bude řeč o bikepackingových brašnách.

Základ je těžiště

Také si užíváš ten pocit lehkosti, když tvé kolo projíždí vzduchem hladce jako nůž máslem a ty máš pocit, jako bys jezdil na pírku? No, tak tohle připnutím brašen pravděpodobně (a bohužel) skončí. 🙂

Jak jsme si řekli v předešlé části, na výlet průměrné délky toho potřebujeme poměrně dost a obvykle to i poměrně dost váží.

Každá věc, přivázaná na brašny zvenčí, představuje 20 wattů výkonu.

A protože výbava dost váží, je třeba ji i vhodně rozložit. Jako sice ne ideální, ale nepříjemný příklad uvedu svou účast na RTSK. Tehdy jsem měl vše narvané v podsedlové brašně, tedy jen pod zadkem jsem měl asi 3-4 kila. A ta se ochotně při jízdě ze sedla nebo v zatáčkách houpala ze strany na stranu.

Pod sedlo, do rámu, na řidítka, nebo na vidlici?

Obecně známe čtyři druhy brašen. Kdysi pradávno se ve velkém na kola instalovaly nosiče a na ně dvoukapsové brašny - koneckonců, i já jsem takto (kdysi dávno) absolvoval svůj úplně první bikepacking.


Doba však kráčí kupředu a nosiče se dostávají spíše do pozadí. Dnes se obvykle setkáme s podsedlovou brašnou, brašnou na řídítka nebo do rámu a menšími brašnami na vidlici. Každá má svá specifika, výhody a nevýhody. Nejsnáze si to asi ukážeme v tabulce.


Vedle těchto nejběžnějších brašen jsou stále populárnější (i při běžné jízdě) malé brašny na horní rámovou trubku. Právě sem můžeš sbalit malý snack, klíče od bytu, do některých se vejde také telefon.

Já jsem při výběru například vsadil na model Fjällräven Hoja Top, jelikož se zde nachází i otvor pro kabel pro případ dobíjení světla nebo cyklopočítače.

Čeho si všímat při výběru?

Prvním faktorem je, jak jinak, objem brašny, popřípadě celku. Pokud si pořídíš set, dává ti to určitou volnost v balení – já sám někdy použiji jen podsedlovku, někdy obě brašny a někdy mi jako přídavné úložiště během běžného výjezdu dobře poslouží i samotná přední brašna.


Každopádně, objem je třeba volit zejména na základě toho, jak dlouho budeš jezdit a co všechno budeš v návaznosti na délku výletu potřebovat. Vždy je lepší nechat si určitou rezervu, pokud kromě výbavy poputuje do brašen i nějaké jídlo. A v neposlední řadě mysli na to, že každá věc, přivázaná na brašny zvenčí, představuje 20 wattů výkonu, vynaložených navíc kvůli špatné aerodynamice. 🙂

Druhým faktorem je tvar brašny. Toto platí především u brašen do rámu, a pokud jezdíš na gravelu nebo silničním kole, tak i u brašen na řídítka. Není brašna jako brašna a není rám jako rám. Zatímco jedna brašna do rámu sedne, druhá se mu tvarově ani nepřiblíží.

Necpi na dno brašny něco, co budeš potřebovat za 10 minut.

Třetím důležitým aspektem je odolnost vůči vodě. Snad nikdo nechce po dešti vytáhnout z brašen zmoklou elektroniku a navlhlé oblečení a spacák. Dobrou zprávou ale je, že voděodolnost zaručují snad všechny renomované značky.


Zajímavým detailem může být způsob upínání brašny. V zásadě dominují dva systémy – jednolitá brašna (Apidura, Ortlieb, Topeak) a jakási „kolébka“ a vak, který se do ní vloží a zafixuje (Restrap, VAUDE, Osprey).

Mně osobně vyhovuje spíše druhý typ. Balení je jednodušší, a pokud potřebuji brašnu demontovat (například ve vlaku), nemusím si hrát s klipsnami. První typ zase zaujme nižší hmotností.


V neposlední řadě mohou rozhodovat detaily. Jelikož je bikepacking často i noční doménou, určitě oceníš každý reflexní pásek navíc. V duchu maximální redukce objemu se na některých brašnách nacházejí ventily, přes které můžeš vytlačit přebytečný vzduch.

A když už jsme se bavili o montáži věcí zvenčí, občas najdeš brašny s vnějšími gumičkami. Výborně poslouží na drobnosti typu bunda.

Způsob balení

Zlatým pravidlem balení (kromě těžiště) je: Necpi na dno brašny něco, co budeš potřebovat za 10 minut. 🙂 Ne, teď vážně. Rozložení hmotnosti je na naloženém kole velmi důležité, neboť, jak jsme si řekli v úvodu, ve velkém ovlivňuje pocity při jízdě. Počítejme s tím, že využijeme všechny brašny.


Do brašny na řidítka u mě většinou putuje spacák. Její velikost je tak akorát na to, aby se tam vešel, aby náklad vpředu netrčel příliš do stran a abych mohl relativně pohodlně řadit. Zároveň spacák není příliš těžký, a tím pádem nemám v zatáčkách pocit „líného předku“. A není radno zapomínat na nejhorší přístupnost. Spacák vytahuji jen jednou za den. Ideální místo.


S brašnou v rámu standardně nejezdím, ale používám ji během závodů. Putují sem těžké věci, případně výbava, kterou chci maximálně chránit před vodou - multiklíč, powerbanka, náhradní duše, minipumpa, doklady.

A pokud zbyde nějaké místo, tak i drobné kousky oblečení jako nákrčník nebo náhradní rukavice. Pokud ale plánuješ bikepacking na celoodpruženém kole, o tuto možnost automaticky přicházíš.


Podsedlová brašna u mě obvykle bývá sklad oblečení. Právě kvůli nepříjemným pohybům při jízdě se ji snažím v maximální míře odlehčovat, zároveň ale poskytuje dostatek prostoru pro objemnější věci. Pokud se mi stane, že beru jen combo na řídítka a pod sedlo, putují nejtěžší věci automaticky na „dno“ podsedlové brašny.


Na závěr se ještě sluší zmínit i možnost jménem drybag. Představuje alternativu například k brašně na řidítka, přičemž do něj nacpeš spacák a k řidítkům upneš pomocí velcro pásků.

Abych to shrnul, doporučuji se sbalit následovně:

• podsedlová brašna – objemné, ale ne nejtěžší věci. V rámci brašny těžší věci k sedlovce;
• brašna v rámu – nejtěžší věci a věci, ke kterým potřebuji rychlý přístup;
• brašna na řidítka – výbava na spaní.

Celý výběr brašen a balení v konečném důsledku nejsou až tak náročné, jak se zdají. Při výběru a nákupu v mnohém dokáží pomoci uživatelské recenze, v balení zase vlastní zkušenosti a postupné dolaďování.

Všechny články týkající se bikepackingu najdeš v sérii Jak na bikepacking.