.sk

CZ

Tip na výlet: Beskydy na dosah každému – užil jsem si a dal si do těla

Tip na výlet: Beskydy na dosah každému – užil jsem si a dal si do těla

Možná je některým známé pohoří dalekým výhledem, ale není tomu tak vždy. Podhůří Beskyd i samotné vrcholy stačí „jen“ navštívit. Rodí se slunečný den, proč nejet právě tam...

 

Samotné beskydské vrcholy se tyčí v délce několika desítek kilometrů v okolí Moravskoslezského kraje. Za Ostravou i v Bohumíně se mi nabízí pohled konkrétně na Lysou horu, Smrk a Pustevny – jsou jako na dlani. Jen si vybrat, ale to si lze rozmyslet klidně až během jízdy.



Bezpečně cyklostezkami


Za jednu věc jsem obzvlášť rád. Mám sice horské kolo s pevným rámem, ale dá se vyjet i s kamarádem jedoucím na silničce. Jezdí se tady po upravených a přehledných cyklostezkách, až na několik přejezdů po silnici. Čeká mě delší výjezd, tak nezapomínám na pitný režim – mám alespoň dva bidony s iontovým nápojem, v kapsách dresu proteinovou tyčinku a na kole oblíbené dva banány.

Ráno se vydávám s kolem ven, zapínám cyklocomputer a volným tempem vyrážím. Nedá se zabloudit, napojím se na nedalekou cyklostezku a jedu do kopců. Už z Bohumína jsou samotné kopce na obzoru krásně vidět. Projedu kolem Vrbických jezer a dál už jen podél řeky Odry. Po příjezdu do Ostravy kolem Koblova se už držím řeky Ostravice, která mi bude dělat společnost prakticky téměř celou cestu.



Ostravu projíždím v klidu a přehledně, cestou je toho dost vidět, například kanoistickou dráhu na řece či Slezskoostravský hrad. Hned za ním se cyklostezka natahuje směrem na Vratimov. V těch místech jsem už příjemně zahřátý, tak do toho šlápnu a zvýším tempo – naprosto to k tomu svádí. Za Vratimovem začíná taková „cyklodálnice“, kterou se dostávám do Paskova. Ten projedu poměrně rychle a „dálnicí“ pokračuji do Frýdku-Místku.

Jsem v Beskydech


Cyklostezka vedoucí Frýdkem je dost podobná jako v Ostravě, stále jedu kolem řeky. Musím se držet trasy a lehce přejíždím po vedlejší silnici, abych se dostal do Bašky. Když zvedám hlavu, kopce jsou přede mnou a já už cítím to, proč sem jedu – HORY! Mám za sebou asi 40 kilometrů a necelou půldruhou hodinku jízdy.



Pokračuji směr Frýdlant nad Ostravicí a zde se držím vlevo, přejíždím most přes řeku Ostravici. Rovně bych pokračoval do Čeladné, podél řeky Čeladenky, ale o tom možná příště … Za zhruba další půlhodinku se dostávám do obce Ostravice a tady sjíždím z cyklostezky, přejíždím vlakový přejezd a podél silnice jedu až na konec obce. Poslední odbočkou se dávám vlevo k vodnímu dílu Šance, kde už jsme jen já a kopce.

Už „jen“ ten kopec


Computer mi čítá celých 54 kilometrů a já se nacházím na místě s výhledem na přehradu. Sem už mají motorová vozidla zakázaný vjezd. Teď je to jen a jen nahoru. Cestou jsem se rozhodl, že navštívím vrchol Lysé hory. Je krásné, jasné počasí – výhledy budou za odměnu. Povrch je asfaltový, později i takový horší asfalt, místy nechybí zpevněná lesní cesta ani lehký terén. V tom úžasném tichu slyším jen kontakt pneumatiky s povrchem cesty a svůj dech. Není výjimkou při cestě potkat i místní zvířecí obyvatele, nebo jiné bajkery zdolávající vrchol.



Od přehrady je to necelých, avšak výživných 12 kilometrů. Místy jedu pod zákrytem větví stromů, místy si užívám výhledy na Javorníky a valašskou stranu Beskyd. A po ujetí asi devíti kilometrů od Šance se dostávám k rozcestníku Zimný.Tak a tady je to už jen „nejhorších“ 2,5 kilometru na samotný vrchol hory. Nejhorších proto, že je to nejprudší kus cesty z celého výjezdu. Jede se to po asfaltu, ta cesta vede z Papežova, odkud jezdí i borci na silničkách a taky se zde jezdí časovka na vrchol hory.



Několik prudkých rovin, pár serpentin a už je mi na dohled samotný vysílač. Tady je moment, kdy nahoru prostě dojedu, i kdybych už nemohl. Po několika desítkách metrů přijíždím k horské chatě Maraton a ikonickému monumentu hory s hladícím bodem ve výšce 1 323 m n. m., s titulem nejvyšší hora Beskyd.



Odměna


Samo sebou nesmí chybět důkaz, že jsem tady. Tak pořizuji populární selfie a pro jistotu poprosím jiného „Lysohora“ o fotku. Odměnou jsou mi nádherné výhledy okolo hory. Vždy se prostě musím podívat, odkud jsem to přijel. Když vidím Lysou z okna bytu, koukám, kde bydlím. Tradičně si v chatě Maraton nebo Bezručově chatě dávám místní polévku a kofolu.



Návrat domů


Po odpočinku a občerstvení se ještě několikrát ze všech stran pokochám výhledy a pak už mě čeká cesta zpátky domů. Volím cestu, po které jsem přijel. Další odměnou je mi svižný sjezd k rozcestníku Zimný, nájezd na cestu lesem a pak letím zpět do Ostravice. Odtud se napojím na oblíbenou cyklostezku a už jen jedu směr Ostrava.



Čísla a data


Tento výjezd je spíš pro někoho, kdo má už něco najeto, ale není překážkou se do Ostravice dopravit autem či vlakem a jen si vyjet nahoru na horu. Celkově jsem tímto výjezdem nasbíral 137 kilometrů, 1 390 metrů výškových a v sedle jsem strávil šest a půl hodinky. Příjemná kombinace svižné jízdy a horské cyklistiky s kochacími výhledy. Kam chci, tam si zajedu. Můj výjezd si můžete najít na tomto odkaze.

Fotogalerie k článku

 

Podobné články