Jednopřevodník, nebo dvojplacka – fenomén, nebo praktičnost?

Setkávám se s řadou názorů a přesvědčení, že tohle, nebo támhle to je právě to pravé a nic jiného nesmí na kolo. Oba řadící systémy myslím mají své plusy i mínusy a já bych se na ně teď rád stručně podíval.

Nejeden názor, nejedna zkušenost o tom, že jednopřevodník je jen marketingová záležitost, je denním obsahem internetových fór a diskuzí. Já, ačkoli jsem k „jednoplacce“ ještě nějak nedospěl, bych rád shrnul její výhody. A dost možná i sám sebe přesvědčím k přestavbě svého kola. Rozhodně to není jen marketingová záležitost. Je to posun kupředu a má to smysl.


Jaké je to vlastně jezdit s jedním převodníkem? Dost závisí na tom, co kdo jezdí: řádění v lese, sjíždění trailů, XC tratě... Tady vidím potenciál užití jedné „placky“, jen si zvolit její velikost, resp. počet zubů. I tehdy je to bez omezení, pokud máte doma několik různě velkých převodníků (či oválný), stačí si je jen přehodit dle typu terénu a stylu jízdy.

Zadarmo to nebude

Je třeba počítat s nějakou tou investicí – řádově v tisícikorunách - v závislosti na zvolených komponentech, co vše je třeba nakoupit, zda jsem výměnu schopen provést sám, nebo musím navštívit cykloservis. V případě, že navštívíte servis, je dost snazší to nechat zcela na nich. Po krátké konzultaci je vám mechanik či prodejce schopen vše sesumírovat a vysvětlit.

• Jako první vidím výhodu v tom, že zruším komplet levé řazení a tím ušetřím i nějaký ten gram a starost levého palce mohu přenechat k ovládání zamykání vidlice, případně teleskopické sedlovky. Starám se tedy jen o řazení na kazetě.
• S odstraněným levým řazením dojdek odstranění i samotného přesmykače = další gramy.
• V případně blátivého počasí se nemusím obávat, že se mi v přesmykači usadí bahno a znemožní mi prakticky do vyčistění využití poloviny převodů.
• Na většinu nábojů (příkladně Shimano ořech) dostanete kazetu o rozsahu 8 - 11 pastorků, takže pokud máte systém řazení 3x9/ 3x8/ 2x10, můžete přestavět svůj bajk, aniž byste museli měnit náboj nebo ořech.
• Nevýhodou je, pokud byste rádi 12rychlostní kazetu, tam se už výměně nevyhnete, většinou je tam jiný ořech – montážní systém MICRO SPLINE (XD ořech pro SRAM). Některé kazety jsou však konstruovány i na klasický Shimano/SRAM ořech pro 11s. Takže nabídka je bohatá.

Nejsem závodník…

Ať už se s kolem účastním nějakého MTB závodu, nebo ne, není nutné mít na kole jednopřevodník. Zvláště pokud máte jen jedno kolo a nemáte možnost mít jedno kolo s jedním řadícím systémem a druhé s druhým. Univerzální kolo na všechno neexistuje, ale když jste zastáncem horských kol, se kterými jezdíte prakticky kteroukoli trasu, pak se hodí mít na kole převodníky dva. Tedy můžete závodit i s jedním, nebo se dvěma.

Jeden? Dva? Tři? Na čem jezdím

Sám sedlám horské kolo s pevným rámem a systémem řazení 2x10 – tohle kolo mám jako primární. Jezdím s ním v létě a i nějaké závody. Rozsah převodníků mám na kole 22/36z a na kazetě pak 11-36z.


Na zimu vlastním taky jedno horské kolo s pevným rámem, které má ještě archaický systém řazení 3x9 s rozsahem převodníků 22/32/44z a kazetou 11-34z. Pak ještě jedno horské elektrokolo, na kterém už je jen jeden převodník, a sice 1x9 s rozsahem řazení 32z na převodníku, a kazeta 11-36z.


Tři převodníky už na kolech dnes téměř nenajdeme, takových převodů už ani snad nemůžeme využít. Na svém „zimákovi“ jeden z převodníků nevyužívám vůbec. Ale u dvou převodníků zůstanu. Pro mě, jenž jezdím dlouhé výlety, cesty do práce a různé přejezdy, je mít kam řadit výhodou. Převodník se 36 zuby mi poslouží jako prostředek pro rychlou jízdu, aniž bych vynaložil příliš vysokou kadenci šlapání.


A vzhledem k tomu, že malý převodník má jen 22 zubů, mě nezaskočí jakákoli náhlá změna terénu. Příkladně v závodě, kdy jedu z kopce a trať se náhle změní a musím opět do kopce, prostě jen shodím levou páčkou řetěz a jedu – za sebou jen slyším jiné borce, jak skřípou zuby o řetěz v záběru přes půlku kazety. Jindy když jedu delší asfaltové stoupání, řadím prakticky jen mezi převodníky, a to když se chystám jet ze sedla a naopak.

• První výhodou tohoto systému je bezpochyby rychlé řazení.
• I když máte na kole systém jednoho převodníku, dost často vídám na kolech vodítko řetězu na převodníku proti jeho padání - je to skoro jako mít přesmykač.
• Nemusím řešit ono případné vodítko řetězu.
• Nemusím mechanicky měnit „placky“, mám dvě optimální a vystačím si na jakýkoli typ terénu.
• Nedochází při řazení k takovému křížení řetězu jako u jednopřevodníku.

Přesvědčil jsem se?

I když mám už nějakou dobu tuhle myšlenku v hlavě, zatím si ještě dva převodníky na kole nechám, poměrně mi vyhovují. Ale dost možná přestavím aspoň toho svého „zimáka“. Je spoustu jistě dalších vašich osobních zkušeností, samozřejmě ne každý může mít vícero kol. Tak jak jste spokojeni se svým systémem řazení vy?

Autor a zdroj fotografií: René Šaffa