Test: Marin Rift Zone 2 - americká klasika pod drobnohledem

Do rukou se mi dostal kousek pravé Ameriky, legendární Marin z Kalifornie. Dokáže dostatečně zabavit, jak proklamuje výrobce mottem “Made For Fun”?

V našich končinách není Marin natolik známý, ale značka byla založena v roce 1986 nadšenci do horských kol. Ostatně nabídka zahrnuje hlavně kola do terénu, a tak mám na vyzkoušení nejprodávanější hliníkový celoodpružený model Marin Rift Zone 2. Ve vyšších specifikacích se nabízí také v karbonu, a to včetně zadní stavby. Hliník u testovaného modelu je kategorie Series 3, čili slitina 6061, čímž se podařilo udržet pořizovací cenu nízko, a přesto zůstává kolo zajímavým počinem.

Zlatá střední cesta

Rift Zone 2 nebude vyhrávat medaile na závodech a o to se obecně ani s nabídkou svých kol nesnaží. Samozřejmě jsou k mání dražší modely v karbonovém provedení s lepšími komponenty, ale cílovka testovaného kola je snadno čitelná. Na experimenty si tenhle výrobce nepotrpí. Rift Zone 2 je v terénu jako ryba ve vodě a tam jsem zužitkoval jeho potenciál naplno.


Rovnou jsem ho provětral na trailech v Jeseníkách, kde mu to moc slušelo. Kolo je v elegantním černo-červeném provedení s kovovým znakem značky u hlavového složení, nesoucím se jako rudá hvězda sovětského režimu. Do stoupání není úplně hbitý a chce to trpělivost. Však váha 15,5 kilo je o třetinu vyšší než u kol, na kterých běžně jezdím. Chtěl jsem si na skocích trochu zalétat, ale s vyšší hmotností není kolo příliš obratné. Přesto je hliníkový rám pojat moderně jak geometrií, tak zadním zavěšením MultiTrac se čtyřmi čepy. Takto vymyšlený systém je odladěný k optimálnímu kompromisu efektivního šlapání a tlumení nerovností či dopadů.


Rám je dostupný v rozměrech S až XL, přičemž M bylo pro mě jasnou volbou při mých skromných 173 cm výšky. Sklon vidlice 65,5° je shodný u všech velikostí. Je položenější a hravější, než tomu bylo u předchůdce. Zadní stavba má 425 milimetrů a jinak rám odpovídá standardu trailových kol. Najdeme zde navíc vnitřní vedení kabeláže.

Všehochuť aneb protřepat, nemíchat

Aby bylo Marina s takovou váhou možné i s jezdcem zastavit, potřebuje brzdy. Velké brzdy! Moc mě potěšilo, že volba padla aspoň na základní Shimano BR-MT201 a velké kotouče. Nerad brzdím a zpomaluji, takže jsem je ve sjezdech lechtal a ani nevyužil jejich plný potenciální brzdný účinek. Každopádně na prudší a delší sjezdy by to chtělo krapet vyšší řadu nejlépe čtyřpístkových brzd.


Zadní tlumič RockShox Deluxe Select R postrádá úplné zamykání, a tak se kolo ve výjezdech pohupuje, ale nějak tragicky to neovlivňuje šlapání. Na jeho obranu - můžete si doladit aspoň citlivost odskoku. Jakmile se sklon obrátí, tak se konečně dostavuje pocit euforie. Přední vidlice RockShox Recon RL se zdvihem 130 mm vyhlazuje všechny možné nerovnosti a oproti zadnímu tlumiči je uzamykatelná přímo na vidlici.


Posed mi na kole sedl od první chvíle a nemusel jsem ani složitě upravovat teleskopku TranzX se zdvihem 150 mm. Je ovladatelná z řídítek a funguje dobře. Chce to jen trochu síly při manipulaci s páčkou na řídítkách. Na čem se trochu šetřilo, je pouze základní osazení 12rychlostním pohonem SRAM SX. Nenadchne a ani neurazí, protože svůj účel vyvézt mě na kopec díky 50 zubům na kazetě zvládá s přehledem. Po krátkém seřízení nebyly potíže a žádné další spojené servisní zásahy.

Marin si bral několik komponentů z vlastní produkce. Týká se to sedla, které mi přišlo ze začátku v pořádku, ale časem bych tohle zploštělé prkno vyměnil za pohodlnější. 29” kola vybavil také z vlastních řad a obul do plášťů Vee Tire Co, se kterými jsem neměl sebemenší problém a držely pěkně. Šířku pláště 2,35 palce doplňuje vzorek dostatečně variabilní pro blátivé sekce, ale naprosto nevhodný na silnici.

Závěr

S ohledem na cenovku 52 300 Kč je to vydařený levný bike pro velké kluky, kteří se chtějí vyblbnout na trailech a lesních cestách bez ohledu na hmotnost. Nerovnosti žehlí jako po másle a přidanou hodnotou je teleskopická sedlovka, široká řídítka nebo bezproblémové osazení. Navíc má punc výjimečnosti, nemyslíte?