Tip na výlet: Kolem Máchova jezera a Bezdězu

Jen v málo oblastech České republiky se vedle sebe nachází tak turisticky a rekreačně exponované a zároveň opuštěné oblasti jako v okolí Máchova jezera. Následující řádky věnuji popisu trasy v často liduprázdných oblastech, kde turistické značení vzniklo až před pár lety. Na své si přijdou hlavně milovníci pískových cest a nepříliš známých vyhlídek na známá místa, ale i poloopuštěných vojenských oblastí.

Parametry trasy:

Určení: lehčí MTB / těžší gravel

Náročnost: lehký terén pro MTB, pro gravel nutností zvládat jízdu v hlubokém písku a strmá stoupání a kořenové sjezdy.

Kdy jet: Kdykoli mimo sezónu. I po dešti či za sněhu je trasa sjízdná. Bláta minimum, pískový podklad vsákne déšť rychle.

Povrch: 70 % lesní cesty, 10 % silnice, 10 % singletrack, 10 % makadam a štěrk

Délka trasy: 49 km

Převýšení: 800 m

Link na trasu

GPX

Startuji obvykle ve Starých Splavech pod hrází Máchova jezera. Nebývá zde mimo sezónu problém zaparkovat a vyrazit do vylidněného okolí Mácháče. Na hrázi se můžete na několika informačních tabulích dočíst o historii Großteich neboli Velkého rybníka, jak bylo Máchovo jezero (správně by mělo být “Máchův rybník”) dříve nazýváno. Zajímavá je jeho relativně malá hloubka, která činí jen 5 metrů, i nízké množství přitékající vody (napouští se zhruba 5 měsíců). Na hrázi se vždy potěším pohledem na Velký a Malý Bezděz tyčící se proti ranním sluncem zářící hladině a vyrážím po modré turistické kamenným úvozem na sever po úpatí vrchu Šroubený. Krátké stoupání, rovinka s výhledem na jezero a zase dolů, abych po pravé straně minul pozůstatky rašelinišť. Následují první pískové pasáže, přejíždím asfaltovou cestu a začínám stoupat pískovcovou roklí na Dělovou cestu.


Vjíždím do bučin národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, která zvláště na podzim nabízí nádherné pohledy na zářivé barvy bukového listí a mechem porostlé staleté kmeny. Cesta je zde víceméně široká, jen hned po odbočení z asfaltu následuje bahenní úsek. Pak přichází sjezd do Dlouhé rokle, kde opět jen překřížíme asfaltku a budeme pokračovat dál po modré Měděným dolem. Krátký sjezd, ostrá levá a jsme na široké pískové cestě k odbočce do Kraví rokle.

Ta nabízí pěkný sjezdík přes kořeny a následují rozsáhlé pískové pasáže. Tentokrát si sjezd projeďte v klidu, za chvíli se sem vrátíme. Právě při klidnější jízdě můžete pozorovat skalní útvary Hradčanských stěn. Na konci Kraví rokle odbočíme doleva a pojedeme Starou lipskou cestou směrem na západ.

Skalní vyhlídka nad Ploučnicí

Nespěchejte a soustřeďte se na odbočku ke skalní vyhlídce nad Ploučnicí. Je jí totiž nenápadná stezka na hranici mladého a vzrostlého lesa. Z vyhlídky můžete spatřit krásné meandry vykroužené v lučinách. Tato řeka, pramenící na úpatí Ještědu, je známá hlavně skalní průrvou, ale pokud byste ji někdy jeli, nezapomeňte si vyhledat “vrbičkové peklo”, než na její splutí pozvete přítelkyni či manželku.

Psí kostel a skalní brána

Vrátíme se na asfalt a budeme po něm pokračovat ještě dva kilometry, pak odbočíme doleva na pískovou cestu, abychom se potkali se zelenou turistickou. Po ní se dáme vlevo a krátkým prudkým stoupáním vyjedeme ke skalní bráně. Krátký sjezd po zelené a následuje odbočka doprava z turistické značky, abychom se na Psí kostel dostali po vlastní ose sjízdnější cestou. Psí kostel je vlastně rozsáhlá jeskyně s mnoha vstupy, které tvoří nespočet převisů. Zajímavé jsou skoro až uměle vypadající sloupy podpírající skalní masu nad jeskyní. Doporučuji chvíli zastavit a řádně vše prozkoumat. Pokud byste se sem chtěli vypravit na víc dní nalehko, může Psí kostel posloužit jako výtečný nocleh.

Pokud jste prošmejdili všechna zákoutí jeskyně, můžeme pokračovat dále po zelené zpět ke Kraví rokli. Tentokrát ji prosvištíme naplno, můj KOM ve sjezdu čeká na vylepšení. Pokoušejte se o to ale s ohledem na aktuální situaci a pěší na cestě! Na konci rokle pro změnu odbočíme doprava na asfalt směrem na Hradčany. Obec Hradčany (historicky Kummer) se stejnojmenným rybníkem je dnes jen odleskem zašlé slávy z dob, kdy okolní lesy a rybníky sloužily k rekreačním účelům (před 2. světovou válkou bylo v obci 6 hotelů, několik penzionů a restaurací). Dnes ve vesnici naleznete alespoň občerstvení a informační středisko Vojenských lesů.

Letiště Ralsko

Po průjezdu Hradčany se vydáme na bývalé vojenské letiště Ralsko. Trasa vede schválně mimo hlavní příjezd, abyste si mohli všimnout pozůstatků okopů a ostnatého drátu. Zároveň se po trase dostanete k menšímu otevřenému bunkru. Po vedlejší pojížděcí dráze se pak kolem jednotlivých zodolněných hangárů dostaneme na konec přistávací dráhy. Na hlavní dráhu je zákaz vstupu - slouží jako sportovní letiště.

Historie letiště

Vojenský komplex kolem letiště vznikl po odstoupení Sudet nacistickému Německu v roce 1938, kdy Wehrmacht zabral oblast rozkládající se mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm o rozloze větší než 250 km2. Samotné letiště vzniklo v roce 1938 nejprve jako travnatá dráha, v roce 1945 bylo po svém rozšíření vybombardováno spojenci. Po válce zde armáda zůstala a v roce 1946 se zde kupříkladu cvičili izraelští letci. V období mezi lety 1951 a 1953 byla zbudována betonová dráha. Mezi lety 1966 a 1969 byl kromě jiných vybudován objekt JAVOR 52 u Bělé pod Bezdězem pro skladování jaderné munice. V roce 1968 celý prostor na dobu “dočasnou” až do roku 1990 přebrala sovětská armáda. V současnosti se s obnovením letiště nepočítá. V areálu samotného letiště je nyní v podstatě jen sportovní letiště a pila. Prostor je přesto využíván například pro natáčení filmů - Tmavomodý svět, Stalingrad.

Malá a Velká Buková, vlci

Z konce pojížděcí dráhy odbočíme vpravo a vydáme se po rozbité asfaltce směrem na Vavrouškův rybník. Projedeme po hrázi, kde doporučuji zastavit a vychutnat si klid. Pokud byste měli obrovské štěstí, mohli byste zde potkat vlky. Setkání je to opravdu nezapomenutelné a vězte, že na Kokořínsku opravdu není nemožné. Dále se vydáme po zelené turistické značce, abychom z ní odbočili vlevo na lesní asfaltku - inline dráhu. Z ní pak asi po 800 m odbočíme vlevo do kopce a krátkým, ale výživným stoupáním se dostaneme na vrstevnicovou cestu kolem Malé Bukové. Jak už název kopce napovídá, buky se zde vyskytují v hojném množství a doplněny modříny vytváří na podzim nádherné barevné kulisy.


Napojíme se na žlutou turistickou, která nás zavede až na vyhlídku pod vrcholem kopce Velká Buková. Tady se nám otevře panorama na Bezdězy, Břehyňský rybník i Máchovo jezero. Na jižním horizontu pak celé Kokořínsko, jmenovitě Vrátenská hora, Houska, Berkovský vrch. V popředí na jihozápadě pak kopce Borný a Šroubený a vpravo od nich pak kopce Hradčanských stěn. Pokud navíc popojdete nad cestu, naskytne se vám pohled na severozápad na letiště Ralsko, kopec Ralsko a město Mimoň. Za dobré viditelnosti můžete spatřit i kopce ve Středohoří nebo Lužické hory.


Pokračujeme dále po žluté, abychom z ní odbočili asfaltovým sjezdem po modré turistické značce. Ta nám bude průvodcem až na Bezděz. Písková cesta zanedlouho vystřídá asfalt, aby jím byla znovu na krátko přerušena. Projíždíme rovinatou část a postupně začneme stoupat na Bezděz. Začátek stoupání je trochu náročnější, ale za chvíli se vše zklidní a na louce pod Bezdězem můžete za dobré viditelnosti obdivovat krásný výhled směrem k Českému ráji. Nahoru na královský hrad Bezděz nejedeme, jako prostý lid zůstaneme v podhradí a jako prostý lid si dopřejeme v hospodě něco k snědku. Mimo sezónu zde bývá otevřena jen restaurace Vyhlídka.

Sjezd do Doks a Doksy

Z Bezdězu nám bude průvodcem červená turistická značka Máchova cesta. Sjezdík začíná lesní cestou s trochou bahna a pokračuje pískovými pasážemi přes kořeny. Zakončen je pak luxusními pískovišti, jaká jsme již projeli v Kraví rokli, tedy přes celou šířku cesty s hlubokým pískem. V samotných Doksech, které jsou v létě přecpané k prasknutí, panuje mimo sezónu klid a otevřené a za návštěvu stojící jsou kavárny a restaurace na Náměstí republiky, případně občerstvení na některé z pláží.

Závěr

Snad se vám vyjížďka bude líbit. Jak jsem předeslal v úvodu, doporučuji jezdit tuto trasu mimo sezónu, ideálně na podzim či v zimě, kdy si užijete liduprázdno i přímo kolem Máchova jezera a na Bezdězu. Trasa je sjízdná i po deštích, protože pískový podklad rychle vsákne vodu. Pokud vyrazíte, uvědomte si, že se pohybujete v přírodě, kde je třeba dodržovat základní pravidla, respektovat na cestách ostatní turisty, neplašit zvěř a odvézt si veškeré obaly a odpadky zpět domů. Bajku zdar.

Další zajímavé čtení:

Tip na další vyjížďku v okolí: Přes Husu a Čapa k Ptačím domkům do Úštěku

360 panorama na Velké Bukové

Letiště Hradčany - historie a fotky některých dnes již neexistujících prostor

Máchovo jezero - historie a další informace