Rozhovor: Cyklodcérky Brno - cyklistika pod Špilasem

Na jaře jsem na Instagramu objevila profil Cyklodcérky, který se věnoval cyklistice a dopravě v mém milovaném Brně. S Bárou, která stojí za profilem, jsem se krátce nato seznámila osobně a v září jsme natočily epizodu stejnojmenného podcastu. Tehdy se mě Bára ptala na závodění. Dnes se role vyměnily, a já se pro změnu Báry ptám na její projekt, pohyb po městech na kole, podcasty nejen o cyklistice a mnoho dalšího.

Ahoj Baru. Moc děkuji, že jsi přijala mé pozvání k rozhovoru. Mohu se hned na úvod zeptat, jak jsi přišla k názvu Cyklodcérky?
Ahoj Baruš, já díky za otázky. Je sranda, jak se nám teď role vyměnily a ty se ptáš mě.
Ten název vznikl poměrně rychle, v diskuzi s pár blízkými a kamarády. Stejně tak logo bylo hotové tak do hodiny. Bylo to poměrně impulzivní. Dost možná mne inspiroval název kurýrní společnosti Švihé synku, kterou tady v Brně provozuje můj dobrý přítel Erik. Ale obecně jsem hledala něco šmrncnutého „moravštinou“, co by vyjadřovalo to, co za tím stojí, tedy tematika žen a cyklistiky, nebo jízdy na kole.

Jaký byl impulz založit Cyklodcérky?
Tím impulzem byl Erikův kopanec. O mém záměru a představě věděl, já se jen neměla k tomu ji realizovat, takže ten Instáč založil místo mě a pak mi jen předal přihlašovací údaje. Další z věcí, které vzniku pomohly, bylo období lockdownu a online výuky a takové malé deprese, ze které jsem se potřebovala vyhrabat. Tenhle projekt tomu docela pomohl. A pak samozřejmě pořízení nového kola, které mne vytáhlo ven na vyjížďky a mezi lidi. A pak už se to začalo organicky nabalovat. Poznala jsem díky tomu spoustu nových a skvělých lidí, zažila dobrodružství, dala si do těla, zaměstnala mozek a pak ho taky na těch výletech zase pro změnu úplně vypnula.


Nejlepší dopravní prostředek po Brně je jednoznačně fix bike.Kolo jsem hlavně začala využívat jako nástroj odpočinku během pandemie.

Na co se projekt Cyklodcérky zaměřuje a pro koho je určen?
Je určen pro všechny, kdo by chtěli vyrazit společně na kolo a posouvat se v tom, a pak taky pro všechny, které by poslech příběhů žen a jejich zkušeností s cyklistikou a jízdou na kole mohl inspirovat k tomu na to kolo sednout taky, propadnout mu, integrovat ho do svého života, potkat další stejně naladěné lidi, rozšířit si obzory, najít v sobě sílu a výdrž, překročit své limity a komfortní zónu, protočit nohy, vyčistit hlavu, a hlavně si ty chvíle na kole a s partou pořádně užít.

Kdy jsi vlastně začala jezdit na kole?
Asi tak před 5 lety plus minus. Ale jen po městě na starých Eskách z druhé ruky. Až letos v únoru jsem pocítila silnou potřebu mít možnost se pořádně projet. Vyrazit dál než do Blanska na koupačku do lomu. Zkusit bikepacking, pokořit svou první stovku a pak třeba i dvě. Ten nový gravel mi to umožnil. A teď už jen koumám, kam a jak to posunout dál. S kamarády nás láká vyzkoušet dráhovou cyklistiku. A mne velice láká pořádný bikepackingový trip, třeba přejet Camino de Santiago, nebo jakákoliv podobná pouť či výzva. Když bych na to našla parťačku, tak by to jelo ještě o to líp.

V Brně se vždy sejde dobrá parta na švih. Eska na které jsem začínala.

Všimla jsem si, že nahráváš podcasty s holkama okolo cyklistiky z Brna. Jak tenhle nápad vznikl?
Ten nápad vždy byl a je součástí celého toho konceptu Cyklodcérek. Vize vytvořit takový řekněme lookbook a zachytit příběhy žen a jejich zkušeností s jízdou na kole tu byl od začátku. Cyklodcérky nemají být tak úplně o mně, ale o všech těch dalších holkách a o tom, že by ty jejich příběhy mohly inspirovat a nakopnout další lidi.

Můžeš nám prosím vypíchnout nejzajímavější rozhovory?
Tak nepochybně ten s tebou! Ty jsi zatím jediná holka, která má tu závodní úroveň, a to, že jsi nejezdila jen tak, ale máš za sebou zkušenost se závody, je myslím dost zajímavé a pak taky tvá práce pro MTBIKER, myslím, že je to dokonalé spojení.
A pak možná ten první s Eliškou, protože je to ten největší prvotní punk, nahrávaný na diktafon v mobilu, někde uprostřed města, kde jde slyšet spousta ruchů okolí, cizí rozhovor party vedle nás a místy také nic, protože jsem omylem prsty zacpala mikrofon.
Ale tak si tak doufám, že by snad mohl být zajímavý každý jeden. Každá z těch holek má co říct. Otázka je, zdali se dobře ptám. Občas, když se slyším, chce se mi brečet, takže i dost uvažuju o vylepšení svých rétorických skills pomocí nějakého kurzu komunikačních dovedností. Není to jen tak a před opravdovými žurnalisty, reportéry a speakery smekám.

Na jaké hosty se posluchači mohou v brzké době těšit?
Mám naplánovaný rozhovor ve třech s Luckou a Anžkou z Bike Kitchen Brno. Odkládáme a posouváme ho skrz různé okolnosti už hrozně dlouho, ale věřím, že hned po Novém roce si ho budou moct posluchači poslechnout.

Night ride s Bike Kitchen Brno.
Na svém profilu máš jeden post a rozhovor s Kateřinou, která jezdí na cargo kole. Jak jste na sebe natrefily, jakou roli tam ta cargo kola hrají?
Na Kač jsem narazila díky tomu, že začala rozvážet balíčky u Švihé synku. První brněnská cargo kurýrka. No, i když vlastně možná druhá, jedna slečna jezdí na cargu a rozváží po Brně kávový zrna Rello il Torrefattore a napečený dobroty a jezdila ještě před Kač. Ať tak, či onak, stejně to myslím stálo za to, dát s Kateřinou kus řeči. Od té doby jsme kamarádky, a když máme čas, na kolo vyrazíme společně.

Na cargu jsem si pak zkusila rozvážet balíky po Brně letos v létě. Vydržela jsem to týden. Je to dřina. Pro mne byla, ale věřím, že to může někomu totálně vyhovovat a propadne tomu. Každopádně je to skvělá služba jako taková, jinde po světě je to dávno trend, kult, jednotlivci, komunity i celá města cargo koly žijí, v Česku si na to musí lidi asi teprve zvyknout a ty jejich benefity teprve objevit. Takže si přeju, aby to byla rychlá a přímá cesta. A já osobně bych si jedno pořídila hned, mít volné kačky, je to skvělý vozítko, praktický a hodně cool, prostě životní styl.

Jaké máš plány s projektem do budoucna?
Plánů by pár bylo a nápadů a myšlenek ještě víc, ale zatím nemají úplně konkrétní obrysy. Každopádně něco, co rezonuje, je třeba natáčení rozhovorů nejenom ve formě audia, ale ve formě videa, vyjížďky udělat pravidelné a organizovanější, navrhnout si svoji vlastní řadu dresů a čapek s Basta Gear a Bioracerem, pověnovat se více i custom designům rámů a komponentů – zatím jsem počmárala představec a sedlovku Vojtovi z Bajkáče a čekají tam na mne dva rámy, naučit se kolu víc po mechanické stránce lépe rozumět a být schopná si drobnosti servisovat sama, na to stejné téma uspořádat řadu workshopů, sama jezdit víc a dál a častěji a zkusit třeba tu dráhovku nebo pořádnou výpravu. Tak uvidíme, kam se to vyvine.
Když bych se ale ohlédla také za tím, co už se podařilo, tak jsem pozvedla kvalitu nahrávání a nahrávám konečně na pořádný diktafon a pak jsme také s Erikem na krámě Cargobikes Czechoslovakia společně zařídili malý showroom s Bioracer, Basta Gear a Tilak produktama. Takže se určitě někdy zajděte kouknout. Věřím, že se bude pomalu rozrůstat o více produktů a nebo o pár dalších značek.

Ano pro cyklistiku pro všechny. Jedna vzpomínková ze společné vyjížďky.

Chystáš se více zaměřit na městskou cyklistiku nebo propagaci cargo bikes?
O tom jsem asi neuvažovala, nebo ne jako o nějaké cílené a promyšlené propagaci. Spíš se všechno ruku v ruce děje tak nějak přirozeně a organicky a nabaluje se to na sebe. S tou městskou cyklistikou mne napadá třeba pořádat guided tours pro začínající cykloše, kteří se zatím sami bojí vyjet na kolo do provozu. O tom se ale v jednom z rozhovorů zmiňovala už Hanka, která se myslím klidně někoho takového ráda ujme. Já sama propagaci městské cyklistiky přispívám zatím jen tím, že po tom městě na kole jezdím, jak se jen dá, pokud není počasí úplně pod psa, přepravě autem nebo MHD totiž opravdu moc neholduju. A co se týče cargo kol a jejich propagace, pomáhám Erikovi na Cargobikes Czechoslovakia a Švihé synku se sociálními sítěmi a nějakou drobnou administrativou.

Poslední dobou je trendem měst propagace elektromobility. Jak se na tento trend díváš z pohledu cyklisty?
V pohodě. Asi to dává smysl, pokud to dostane víc lidí na kolo. Čím víc nás ale bude, tak to bude taky chtít tím lépe vyřešený ten prostor pro cyklisty i parkování kol. A pro příklad, zrovna na tom cargo kole je velice příjemné elektropohon mít. A pokud bude i více elektromobilů, tak alespoň nebudeme my cyklisté dýchat tolik zplodin. Pokud to má přispět k zelenějším a zdravějším městům, tak super.

Spolupracuješ třeba s městem Brno na zlepšení dopravy na kole po Brně?
K tomuto jsem se ještě nedostala, zatím maximálně jen tak komunitně tlacháme, ale k nějaké aktivní participaci na plánování a zlepšování cykloopatření v Brně jsem zatím neměla příležitost. Třeba se zapojím, když budu mít čím a jak přispět. Já zatím dokážu říct, že ten stav v Brně není ideální a že je čím a kde se inspirovat, a když bych měla být konkrétní, tak mne napadá třeba omezení rychlosti v centru na 30, lépe značené cyklopruhy a taky víc navazujících cyklostezek, chytrý design povrchů a úpravy vozovek v některých úsecích města, třeba kostky a retardéry, větší inkluze, viz třeba průvodce inkluzivní cyklistiky ve městech od britské charitativní společnosti Sustrans apod., větší podpora od města, i co se týče těch cargo kol, kdy města po světě už mají dávno zařízené bezplatné půjčovny cargo kol pro veřejnost, ale tady teprve někdo musí přijít na to, že by bylo dobré tuto službu obyvatelům města poskytnout.

Na jedno na kolech.Další noční s Bike Kitchen Brno - po výhledech na Brno.

Využíváš kolo jako primární dopravní prostředek? Vidíš v cestování s kolem hodně úskalí?
Rozhodně kolo, MHD jezdím vážně nerada, i když co se týče toho, jak to MHD v Brně funguje, tak proti tomu nic, jezdí přesně a ty noční rozjezdy, super. Co se auta týče, řídím svátečně. Takže kolo vede.
Co se týče nějakých úskalí, tak se jich asi pár najde, od nějakých defektů, které si třeba ještě neumíte opravit sami, nesednoucí komponenty nebo oblečení, nebo špatně nastavenou geometrii či zanedbaný servis až po ty hrozby a nepříjemné situace spojené s provozem. Častá neohleduplnost řidičů, nepřehlednost dopravních situací a neznalost dopravních pravidel.
Pokud se ale vyjede za město, nějaká vyjížďka nebo bikepacking, tak už je možné si trasu přizpůsobit, a vyhnout se tak úsekům s velkým provozem, pokud máte třeba gravel, tak i sjet ze silnic někam do lesů, záleží na každém, jak chce jezdit a kam chce vyrážet.
Ale tak nějak si myslím, že je to vlastně o úhlu pohledu, a kdo by chtěl, našel by si nějaká úskalí u čehokoliv. Já se do všeho kolem kol pustila celkem po hlavě, nějak to přichází, nějak to postupně přizpůsobuji, jezdím malé ale i delší výlety, jezdím sama i v partě, po městě i za město, na první bikepacking jsem taky vyjela poměrně na punk, už v podvečer, strašně blbě nabalená, nový komponenty nebo hadříky pořídím, až když jsou kačky, na vyměření sedla si teprve taky musím zajít, i když je to asi ta nejzásadnější věc... No a tak. Myslím, že všecko se nějak dá, když je chuť a vůle. A hlavně dobrá parta kolem, že která ochotně poradí a pomůže, pošteluje, vytáhne na kolo.

Moc děkuji za rozhovor, přeju hodně úspěchu a snad se brzy zase potkáme v Krasu.

Báry podcasty si můžete poslechnout na platformě Spotify nebo jí sledovat skrz internet na Instagramu Cyklodcérky Brno.
report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
bohemiacyclingirl 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Rozhovor: Anne Tauber – co nezkusíme, nemůžeme se naučit

Rozhovor: Anne Tauber – co nezkusíme, nemůžeme se naučit

Nizozemská cyklistka Anne Tauber je od letošní sezony součástí Orbea Factory Teamu. Jak se z rovinaté země jako je Nizozemí stát součástí ženské MTB špičky? Co vše umí její závodní kolo?
Zátěžový test – poznat své limity v grafu

Zátěžový test – poznat své limity v grafu

Jak má člověk správně trénovat? Jezdit podle pocitu? Únavy? Nálady? Možná ano, ale co to mít podložené i daty? Tak jsem to zkusila a jak to probíhalo a co mi to dalo uvidíte níže.
Do práce na kole – jde to celý rok?

Do práce na kole – jde to celý rok?

Vyhnout se ranním zácpám, projet se před prací a šetřit peníze za pohonné hmoty jsou pouze ukázky výhod, které cesta do práce na kole nabízí. Pokud jste ještě nepřišli na chuť této výzvě, možná vám tyto tipy pomohou.
keyboard_arrow_up