Rozhovor s Tomášem Zejdou: Cesta na vrchol a za hranice možností

Freestyle, adrenalinové sjezdy, vysokohorské expedice, ale taky ironman nebo ultrarun. To vše Tomáš Zejda, jeden z MTBIKER ambasadorů, už vyzkoušel a zvládnul. Co má ještě v plánu a co jej žene dál?

Tomáši, jsi jednou z nejvýraznějších tváří české freestyle a mtb scény. Kdy přišel moment, kdy sis řekl, že se kolo může stát nejen koníčkem, ale i životním stylem?
V roce 2010 jsem se dostal na největší závody na světě, zajížděl jsem pravidelně výsledky. Cestoval jsem po světě, vymýšlel projekty a hlavně jsem to nedělal pro peníze, ale pro radost.


Vyzkoušel jsem hodně sportů, ale kolo mě osobně sedlo, žádný trenér, spousty volnosti a neomezeně zábavy.

Po 22 letech, co jsem dostal svoje první kolo na skákání, mě to furt baví. Času už není tolik jako za mlada, ale nadšení přetrvává! Kolo mě hodně naučilo a dalo disciplínu do života, manažerské schopnosti a plánování.


V loňském roce šel do kin film Magoři na kole, kde jsi jedním z hlavních aktérů. Expedice na Mera Peak ukázaly tvé odhodlání i schopnost jít až na hranu. Co ti tahle výprava dala – fyzicky, mentálně i lidsky?

Naprosto skvělý výlet, byla to naše druhá vysokohorská expedice a hrozně rád na to vzpomínám.

Měsíce plánování, nevědomost, co nás čeká a nemine a vzpomínky na celý život. Snažím se ten život vytěžit na maximum: cestování, Masterchef, Práce v cirkuse, expedice, rodina, napsal jsem s kamarádem knihu, úspěšně jsem ukonči Ironmana atd.

Tenhle výlet mě určitě utvrdil, že tomu jdu naproti a jdu správnou cestou. Baví mě zkoušet moje limity, pokořovat cíle , které si nastavím a bavit se u toho. Protože bez smíchu a pozitivního přístupu to nejde. Nestresuji se problémy, které možná nastanou. Pouze čekám, co se stane a pak hasím požár.

Posunulo mě to hlavně psychicky, odvaha a nadšení do další akce je na maximu. Vážím si štěstí, které mám a chci ho využít na max.


Jaké momenty v Himalájích pro tebe byly nejtěžší? A co tě v těch chvílích drželo v pohybu?

Nebudu lhát, bylo to dlouhé - 100 km s kolem na zádech bylo delších než jsem si si dokázal představit.

Je to něco za něco, jako vždy. Odloučení od rodiny, Moje žena zůstala doma těhotná s mým synem a mě bylo jasný, že když odjedu, tak to musím zvládnout. Motivace už nemohla být větší, takže jsem byl nezastavitelný. Vlastně mě to ani nenapadlo.


Letos jsi překvapil i mimo kolo, když ses postavil na start 160 kilometrů trailového běžeckého závodu. Co tě přivedlo k tomu odskočit si od kola k běhu?

Mám rád výzvy, ať ve sportu, v práci, v životě. Když jsem byl na základní škole, na druhém stupni, dělal jsem atletiku. Sport mě vždycky bavil a baví furt.

Je jasný, že koukám po výkonech delších, obtížnějších a nebezpečnějších. Po ironmanu jsem pokukoval, co bych si mohl ještě vyzkoušet a zaujal mě královský běh 100mil alias 162km. Bylo to dlouhé a nepříjemné, ale i tak na to rád vzpomínám. Jsou to životní milníky, cesta která mě posouvá dál a vzpomínky na celý život.


Tvoje bezprostřední reakce v cíli byla, že to byl tvůj první a poslední ultra. Pořád to platí?
Jooooooo, byl jsem asi fakt unavený, řekl jsem naprostou hloupost. Po závodě jsem pak ještě absolvoval cestu domů, asi 1200 km která byla už hodně nepříjemná. Ne, pokud budu zdravý a půjde to časově a finančně, tak určitě ještě něco vymyslím. Hlavně ať sám sebe prověřím.


Jaké vybavení je pro tebe klíčové – ať už v sedle kola, nebo na horách? Změnil se tvůj pohled na vybavení po extrémních zkušenostech jako byla Mera Peak?

Ohledně materiálu a vybavení záleží: je doba, kdy máme k dispozici všechno možné a můžeme si tím hodně ulehčit cestu.

Žijeme ve světě, kdy máme k dispozici kvalitní věci, které nám ulehčují výzvy a výkony, tak proč toho nevyužít. Radši půjdu dál a výš s kvalitním vybavením, než naopak. Spoléhám se hlavně na sebe, za mě osobně jsou kvalitní oblečení a výbava prvním krokem, jak to posunout dál. Jsou výzvy které bez top vybavení ani nejdou zvládnout.


Co tě momentálně žene dopředu? Chystáš další výzvy, expedice nebo projekty, o kterých bychom měli vědět

Mám toho hrozně moc, cílím hodně vysoko, ale nechci dělat zmatené kroky, takže dobře vybírám a taktizuji. Každá cesta je jiná, je náročná a trvá nějaké životní období, zároveň nechci všechno vystřílet zrovna teď a chci si užít proces.

Mám v hledáčku akce jak na kole, tak mimo kolo, ale víc asi teď říkat nechci. Mám rád tajný tréninky ve sklepě na válcích, ranní běhání do kopce a schodů a nemám rád pochybovače.

Chci dokázat sám sobě, že co vymyslím i dotáhnu, chci aby na mě byla moje rodina pyšná a být vzor pro své děti.