Road Classics Klínovec 2025: krásami Krušných hor

Po roce se Road Classics vrátil na nejvyšší vrchol Krušných hor, a to konkrétně na Klínovec. Monument, co tě zvedne ze sedla.

Jak už je u Road Classics (dále už jen RC) zvykem, máme možnost volby závodu nebo švihu. A vlastně novinkou je Squadra Classica, kde podmínkou pro vytvoření skvadry-teamu jsou minimálně čtyři jezdci.

Závod měří 103 km s převýšením 2100 m. Čtyři (páté v cíli) občerstvení na trase. Z toho jedna prémiová. A co znamená formát švih? Za závodníky vyjíždí švihaři. Měří se jen segmenty a můžeš se v klidu zastavit na očerstvovačce nebo vychutnat kávu v porcelánu, třeba i s dortíkem na prémiové občerstvovačce.

A co RC startovní balíček nabízí?

• Číslo na řidítka a podlesdovku
• Nálepku s profilem trati závodu
• Reklamní předměty od Škoda auto - bidon, zvoneček na kolo
• Já, co už absolvoval předešlý závod na Pálavě, jsem věci dostal v obálce. Noví závodníci/švihaři v tašce

Co je součástí RC

• Uzavřené silnice
• Servis v zázemí a na trase
• Úschovna, sprcha, myčka
• Občerstvení na trase + prémiové občerstvení
• Analýza výkonu
• Fotky ze závodu
• Pamětní medaile

Jako vždy vyjíždím už den předem, tj. v pátek 18. 7. Těším se na závod, ale vidina 410 km na Boží Dar mě děsí. Pozitivum je chladnější počasí, na cestování v autě ideální. Vyjíždím okolo 9 hod. ráno tentokrát s dcerou a přítelkyní. Letos cesta trvá cca 5 hodin s krátkou protahovací zastávkou za Prahou.

Počasí je hodně proměnlivé a místy hustě prší. No potěš, to bude závod, ale na pálavském závodě byly i kroupy. Hůř už být snad nemůže. Po příjezdu na Boží Dar se jdeme ubytovat, vybalit a nějak využít čas, než půjdu vyzvednout startovní číslo. Což ve městě, které leží v samém srdci Krušných hor není problém. Provázím rodinu místy kde se startovalo vloni. Navštěvujeme muzeum a pomalu se přesouváme na Klínovec, kde je zázemí závodu.

Od 17:00 hod už je možné vyzvednout startovní číslo. Jde to hladce, stačí předložit QR kód z emailu a už se mi nese. Chci si udělat radost, tak si jdu koupit něco z merche. RC už nabízí mnoho produktů, ale nakonec chci mikinu - Jsem Klasik. V 19:00 zhlédnu race brief, kde jsou důležité informace o trase závodu.


Den závodu 19. 7. se nese ve znamení slabého vyspání. Dřevěná postel vrzala při sebemenším pohybu. Rozmrzele jdu na snídani. Volím vločky s jogurtem. To bude stačit. Snažím se nijak nestresovat, pořád se moc těším. Tak šup do dresu, něco nacpat do kapsiček.

Jedu závod, ale na občerstvení se zastavím. Hlavně mi nesmí chybět moje oblíbená sojová tyčinka. Víme, co je to za dobrotu, že? Beru obálku s číslem, které je potřeba ještě připevnit. Někdo má číslo připevněno na hlavě kola, ale já připevňuji na řidítka. Když je číslo dobře vidět, systém ho po závodě snadněji ve fotkách najde. Hotovo: oblečenej, nachystanej, číslo připevněno, i to zadní se mi podařilo rovně přilepit. Kolo dofouknuto. Rodina se přesouvá k místu startu.

Oproti loňskému ročníku se nestartuje přímo z Božího Daru, ale kilometr pod Klínovcem. Je to za tou zatáčkou, jak je poslední parkoviště. Rodina jde pěšky a já se aspoň pěkně zahřeju. Počasí vypadá velice dobře. Svítí sluníčko. Dres a vesta je akorát.

U startovní brány zahlédnu technického ředitele Lubora Tesaře. Spolukomentátor Tour de France a dnes je tu. Nahoru až na Klínovec nejedu, čekám na rodinu, potkávám se s přáteli a pomalu se řadím do startovního koridoru. Do 11:00, kdy je start závodu, je koridor plný. Prý je tu 800 závodníků. Vypadá to tak půl na půl závodníků a švihařů. Ještě banán, odložit vestičku a už jen čekám na start. Atmosféra při tolika lidech je parádní.

3... 2... 1... Start

Prvních 16 km je neutrálních. Až po Merklín, cesta je stále z kopce. V úvodním balíku je potřeba být opatrný. V této neutrální části se i přesto stala nehoda. Bolestně tam někdo naříkal. Balík je stále jako na gumě. Dost se brzdí, najednou se letí a zase brzdí. Bylo odstartováno a dostáváme se k prvnímu měřenému segmentu z Merklína. Segment nazvaný Pernink měří 5,4 km s Ø 5,2 %. Ale kopec segmentem nekončí a pokračuje. Jsou tu i 8% pasáže, mě se jede dobře.

Na 22 km se nachází první občerstvení. Beru nabízený bidon s jonťákem přímo z ruky a natahuji se pro gel. Chvilkové zdržení a chci pokračovat. Trochu problém se zacvaknutím do pedálu, ale to už pokračuji dál do kopce.

Jak se mi tudy ráno dobře šlapalo, teď to po těch 100 km dost štípe.

Krásný sjezd Oldřichov, Lužec až Fojtov. Není čas na nějaké kochání se přírodou, ale Krušnohoří je nádherné. Balík už mi ujel, nemám výkonnost abych se s nimi udržel. Nejsem sám, kdo jede sám. Krátký brdek a na 36 km je další občerstvení. Doplňuji jonťák a gel. Sjezdík před Nejdek a od 40 km až skoro po 50 km se to táhne do kopce.


Následuje 15 km až po další občerstvení. Mám pocit, že odteď už bude jen přituhovat. A mám pravdu. Pro mě nastává krušný úsek závodu. Od křižovatky u obce Šindelová je stoupání nejtěžší. V tomto těžkém stoupání se mi začínají ozývat lupající zvuky ze středu kola. Doma bude opět servis v obýváku. Těžce se mi šlape až po prémiové občerstvení na 65. kilometru. To je ta občerstvovačka, na kterou RC láká. Nese slogan kafe a koláč. I já si tu kávu dávám.


Káva dopita, tak je potřeba jet dál. Z občerstvení to stále štípe do noh prudkým stoupáním. Za městem Přebuz konečně povolení. Za chvíli přijíždím na druhý měřený sprinterský segment. Segment Rolava měří 1,3 km a je mírně do kopce. Fakt jen mírně s ⌀ 3%.

Za zaniklou obcí Jelení je rozcestí, ostře doleva okolo servisního místa. Najíždím na nejhnusnější úsek závodu. Škaredá polátaná lesní cesta s dírami a kamením. Přibržďuji, rychlost jde dolů. Ztrácím tady hodně času. Tento úsek se mi prostě nelíbí. Ale i to k závodu patří. Podle Stravy tento úsek měří skoro 7 km až po napojení na silnici u Horní Blatné.

Stoupáním s průjezdem pod železničním mostem až ke čtvrtému občerstvení. Zastavuji pro doplnění iontů, gelu a dávám do sebe ovoce. Z občerstvení pokračuji stoupáním dál. Držím se ve skupině, nejspíš nějaká squadra classica. Je to super, nechat se chvilku potáhnout. K mé smůle se hlásí první záchod. Musím zastavit. Nedaleko vidím město Boží Dar.


Blíží se segment Klínovec. Začíná ve městě Boží Dar a končí ve finiši na Klínovci. Měří 4,1 km s ⌀ 5,4%. Jak se mi tudy ráno dobře šlapalo, teď to po těch 100 km dost štípe. Okolo vrtulí stále do kopce. Při opětovném průjezdu startovní branou se segment narovná, ale pak už Garmin ukazuje 8% až do cíle.

Slyším povzbuzující rodinu a zastavuji u nasazení pamětní medaile. Rodina přibíhá a já mám pořádné křeče. Za chvíli přejdou a pomalu jdeme do zázemí závodu, kde na mě čeká výborný guláš.


Zůstáváme v zázemí a čekáme na vyhlášení vítězů a následnou tombolu. Štěstí mi nepřálo, tak třeba na příštích závodech RC v Liberci, které se konají 20. září.


Sérii závodu RC mám rád. Už jen to, že mě to vytáhne do míst, kam bych nejspíš nejel. Oceňuji uzavřené silnice, atmosféru na trase s povzbuzujícími diváky. Večer už se hledám ve fotkách. Dneska jsem příjemně unavený a ani už mi nevadí vrzající postel.