Road Classics Pálava 2025: první monument

Oficiální slogan je: Monumenty co tě zvednou ze sedla. Ale přidal bych k tomu: Peklo Jižní Moravy.

Seriál závodů Road Classics (dále jen RC), se skládá ze tří samostatně konaných závodů. Začínáme tak jako loni na Jižní Moravě, opět ve Valticích. Změnou je místo startu, nestartuje se z náměstí, ale ze zázemí areálu vinařství Chateau Valtice. RC nabízí tři formáty závodu - závod, švih a krátký švih.

Jak jsem zmínil, série RC začala 17. 5. ve Valticích. Druhý závod proběhne 19. 7. na Klínovci a třetí závod startuje 20. 9. v Liberci s dojezdem na Ještěd. Všechny tři závody jsem loni odjel, tak jsem nemohl na startu prvního chybět ani letos.

Jen pro info, co znamenají tři formáty závodu, které RC nabízí: klasický závod na 125 km, pohodovější švih na 125 km, zkrácenou verzi švihu na 65 km. I když se cyklistice věnuji krátce, mám rád výzvy a volím při registraci závod na 125 km. Což znamená, že kávičku v porcelánu si dopřeju až v cíli. Zato švihaři budou mít na občerstvovačkách luxus: kávu, koláče a mnoho dalších lákadel.

A co pro nás má pořadatel dál?

• uzavřené silnice
• občerstvovací stanice
• parkování
• mytí a servis kol + úschovna
• fotky ze závodu a analýzu výkonu
• voucher na jídlo po závodu
• tombolu
• startovní balíček

Předpověď na den závodu není vůbec příznivá. Hlásí déšť a chladno. Už v pátek chytám paniku: co na sebe? Krátký dres nebo dlouhý? Bundu nebo šustku? Nebo mi bude stačit vestička? Nemůžu se rozhodnout. Vždyť nevím, jestli se nerozhodnu pro krátkou trať, když je předpověď počasí tak špatná.

Přestože jsem absolvoval winter challenge s RC, najet od 1. 1. do 20. 3. 963 km jen venku (a že to v zimně je náročné), tak teď se mi představa šlapat v dešti moc nelíbí. Ale na závody se těším už od registrace. Přihlásil jsem se hned jak to bylo možné. Takže hurá na závod.

Den závodu

V sobotu jsem brzo vzhůru. Klasická startovní nervozita. Po snídaňových vločkách začínám nosit věci do auta. Hlavně nic nezapomenout, to máte: kolo, helmu, tretry, oblečení na kolo, jídlo, gely, bidony, nářadí, pumpu, doklady, mobil, gopro a plno jiných věcí až zbytečností. Však to znáte.

V 7:30 hod vyjíždím s přítelkyní a dcerou směr Valtice. Cesta trvá zhruba 80 min. Ve Valticích chvilku bloudím a hledám parkoviště. Cedule mě navedly ke druhému odlehlejšímu stání. Ale já bych raději na parkoviště, co je hned vedle zázemí závodu.

Zděšení nastává, když nás pořadatel posílá pryč s tím, že je plno. To snad nemůže být pravda. Minule jsem tu taky parkoval a bylo tu hodně místa. No nic, už se chystám stát na ulici vedle parkoviště, ale přichází druhý pořadatel a dostane se nám informace, že na parkovišti je ještě možnost stát na trávě, takže dalších 500 volných míst. Paráda, to jsem se uklidnil.


Zaparkuji a jdu s rodinou vyzvednout startovní číslo. Je teda pěkně chladno. Okukuji místo startu i s bránou a pokračujeme do zázemí. V registračním stanu vyzvedávám svoje číslo. Jde to hladce, stačí ukázat QR kód z mailu a už se mi nese taška s dárky a číslem na řidítka, podsedlovku a taky nálepkou s trasou závodu.

Ze stanu jdeme omrknout podium a zastavuji se u stánku časopisu 53x11 jehož jsem předplatitel. Dostanu nějaké speciální vydání s rozhovory a slibuji, že až budu v zase ve své kůži, přijdu na rozhovor. Nedaleko stoji šéf seriálu RC Jan Hejda. Tož jdu si pro selfíčko. Vyslovuji své obavy z prašného sektoru, což by měla být nějaká polňačka. Ale mám zůstat v klidu, je prý pěkně ujetá. Ok zpět do auta pro kolo a nachystat se.


Pomalu a jistě se blíží čas, kdy už můžu do startovního koridoru. To bych nebyl já, abych ještě nemusel na záchod. 10:15 už se řadí závodníci a já si beru místo u zábrany, kde stojí podporující rodina. Nervózní jsem tak leda ze zimy a deště.

Do 11:00 kdy je start, mi v těch krátkých nohavicích je docela chladno. Hudba graduje, moderátor hecuje a my vyrážíme. Myslím, že okolo tisícovky nás bude. Čeká mě 125 km s 1400 nastoupaných metrů.


Prvních skoro 10 km je neutrálních. Peloton je vyveden z Valtic. Nožky se zahřívají, jede se jako harmonika brzda plyn. Dlouhá rovinka až do Lednice, ostrá zatáčka vlevo, za kterou stojí tři auta. Za Lednicí přichází zúžení, kde na silnici stojí autobus a za ním už je odstartováno. Snažím se držet balíku, ale tempo je dost ostré. Rychlost na Garminu ukazuje 45 km/hod. Blíží se Bulhary, pravá - levá a i do 2% stoupání jedem průměrem 40 km/hod.

Bulhary se projede ještě jednou a bude tu prémiové občerstvení. Blíží se Milovice a peloton se mi vzdaluje. Držím se ve druhé skupince až do Pavlova. Zatáčka vlevo a první měřený segment Děvín. Měří 5,5 km s průměrem 3,5 %.

První kilometr začíná pěkně zostra a to hned 6-10 %. Pak klesání a v levotočivé v lese opět stoupání. V těchto místech mě loni chytnul pořádný slejvák. I když je ještě klesání, segment končí stoupáním v Klentnici.


Následuje první občerstvovačka. Beru gel a doplňuji jonťák. Moc se nezastavuji. V klesání po 30 km se snažím dojet skupinku. Což se mi ve sjezdu moc nedaří, proto se nechávám dojet jinou skupinou. S touto skupinou jedu až po Strade sektor. A co že to je?

Mám pocit, že jde o starou vyjetou asfaltku, ofoukanou štěrkem s hlínou. Sem tam díra a pár vypadaných bidonů. Ale není to tak špatné. Po chvíli následuje pěkná cesta mezi vinicemi, až do Velkých Pavlovic. A nedaleko na 56. kilometru je bufet.


Zastavuji, musím na záchod. Opět nabírám gel a nechám si dolít jonťák. Po krátkém protáhnutí pokračuji směr Bořetice. Těší mě, že mám polovinu závodu zajetou a cítím se dobře.


Z Bořetic do Vrbice je stoupání, kde se ukáže 9%. Za Vrbicí okolo lesíku, začalo to, co bylo nedaleko vidět. Temná obloha spouští zadržovaný déšť. První přišel pořádný vítr. Úsek Vrbice až Čejkovice tancuji s větrem a v bičujícím dešti. Vážně jsem věřil a doufal, že pršet nebude. Loni pršelo, letos prší, co bude příští rok?

Spurterský segment nacházející se za Čejkovicemi, jedu ani nevím jak. Proudy vody o sobě dávají vědět. Spurterský segment Masaryk měří 832 metrů a je mírně do kopečka. Projedu ho průměrem 28 km/hod za 2:20 min. Škoda toho počasí. Vytahuju větrovku a je mi trochu líp. Moje holé nohy jsou úplně červené, jaká je zima. Počasí se uklidňuje až u třetí občerstvovačky, která se nachází u Velkých Bílovic.


Zastavuji a opět musím na záchod. Beru gel a nechám si dolít jonťák. Krátké narovnání zad a jedu. Co kdyby náhodou přišel další déšť. Profil trati nalepený na rámu mi hlásí rovinatý úsek až po čtvrtou občerstvovačku. Jenže těchto 20 km se šlape tíž a tíž. Ale i tady je stoupáni mezi Rakvicemi a Přítluky. A než dojedu do dobrotami nadupané občerstovačky, projíždím dalším Strade sektorem.

Tohle je vyloženě polňačka. Od prvopočátku si to svoje kolo hýčkám, bydlí s námi v obýváku, ale teď trpím. Skoro 4 km odletujícího štěrku. Pozitivum je jízda bez defektu. Blíží se 103. kilometr a ta největší občerstvovačka.


Tahle občerstvovačka je ta hlavní na Road Classics. Já ji moc nevyužil, ale jak zpětně vidím ten koláč na foto, sbíhají se mi chutě. Příští závod se zastavím. Kafe a koláč, to bude super. Láduji se pomerančem, beru další gel na zbývajících 20 km, jonťák a frčím dál. Jen ty záda mě nějak berou.

Před sebou bych měl mít poslední dva kopečky. Kopeček zní pěkně, ale má i 9% stoupání. A jako loni poslední měřený segment Reistna měří 2,3 km. Začíná táhlým výjezdem z obce Úvaly až k muzeu železné opony. Pravotočivá zatáčka na štěrku, přejezd silnice a končí 10% dojezdem na Reistně.

Cyklocomputer ukazuje těch % víc a já dostal fakt zabrat. Finišuji s podporou hecujícího moderátora Tomáše Březiny. Přibíhá rodina a já jsem šťastný, že jsem nakonec dal dlouhou trať.


Tááák hotovo. Ne ne, ještě je potřeba sjet už neměřený úsek, zpět do Valtic. V zázemí závodu na mě čeká krásná účastnická medaile. Také pozávodní jídlo, vyhlášení vítězů a tombola. Vítězům gratuluji, jejich forma je obdivuhodná. Mrzí mě, že jsem prošvihnul tombolu - ládoval jsem se lasagněmi a časově to bylo dřív než v 18:00.

Odnáším si z toho skvělého závodu, zdvižený prst v podobě mojí formy. Je potřeba najíždět kilometry a kilometry. Čekají mě letos další dva závody. 19. 7. Klínovec a 20. 9. Ještěd. Už teď se těším.


A co Ty? Jaký závod letos pojedeš?