Granada na dvou kolech: Nejkrásnější trasy, které si zamilujete

Hledáte dokonalé cyklistické dobrodružství? Granada a její okolí nabízí jedinečné trasy plné výzev, nádherných výhledů a legendárních stoupání.

Od ranních výšlapů v Sierra Nevadě až po ikonické Pico Veleta – tady si na své přijdou rekreační i zkušení cyklisté. Granada mi okamžitě přirostla k srdci. Nejsem fanynkou velkých měst, ale její kompaktní velikost mi dokonale vyhovovala. Navíc, kopce tady máte doslova na dosah ruky.

V létě jsem tady strávila tři týdny a měla jsem možnost poznat nádherné okolí (a zároveň si ve 42stupňových vedrech pořádně sáhnout na své dno). Pokud si můžete vybrat termín, rozhodně se vyhněte měsícům červen až září.

Během té doby jsem si našla trasy různých délek, převýšení a náročností, ke kterým jsem si vytvořila silný vztah. Věřím, že si v tomto článku každý najde něco pro sebe. Kolo jsem měla půjčené z půjčovny Rentabici.com – Giant TCR ve skvělé kondici. Majitel, milý Holanďan, mi ochotně poradil i s výběrem tras.

Ranní klasika – granadská alternativa MVRF od WLRM

Začnu mou nejoblíbenější trasou, kterou jsem si pracovně nazvala MUM (snažila jsem se vytvořit španělský ekvivalent zkratky MVRF od cyklistického klubu WLRM, ale výsledek nebyl úplně dokonalý, proto se raději nebudu ztrapňovat a ani ho nenapíšu ).

Byla to relativně krátká ranní trasa, ideální před pracovními povinnostmi. Jelikož v Granadě mnoho rovinek nenajdete, tohle byl asi nejlepší kompromis - 35 km a 870 výškových metrů, tak akorát na zahřátí. Trasa vedla po klidných a hladkých cestách Sierry Nevady, přičemž sjezd byl zaslouženou odměnou.

Pokud vás začnou předjíždět šlachovití Španělé, neberte si to osobně.

Jelikož ve Španělsku slunce vychází později než u nás, první paprsky mě obvykle potěšily až na vrcholu stoupání. Přestože byl sjezd nádherný, rána bývala chladná, takže lehká bunda byla nezbytností. Výhodou ranních jízd ve Španělsku je i to, že místní vstávají později – v šest hodin ráno jsem potkala jen minimum aut.


Každé ráno mě na sjezdu vítaly ovečky, které zjevně nebyly zvyklé na časné cyklistické návštěvníky. Při návratu do Granady už bylo cítit, jak se město probouzí. Tato jízda byla pro mě dokonalým startem do nového dne.

Parametry:

• 35 km
• 870 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Krátký sightseeing – Sabadía del Sacromonte

Když bylo příliš horko na delší trasy, ale chtěla jsem se alespoň krátce svézt, zamířila jsem k Sabadía del Sacromonte – krásnému opatství v Granadě. Toto místo určitě stojí za návštěvu, ať už pěšky nebo na kole. Pokud máte více času, vyplatí se nahlédnout i dovnitř.

Mně se s ním zpětně vážou pěkné vzpomínky, protože právě kolem Sacromonte vedly první kilometry gravelových ultrazávodů Badlands. Trasa je poměrně krátká, ale obsahuje jedno kratší, zato výživné stoupání. Odměnou za něj je nádherný výhled na Granadu při sjezdu.


Během této jízdy jsem se zastavila i u Plaza de Toros - je to náměstí býků, na kterém se nachází aréna na býčí zápasy. Bohužel, stále se využívá na zápasy s býky, ale zároveň slouží i na různé jiné akce. Nejvíce mě tam zaujal nápis „Go Vegan“, který působil jako tiché gesto protestu vůči tradici býčích zápasů.


Parametry:

• 17 km
• 310 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Sierra de la Alfaguara – cesty jako z reklamy na cyklistiku

Tato trasa vede z Granady směrem na městečko Albolote. Úsek od Alboloty až po okraj Güevéjaru jsem si pracovně nazvala Cestou oliv, jelikož po obou stranách lemují cestu rozsáhlé olivové háje. Mírné stoupání nabízí dostatek času na to, abyste si vychutnali krásu těchto majestátních stromů.

Nejprve jsem si udělala odbočku směrem k městečku Cogollos de la Vega. Byla jsem v objevitelském módu a právě tady jsem našla krásné výhledy a příjemné místo pro krátký odpočinek.

Hlavní hvězdou této jízdy však bylo stoupání na Sierru de la Alfaguara. Počet cyklistů na silnici se zde prudce zvýší - a pokud vás začnou předjíždět šlachovití Španělé, neberte si to osobně. Nejenže vyrůstali v těchto kopcích, ale jsou také lépe přizpůsobeni místnímu klimatu (alespoň tím jsem se uklidňovala já). Stoupání je plynulé, obklopené skalními útvary, a nechybí ani ikonické switchbacky (serpentiny) – cesty se 180stupňovými zatáčkami.


Tento kopec byl cílem 4. etapy La Vuelty 2018, takže pokud máte rádi výzvy, můžete si jej vyzkoušet na plný plyn. Já jsem se tady v roce 2024 setkala s kamarádem Romanem během závodu Badlands – zatímco většina jezdců pokračovala po asfaltu, my jsme se napojili na gravelovou cestu na vrcholu stoupání. Pokud tedy upřednostňujete štěrk, možná je pro vás gravelové kolo ta správná volba.

Parametry:

• 52 km
• 850 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Cumbres Verdes – strmé, ale klidné stoupání

Cumbres Verdes, což v překladu znamená Zelené vrcholy, je lokalita poblíž Granady, která nabízí náročné stoupání, ale zároveň i klidné a příjemné prostředí. Cesta vedoucí od městečka La Zubia je náročná, ale kompenzuje to tichem a přírodní krásou. Tyto scenérie mi trochu připomněly Chorvatsko, hlavně díky stromům a vůni okolní přírody. Na této cestě není mnoho aut, spíše se zde setkáte s chodci a cyklisty.


Toto stoupání je zároveň i segmentem, který byl součástí 6. etapy La Vuelty 2014, kterou ovládl Alejandro Valverde. Takže pokud hledáte výzvu, pro ambiciózní cyklisty je to jasná volba.

Stoupání je strmé a občas se může zdát, že konec není na dosah. Nicméně, když se vrchol konečně objeví, určitě si odpočinete a užijete si nádherný výhled. Po náročném stoupání vás čeká zasloužený sjezd. Pokud potřebujete doplnit zásoby vody, v La Zubia jsou fontánky, což je ve Španělsku docela běžná a vítaná praktika.

Parametry:

• 40 km
• 1130 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Ikonický výstup na Pico Veleta

Když jsem četla o stoupání na Pico Veleta, zjistila jsem, že je to s nadmořskou výškou 3 398 metrů nejvýše položená asfaltová cesta v Evropě. O tom, že je cesta opravdu asfaltová, by se dalo diskutovat: D, protože zhruba 2 km před cílem se asfalt plynule mění na jemnou štěrkovou cestu. To však není problém, který by silniční kolo na 28 pláštích nezvládlo (a ještě k tomu půjčené! ). Ale nepředbíhejme...

Tato trasa je poměrně dlouhá a budete na ni potřebovat celý den – ne proto, že byste to nezvládli rychleji, ale proto, že je to prostě krásná jízda a budete chtít mít čas na kochání se výhledy. Pokud nemáte čas nebo si netroufáte jet až na Pico Veleta, můžete vyzkoušet kratší alternativu, která je stejně krásná. Zde je link na výjezd.


Na výběr máte tři trasy, které se jemně liší průměrným sklonem v různých úsecích. Trasa přes Monachill, trasa přes Pinos Genil (jedna z nejpopulárnějších tras) a trasa přes Guejar Sierra, která je nejnáročnější. Já jsem jela trasu přes Pinos Genil a dolů přes Monachill, abych si užila dvě různé cesty.

Cestou vzhůru projedete i kolem sportovního centra Centro de Alto Rendimiento, které je populární mezi profesionálními sportovci, zejména kvůli špičkovému vybavení a vysoké nadmořské výšce. Zvenku ho určitě poznáte podle výrazného atletického okruhu.


Cestou na vrchol jsou i možnosti k doplnění zásob vody a jídla, ale nezapomeňte se zastavit u stánků v Hoya de la Mora. My jsme se tam zastavili nejen na cestě nahoru, ale také během sjezdu. Tento bod je ideálním místem pro doplnění energie.

Když jsme projížděli kolem Pradollano, už jsme byli tak vyčerpaní, že jsem vážně zvažovala sjezd do města. Ale po pár stovkách metrů nás čekaly stánky s občerstvením, kde jsme doplnili energii, vodu a pokračovali v cestě. Na výběr byla klasická cyklistická jídla: sendviče, hranolky a káva.


Jedním z dobrých milníků na cestě je pozorovatelna Mojón del Trigo, kde už víte, že jste blízko vrcholu. Odtud už to začalo být pořádně náročné – silný vítr a výška, kterou začínalo být cítit. Nad úrovní 3000 m n.m. bylo každé šlápnutí do pedálů těžší a těžší.

Granada a Sierra Nevada nabízejí neuvěřitelné cyklistické možnosti.

Kousek před vrcholem nás potěšil gravelový povrch, který nebyl příliš náročný, ale doporučuji mít s sebou náhradní duše. Po chvíli jsme se dostali k rozdvojce, kde jsme odbočili směrem na Pico Veleta a poslední desítky metrů bylo třeba kolo vynést. Naštěstí jsem měla MTB tretry, což se ukázalo jako skvělá volba.


Ve výšce bezmála 3400 m n.m. by člověk čekal výhledy jako v Alpách - Sierra Nevada je ale velmi suché pohoří, takže výhledy jsou převážně v odstínech hnědé. I to má ale své kouzlo, o to víc po pár hodinách trápení.

Na vrcholu jsme se vyfotili, oblékli a čekalo nás dlouhé klesání. Zpočátku nás pořádně vyfoukalo a sjet prvních 900 výškových metrů po první bistro vyžadovalo více námahy a soustředění než samotné stoupání. Od Pradollano už to byla čistá euforie a nádherné široké cesty Sierry Nevady s krásnými výhledy. Po takovém výjezdu jsme si nezasloužili nic jiného než pořádnou paellu, která byla skvělým doplněním sacharidů.


Parametry:

• 98 km
• 2800 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Zchlazení v přehradě Quéntar

Po náročném výstupu na Pico Veleta doporučuji pro zregenerování nohou příjemné zchlazení v přehradě Quéntar. Trasa má velmi příjemný sklon a celkově to působí spíše jako odpočinková jízda. Silnice nejsou moc frekventované - potkáte jen pár aut, pár motorkářů, ale nejvíce cyklistů. Během jízdy se vám naskytnou nádherné výhledy, které ještě umocňují krásu tohoto místa.


Samotná přehrada má čarokrásnou barvu vody, která přímo láká k osvěžení. Určitě doporučuji, abyste si na cestu vzali plavky a něco na zub, protože cesta vede převážně přes místa, kde nejsou možnosti k občerstvení.

Parametry:

• 53 km
• 660 vm
• trasa: sekce Výjezdy

Nakonec ještě přidám link na jednu rovinatou trasu do Santa Fe, ale rovnou vám řeknu, že tato trasa je vhodná jen tehdy, jste-li opravdu unavení. Jinak raději zůstaňte v nádherných stoupáních Sierra Nevady.

Už určitě neváháte

Granada a Sierra Nevada nabízí neuvěřitelné cyklistické možnosti – od krátkých ranních jízd, přes historická místa, až po náročné horské výstupy. Každá trasa má své kouzlo, ať už jde o serpentiny Alfaguary, ikonické Pico Veleta, nebo klidné cesty mezi olivovníky. Pokud hledáte destinaci, kde si užijete skvělou cyklistiku, nádherné výhledy a slunečné počasí, Granada je tou správnou volbou.

Zdroje: Sierranevada.cc, Procyclingstats.com