Broumovské stěny: pravá divočina

Skalní útvary, hluboké rokle, úzké soutěsky, dechberoucí vyhlídky, to jsou Broumovské stěny.

Původně jsme měli namířeno do Českého Švýcarska, jenže rozsáhlý lesní požár naše plány na poslední chvíli překazil. Nezbývalo tedy nic jiného než hledat náhradní cíl. Po krátkém přemýšlení padla volba na Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko, kterou jsme už delší dobu měli na seznamu míst, kam bychom se chtěli podívat.

Broumovsko ukrývá dvě mimořádně cenné národní přírodní rezervace – Broumovské stěny a Adršpašsko-teplické skály. Obě oblasti patří k největším a nejpůsobivějším skalním městům v Evropě a rozhodně stojí za návštěvu.

My jsme si nakonec vybrali Národní přírodní rezervaci Broumovské stěny, která byla vyhlášena v roce 1956 na ochranu jedinečného pískovcového hřbetu. Ten je doslova protkaný skalními útvary, roklemi, vyhlídkami a menšími skalními městy.

Už při pohledu na mapu bylo jasné, že nás čeká velmi zajímavý výlet. A skutečnost naše očekávání rozhodně nezklamala. Členitá krajina a pozoruhodné skalní formace dělají z Broumovských stěn jedno z nejatraktivnějších míst severovýchodních Čech.

Den první: Co mají společného kaple, divadlo a hnízdo?

Naše první kroky vedly do severní části Broumovských stěn. Po úzké silnici z Hlavňova jsme dojeli na parkoviště Hvězda, které není nijak velké, takže o víkendu zde může být problém zaparkovat.

Z parkoviště bylo nejprve potřeba dojít k nedalekému turistickému rozcestníku Hvězda – parkoviště, rozcestí, který nás navedl na červeně značenou hřebenovku zvanou Strážní stezka. Kousek výše se nachází kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě, která se rozkládá na vrcholu Hvězda.

Kovářova rokle je jedním z nejhlubších a nejhezčích kaňonů Broumovských stěn.

Z velkých pískovcových bloků ji v roce 1731 nechal vybudovat břevnovsko-broumovský opat Otmar Zinke. Kaple byla postavena na místě, kde kdysi stával kříž se zlatou hvězdou, a právě hvězdný půdorys se stal hlavním symbolem celé stavby. Ke kapli patří také čtyřicet metrů dlouhá skalní terasa. Od 1. července 2022 je kaple chráněna jako národní kulturní památka.


Hřebenovka nás dovedla k další turisty vyhledávané zajímavosti, a to k vyhlídce Skalní divadlo, která se vypíná nad Kovářovou roklí, která je považována za jednu z nejkrásnějších v Broumovských stěnách. Název Skalní divadlo odkazuje na uskupení skalních věží, jejichž rozmístění připomíná divadelní hlediště.


Druhým oblíbeným vyhlídkovým místem na této části hřebenovky je vyhlídka Supí hnízdo, které se někdy říká také Supí koš. Ve skále vytesané schody nás přivedly na vyhlídkovou plošinu se zábradlím, ze které se nám naskytl široký výhled na severozápad. Krásná panoramata zde vykreslují Góry Sowie (Soví hory) vyčnívající v dálce za Broumovskou kotlinou.


Pokračovali jsme dále po hřebenovce až k turistickému rozcestníku U skalní věže Pánova. Zde jsme přešli na žlutě značenou turistickou trasu, která nás zavedla na spodní konec Kovářovy rokle k Setonově studánce. Ta bohužel byla v době naší návštěvy téměř bez vody.


Od Setonovy studánky jsme začali stoupat hlubokým pískovcovým kaňonem, Kovářovou roklí, která je jedním z nejhlubších a nejhezčích kaňonů Broumovských stěn. Rokle se táhne v délce přibližně jednoho kilometru a nachází se v ní dvě pseudokrasové jeskyně – Mariánská (ve spodní části) a Kovárna (v horní).

Slavenské kamenné hřiby jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v Česku.

My jsme si nejdříve prohlédli Mariánskou jeskyni, ke které vede značená odbočka z hlavní trasy. Jeskyni zdobí nenápadný reliéf Panny Marie. Poté jsme roklí pokračovali ke druhé jeskyni. Jedná se o jeskynní výklenek s protékajícím potůčkem. Jak už samotný název Kovárna napovídá, bývala zde podle pověsti kovárna, v níž se kovaly zbraně. 


U nedalekého turistického rozcestníku jsme přešli na zeleně značenou turistickou trasu a po ní došli zpět ke kapli Panny Marie Sněžné na Hvězdě. Odtud jsme se vydali po modře značené Vyhlídkové cestě směr Honský Špičák. Prošli jsme kolem turistické chaty Hvězda, která je v současné době uzavřená kvůli rekonstrukci.

Ještě než jsme došli na vrchol Honského Špičáku, zastavili jsme se u skalního útvaru Kačenka, na nějž vede cestička a značená trasa. V mapách je tento skalní útvar veden jako vyhlídkové místo, ale v současné době výhledu brání vzrostlé stromy, takže žádné výhledy z tohoto důvodu nečekej.


Po prohlídce Kačenky jsme pokračovali dál kolem Laudonových valů, kde v roce 1758 zbudoval generál Laudon opevnění, které chránilo zdejší obchodní stezky. Téměř po vrstevnici jsme se pak dostali k protáhlému vrchu Honský Špičák (652 m).

Odtud nás čekal sestup lesem do Honského sedla. Z něj jsme se vrátili po zelené turistické trase zpět ke kapli Panny Marie Sněžné, kde jsme ukončili první den našeho “skalního” putování. 

Autem jsme se přesunuli do Pěkova do Penzionu Selský dvůr, kde jsme měli zajištěno ubytování. Jedná se o velmi pěkný penzion v klidné lokalitě s příjemným a vstřícným personálem.

Den druhý: za nejdokonaleji vyvinutými skalními hřiby v Česku

Druhý den jsme se rozhodli projít střední část Broumovských stěn. Autem jsme dojeli na parkoviště Slavný a z něj vyrazili Linhartovou stezkou k dolnímu konci Kovářovy rokle. Odtud jsme po žlutě značené turistické trase vystoupali ke skalnímu útvaru Pánova věž.

Zde jsme se napojili na červeně značenou hřebenovku, již zmíněnou Strážní stezku, po které jsme nejdříve došli k vyhlídce Ovčín a poté ke Kamenným hřibům.

Slavenské kamenné hřiby patří mezi nejznámější skalní útvary Broumovských stěn a jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v Česku. Hřibovitý tvar vzniká nerovnoměrným zvětráváním různě odolných vrstev pískovce.


Od těchto úžasných skalních útvarů už nás čekal jen sestup k parkovišti Slavný.

Den třetí: Kamenná brána, symbol Broumovských stěn s úžasným výhledem do kraje

Poslední den nás čekala jižní část Broumovských stěn. Autem jsme dojeli opět na parkoviště Slavný a odtud vyrazili po žluté turistické značce přes Zaječí rokli až ke skalnímu útvaru Kamenná brána, která patří k symbolům Broumovských stěn.

Je pět metrů široká a pět metrů vysoká. Když bránou projdeš, otevře se ti krásný výhled na část Broumovska (obec Martínkovice), hraniční Javoří hory a polské Soví hory.


Pokračovali jsme po žluté turistické trase a došli k vrcholu Koruna, který je druhým nejvyšším vrcholem Broumovských stěn, na němž se nachází stejnojmenná vyhlídka. Je odtud krásný výhled mimo jiné na polské Stolové hory s jejich nejvyšším vrcholem Velkou Hejšovinou (Szczeliniec Wielki, 922 m).


Žlutá a poté zelená turistická značka nás dovedla k rozcestí U Pánova kříže. Zde jsme se vydali na krátkou okružní žlutě značenou trasu na Božanovský Špičák (781 m), kde se nachází další vyhlídkové místo. Z vrcholu je opět pěkný výhled na protější Stolové hory a do kraje směrem na Náchodsko. 

Kromě toho zde najdeme také Kamennou zoo, což je přírodní areál, který nabízí fascinující pískovcové útvary připomínající zvířata, jako například želvu, velblouda či veverku. Dále už nás opět čekal návrat k parkovišti Slavný, a to po červené turistické trase v mapě pojmenované Kamenná cesta.

Závěr

Téměř panenská příroda nabízí nevšední skalní útvary, hluboké rokle, romantické vyhlídky do kraje. Turisty trochu opomíjená přírodní rezervace rozhodně stojí za návštěvu. Naše třídenní “skalní” putování Broumovskými stěnami jsme si opravdu užili dokonale a doporučujeme navštívit.

💡 Tip

Pro zdatnější, a i pro ty méně kochající se turisty, se nabízí dvě možnosti přechodu celého hřebene Broumovských stěn.

• Kratší varianta měří necelých 19 km a prakticky kopíruje část trasy Stezka Českem. Bohužel však míjí některá zajímavá místa.
• Delší trasa tě provede kromě dvou odbočení na vyhlídky Ovčín a Na Čertovu tchýni všemi zajímavostmi stěn a měří 25 km. Obě trasy začínají v Machovské Lhotě a končí v Pěkově u penzionu Selský dvůr, kde je možnost ubytování.

Do nástupního místa v Machovské Lhotě se dostaneš autobusem z Police nad Metují nebo Hronova. Obě trasy jsou průchozí v obou směrech.

Shrnutí

• Lokalita: Broumovská vrchovina
• Omezení: celoročně dostupné, pohyb jen po značených turistických cestách
• Doba: 12,5 h (včetně přestávek)
• Délka: 33 km
• Převýšení: 989 výškových metrů
• Náročnost: 2/5
• Technická náročnost: 3/5, velká část vede po úzkých pěšinách pokrytých kameny a kořeny, za mokra mohou být kluzké
• Trvání: 3 dny
• Typ: skalní útvary, vyhlídková místa, jeskyně, okruhy
• Možnost parkování: parkoviště Hvězda a parkoviště Slavný
• Trasy: 1. den, 2. den, 3. den
• Jednodenní přechod: Kratší varianta, Delší varianta

Autor: Petr Peloušek