TENZOMETR

da se, ale aby s tim nakonec nebylo vic prace, nez udelat excelovsky programek, ktery to bude sam prepocitavat :)

tak ono uz ta kalibrace bude experiment, kterym to bude podlozene :) nebudu to delat jako normalni kalibraci (jedno mereni pod jednim napnutim dratu a sestelovani hodnoty) ale udelam vic ruznych napnuti, a kdyztak zkusim i jiny drat. Pak zjistim ze je to nejake na ***** a pujdu koupit parktool :D

Tak to bys mohl pouzit treba tu parktool prevodni tabulku. Ty pomery by mely byt stejny. Osobne bych si to radsi nakalibroval sam na nejpouzivanejsi draty, coz v mem pripade jsou tak 3–4 typy.

v mem zatim 1 typ :D ale casem asi pribudou dalsi.

Obslehnout parktool me taky napadlo, ale to bych potreboval presne znat rozmery toho merice. Jinak trochu me udivuje, ze nikde nefiguruje vliv delky dratu, pritom delka dratu ovlivnuje vysledek. Ale asi ne moc, takze to maji nastavene na nejakou stredni delku a zbytek je proste primerena odchylka, ktera je vzdycky.

No pokud bych mel kopirovat nejaky tenzometr, tak Parktool urcite ne, ten by byl na vyrobu celkem slozity a musel bys dobre zanytovat ty cepy, je na nich velky krut. Jsou ale jednodussi tenzometry.

Jinak napeti na delce vubec nezalezi. Je to jak provaz a na konci zavazi, tah provazu bude stejny bez ohledu na jeho delku (pominem-li hmotnost provazu).

asi budu delat neco jako PT, ale s upravama aby byl jednodussi, libi se mi ze nepotrebuje zadny merak, takze je levnejsi.

ano napeti na delce nezalezi, to mas pravdu, ale pri dalsim zatizeni tim merakem se drat o malinko protahne, s tim musi merak pocitat, ostatne prave male prodlouzeni dratu podle me zpusobuje rozdily mezi Alu a ocelovyma dratama, jinak by totiz prece nebyla potreba vybirat z tabulky i material a vsechno by to bylo jen o prumeru dratu.

No vsak na tom je to mereni zalozene, ne? Kdyby byl drat 100% tuhy, tak se nenatahne a teda ani neprohne. Kdyz nad tim uz tak spekulujes, tak se spis zamysli, jak mereni napeti dratu ovlivni mekky rafek… Samozrejme ve skutecnosti to bude zanedbatelne.

ano, podle vseho merak zpusobi v dratu dalsi stejne velkou silu, ktera uz v dratu je, presne o tuhle silu se tedy drat pruzne protazne, a velikost toho prodlouzeni meri merak v podobe prohnuti dratu. Pak se to zpetne prevadi na silu, ktera v dratu je.

To jsem zatim tak nejak vydedukoval, podle vseho by se ale melo pocitat i s delkou samotneho dratu, protoze z toho vychazi to jeho protazeni. Mozna to ma nastavene nejakou fixni hodnotu, protoze vysledek ovlivnuje uz zmineny rafek nebo protejsi draty, ale uplne presne to asi nikdo nepotrebuje, takze to je fixne…

jelikož jsem marod, tak jsem nad tím zase trochu přemýšlel, takže jestli tohle téma někoho zajímá, tu jsou moje poslední postřehy :)

pokud by byl drát o dost delší (podobný lanu) nebo byl volně uložen (není, v zápletu je docela tuze uložen), tak by platil výpočet z obrázku níže, tedy jednoduchá záležitost. Pak by nezáleželo, z čeho drát je.

Jenže situace je trochu složitější. Takže síla v drátu (T), kterou vypočítáme z průhybu drátu a ze síly, která toto prohnutí způsobila (F, to je síla od pružiny, je potřeba ji znát přesně), není přesně taková, jaká je v drátu, když se na něm neměří. Drát se totiž o něco prodlouží, když se na něj nasadí měřák a ten způsobí prohnutí drátu. Toto prodloužení je možné pouze pružným natažením drátu. Z délky drátu, jeho průřezu, materiálu a velikosti prohnutí drátu se vypočítá síla, která je potřebná k prodloužení drátu o danou hodnotu. Tuto sílu odečeteme od vypočítané síly v drátu (T) a získáme tak reálnou sílu v drátu bez vnějšího vlivu.

Proto má ten parktool (a nejspíš i další tenzometry) rozdílné hodnoty pro alu a ocelové dráty o stejných průměrech.

Výpočetně to sedí, teď to ještě ověřit v praxi, což znamená vyrobit tenzometr a otestovat :)

Poslouchej, kasli na teorii a tenzometr si bud kup nebo vyrob. Jsi uplne mimo, ale nevadi.

Roztaznost je absolutni hodnota, ktera je umerna delce. Pokud na gumu zavesis zavazi, tak delsi guma se protahne vic. Ovsem deformace, strain je relativni velicina nezavisla na delce! Pri vypoctu se protazeni gumy deli puvodni delkou. Pri mereni napeti dratu te teda delka nezajima. Potrebujes zjistit deformaci, relativni velicinu a pres tabulku zjistis napeti, stress.

Ruzne materialy maji ruzny modul pruznosti (podil napeti a deformace) a to cislo je zahrnute v te tabulce parktool pro konkretni meridlo a material.

Delsi drat musis zasroubovat vic jak kratsi, ale ve vysledku meris stejnou hodnotu, protoze oba se deformuji relativne (pomerove) stejne. Priklad: 20 cm drat o 2 mm pri napeti 100 kg a 40 cm drat o 4 mm, pri stejnem napeti. Maji-li byt oba draty napnute stejne, musis namerit stejnou hodnotu.

A samozrejme prurez je dulezity, spravne by se melo pracovat s Pa tedy N na jednotku plochy, ale pro zjednoduseni muzes uvazovat kg. Proto taky v te tabulce parktool figuruje prurez dratu.

nějak ti úplně nerozumím, jednou mluvíš o protažení, podruhé o deformaci. Pokud myslíš trvalou deformaci, tak ta u drátů během vyplétání nevzniká, ani během měření, jinak by ti zůstal vytahaný drát. Takže i u drátů platí hookův zákon pro pružnou deformaci. Ano, 200 i 400mm drát napneš na stejnou hodnotu, pokud pak na ty dráty hodíš měřák, tak dojde k prohnutí drátu, drát se tedy musel o něco protáhnout a jde snadno spočítat, o kolik se protáhnul a jaká síla to musela být.

Jde o to, že drát už je ve výpletu zatížen, ale ty tím měřákem ten drát zatížíš ještě víc, a měřák pak naměří celkovou sílu včetně té síly, jakou tam vnesl měřák. Jednodušší měřáky které s tím nepočítají se pak nastaví kalibrací tak, aby ukazovaly zhruba tolik, kolik je v nezatíženém drátu, přestože naměřily víc.

samozrejme, s tim pocitam, takovych detailu je tam vic :) i se bude muset presne urcit sila pruziny a jeji prubeh.

Jak pise Jakobo, PT bych taky nekopiroval. Myslel jsem to tak, ze bys pouzil pouze jejich prevodni tabulku.

Jinak inspiraci jiste s googlem najdes.

Pomocí googlu se dostane snadno i k tabulkám od Mavicu např. Potíž je, že mimo Mavic dráty nejsou k dispozici křivky na nic jiného než univerzální 2.0 a 1.8 kulatý nerez. (Pokud jsou tak o nich nevim a to jsem hledal.) Ale zase princip tenzometru od M. je stejný, tak křivky by měly jít nějak použít i pro DIY. Nevim ale jak je to s linearitou pružiny, pokud budou v průběhu rozdíly tak je to imho věštění z kávové sedliny.

prevodné tabulky ti moc nepomôžu. Ideálne je skalibrovať každy použitý typ špice a len na jeden tenzometer. Problem je v tom, že ak to ma byť k niečomu,každa tabulka musí patriť ku konkretnemu výrobnému číslu tenzometra. Ináč to ani nejde, lebo jednoduchosť konštrukcie si to vyžaduje. Ja používam svoj tenzometer skalibrovaný na vlastnom kalibratore.