Závodící děti, technika, komponenty

(ne ty děti, ale kluk a holka :-) )

Tak bude asi zakopanej pes v hlavně tom řazení. (o nergonomických dětských kolech ani psát nebudu). Nejdřív se to učí a za půl roku to, na běžných kolech co mají, s naší intenzitou ježdění, jde do kopru. Mladej měl tedy ještě donedávna řazení v rukojeti, ale když už nechodilo ani druhé , tak se manžel naštval a dal mu tam páčky. Už s tím tedy nemusí bojovat, tak se to snad lepší. Dcerka přehazovačku prostě natruc sabotuje, tam nic nenadělám :-( Druhá věc je, že mají přehazku věčně nějak ohnutou, tak to nepřehazuje jak má. Bohužel nezvládáme rovnat patku a štelovat řazení před každým víkendem. Pak s tím zas někde fláknou a je to znova. Manžel si pro sebe už z podobného důvodu pořídil převodovku a řemen, teď šetří synkovi.

Tak tohle uz je rukama a o tom jak se ke kolu chovaji. Jablko nepada daleko od stromu.

O padacím rámečku k šaltru jste nikdy neslyšeli? Tuhost řazení otočným systémem lze vždycky vyladit pružinami vzadu.

https://www.obrazky.cz/?q=chr%C3%A1ni%C4%8D%20p%C5%99ehazova%C4%8Dky&fulltext&mm=2#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_term=chr%C3%A1ni%C4%8D%20p%C5%99ehazova%C4%8Dky&utm_content=obrazky

Tohle byste mohli třeba namontovat jako protekci šaltru po pádu a pod. A vysvětlit dětem, aby nepokládaly kola pravou stranou na zem. A pokud možno, kola vůbec neválet po zemi, vždy se najde, o co je opřít, nebo opřít kola vzájemně o sebe ( jako dvoják žebřík ).

Fajn, už mě totiž to neustálé připomínání po více než dvou letech nebaví, ale vidím že budu muset ještě tak dva vydržet. Dcerka se už aspoň naučila podřadit si před zastavením, mlaďas na to zatím většinou zapomíná.

+1 osobni priklad je nejvic. A ucit je to od malicka.

Naprostý SOUHLAS! Nedopouštět se také nesmyslných chyb v odstupňování převodů, především pastorků, kdy se dítěti zastaví nohy

Nevím kde jste borci byli tak před 3-4 lety, kdy se mladej učil řadit? :-)

Ale nějak jsme to zvládli. S tím ježděním do kopce máme a nemáme problém.

Fyzicky to docela dává a dokáže odhadnout jak rozložit síly. Naučil se před vrcholem zařadit těžší stupeň, stoupnout do pedálů a jet. (pokud je to potřeba)

Co ale neumí (protože jsem ho to špatně naučil) je řazení do kopce. Pod kopcem to rozjede, pak postupně řadí nahoru. To by asi šlo, ale potíž je v tom, že to tam rve, při přeřazení jakoby nepovolí vůbec tlak na pedály, protože si to neuvědomí. Dělá to i když jede ze sedla. Nevím co dostává zabrat jestli řetěz nebo kazeta, ale zvuk to vydává hroznej...

(Kluk 8 let, řazení 1x10)

Vrátil jsem se na začátek celého tématu.

Píšeš:

A já začnu hned otázkou.

Zjistil jsem, že klukovi je málo 1×10. Kazeta Sunrace 11–40, převodník 32 zubů. Málo ale myslím ten pastorek 11. Jak na rovině tak pro jízdu z kopce.

Pomohlo by řazení 1×11 s převodníkem 34? Nahradí nejlehčí převod 42z x 34 to co má teď 40×32? Nebo to vymyslet jinak? Jak? Díky.

Dle mého soudu je to pro tak malé dítě celé nevhodně zpřevodované.

Na co je 8 letému klukovi převod 32/11? Osobně mám na bajku nejtěžší 36/12, a věř, že bys mi na rovině ani z kopce neujel, bavíme-li se to térénu. Ale i na silnici to roztočím na 45km/h, takže teoreticky to platí i pro terén Ten 32/11 je pouze o desetinu převodového poměru lehčí -3:1 / 2,9 :1. Někdo výše zmiňoval kadenci 90ot/min. To je u dítětě z pohledu do budoucna úsměvná ( nízká ) kadence. U dětí se bavme minimálně o 100ot/min, ale raději i více, okolo 120ot/min.

Tady v dotazu píšeš, že uvažuješ o placce 34 zubů. To bude mít ještě větší šajbu. Navíc vůbec nechápu, jak to dítě zvládne přechod z 13 zubového pastorku na 11ku. To mu musí zastavit nohy. Už mě takový rozdíl vadí a proto ( ale na omluvu za mě hovoří, že jsem zvyklý na jemné převody ze žiletky ) jsem přeskládal spodek kazety, kdy jsem pod předposlední pastorek dal místo původní jedenáctky, dvanáctku. Už vůbec nechápu přechod u kazet s velkým rozsahem, např. ...14-12-10 zubů.

Ale nejde tu o mě, nýbrž o tvého prcka, jen jsem psal názor na své pocity.

Dalším kritériem a to velmi důležitým u dětí je kadence a s ní i její udržitelnost, a tím i ta kontinuita řazení - ty přechody mezi jednotlivými pastorky, ta plynulost, která se pak promítá do rytmiky jízdy. Rytmika jízdy je velmi důležitá a málo zmiňovaná dovednost a myslím, že i převodová skladba spolu s šikovností dítěte na ni bude mít vliv.

Můj názor je nechat dětem dvoutác, aby dvěma plackami získaly převodový rozsah a k němu volit jemněji odstupňovanou kazetu púrávě kvůli kadenci, aby nohy měly pořád stejný režim, aby nedocházelo k situacím, že dva je málo, tři je moc. Až bude o dva tři roky starší, bude ho cyklistika stále bavit, tak se jistě nevyhne ježdění na silničním kole a tam se začnou projevovat všechny ty záležitosti okolo šlapání. Dříve se děti učily točit na dráhovce s festkou. A na lehkém převodu, ten nic neodpustíl z pohledu techniky šlapání.

Ale je to pouze můj názor. Ani pro sebe bych systém 1x nechtěl. Ten dvanáctkový s patřičným rozsahem a přeci jen jemnějším odstupňováním je finančně nákladný, ostatní nesplné mé požadavky.

Za další - neuč kluka jezdit ze sedla. nemá na to sílu ani techniku práce těla nad rámem ve stoje. Nic tím nezíská. Určitě ne v jeho věku. A to, jak píšeš, že to tam rve, možná to u prcka, který nemá sílu řetězu vadit nebude. Anebo až jednou řetěz roznýtuje, tak možná pochopí, že to je nesprávnou technikou řezení/šlapání.

nechat dětem dvoutác

Dítě má malý jak trvalý (v poměru) , tak absolutní výkon, chová se jako 'málo pružný slabý motor v autě' . Takže ideálně jak velký rozsah převodů, tak i jemné odstupňování. Více-tác nutí nad řazením lehce přemýšlet dopředu, což na silnici jako když najde. Jak jsem už psal, pro jízdu dítěte s dospělým na silnici považuji za optimální trojtác a nějakou kadetskou kazetu - jemné odstupňování, velký rozsah, velké překryvy jsou při této kombinaci plusem, který činí jízdu plynulejší a řazení logičtějším.

Jednopřevodník na MTB bych apriori nezavrhoval (hmotnost, spolehlivost), ale dohnat celkový rozsah kazetou při jemném odstupňování a omezeném počtu pastorků zkrátka nejde, celé by se to muselo řešit právě stylem dětských kazet na silničku se zmenšeným rozsahem, ale bylo by pak nutné úplně oželet těžší převody. A jsme zase zpátky.

Skok 11-13 je peklo.

Obvykle s tebou v otazce prevodu souhlasim, ale ted s tebou souhlasit nemuzu. Pro me jsou 3 talire na silnicce zbytecne moc. Kdyz si veznes, ze tam zustane velky talir 44z,46z nebo 52z podle kategorie a budes tam mit zakovsko-kadetskou kazetu 16 az neco, obvykle 27z pro 10 tku a neco vetsiho pro 11 zubu, tak radis porad po zubu az na posleni pastorek nebo nekolik pastorku tak i ten nejlehci zakovsky prevod je pri 120 ot/min 41km/h. Takze za me dostatecne jemne a dirtevzdorne. Jede se skoro porad na velkou placku a jen do kopce se haze mensi.

Uz tak je slozite jim na silnicce vysvetlit, ze to je jinak nez na horaku a jsou tam 2 polohy pro kazdy talir a obcas je potreba doladovat. Pri trech talirich se tam ztrati. Za me na silnicku jednoznacne dva a neni problem.

Na horaku taky davam dva, ale klidne bych dal ted uz jenom jeden s 30z napredu a 42 nebo 44z vzadu. Vim, ze prijdu o jemnost odstupnovani, ale neztratim lehke prevody a 30/11 je porad na zacka dost tezky prevod a v terenu ho pojede minimalne. Za me hlavne nesmi chybet lehke prevody.

Od kolika let jezdí vaše děcka na silnici? Nejsem pro ho někam tlačit, chtějí ho vzít někam v březnu do tepla se rozjet. Má smysl tohle řešit? Nebo pokud to neublíží, dobrá, ale aby to neuškodilo? On to samozřejmě slyšel a moc se těší, slíbili mu, že bude jezdit jen vzadu, ale přesto, bude mu devět.

Mládež závodí na silnici od deseti let, resp. v kalendářním roce, kdy má deset let, tak už bude prvoročák v mladších zácích. V roce, kdy mu bude 13 let ( + 14 ) bude strším žákem.

Na silnici z tech deti nejezdi nikdo. Na silnickach jezdi bud po cyklostezkach nebo po uzavrenem okruhu. Obcas nekdo uz jede se starsima na jarni soustredeni, kde se na silnici dostane, ale jezdi se po plackach bez kopcu nizke intenzity. Zalezi na trenerovi jak to pojme, tady se nikam nespecha vetsina zacina vic trenovat az v starsich zacich.

Jo tak nějak to bude, se staršíma 12-14 let. Jarní soustředění a trenér není blázen, dokonce nám zakazuje delší závody než 4 km :-) Myslím, že tu Muldu M5 by nedovolil být to někde na začátku sezony. a na tom cyklokrosu 2.11. budeš?

JJ urcite pokud se nic nestane. :)

Vše ok, jen pořád nechápu, proč těm malým klukům montujete za každou cenu takové šajby typu 32/11. Boha jeho, to je šajba, to nemůže prcet v životě roztočit. Psal jsem kousek výše, že sám mám na bajku nejtěžší 36/12, což je skoro to stejné, a nemám pocit, že bych postrádal těžký převod. A pak je tam ten několikrát zmiňovaný skok z 13z na 11z. To je opravdu peklo, mě to vadí, natož dítěti. Tomu to zastaví nohy. Při kadenci 120ot/min je to přes dvanáct metrů za sekundu. Nemá nohy, aby něco takového tlačilo dítě ve spurtu.

Nevim co na to říct. Prostě kazety 10st se tak prodávají. Nic jiného jsem neřešil. Je s podivem, že mladej mě právě vysvětluje, že by chtěl pastorek 10st. To nemusím nijak měnit (pokud nekoupím kazetu Sram). Ale kdybych mu vzal ten pastorek 11, to by snad ani nechtěl závodit.

Jak říkám, normálně šlape asi správně, má svůj rytmus, ale i tohle sem tam použije. Dokonce bych řekl, že je to pro něj na rovině nebo z kopce důležité.

Chci aby ze závodění měl radost, aby ho to bavilo, (to by se ale změnilo pokud bych mu nenechal 11 pastorek) a zároveň mu to neublížilo.

Ještě doplním k těm převodům. Na silnici, kadeti - nejtěžší převod 52/16, sprintovalo se šedesátkou a půlhodinové časovky jezdili průměrem 40 - 43, ti špičkoví i 45km/h. Starší žáci na převod 52/18 byli pomalejší ale padesátkou špurtili zcela jistě. Vím, že mi nechceš tvrdit, že dnes předžáci v terénu na 32/11 jezdí ještě rychleji. Přesto to pořád nechápu.

Kdybys mu kazetu poskládal ( jenže to nejde ) 13-42 nebo 13-46, tak bych to už akceptoval. Ale tu 11ku ke 32ce ani náhodou.

Prostě jsem s dětma jezdil 15 roků, také tam mnozí měli v té době trojtalíře 22/32/42 ale snad si ani nepamazuji, že by kdy potřebovali tu velkou. A to byli mladší a starší žáci!!

Ja jim to nemontuju :) za me je to taky zbytecne moc. Otazka je jak tam dat tech 30z nebo min. To uz se vetsinou blbe dava. Ja jsem to poresil 2 plackou, kde velka je zbytecne do tezka a tak spoustu prevodu ani nejezdi, az tu velkou osoupe dam mensi. Ja myslim, ze my se shodneme. Jinak takova drobnost na MTB to odstupnovani neni tak velky problem jak na silnicce, tam se to tempo chyta lip. Aspon muj osobni dojem.

Moc si cením takových rad, protože jsem tohle na dětském kole nikdy neřešil a děti jsem netrénoval.

V žádném případě vaše rady nezpochybňuji. S tímto kolem končíme, poslední závod v sobotu a pak půjde do světa.

Ale teď jsem asi fakt zoufalý z toho, co dál. Mladej teď sedí vedle mě a znovu se ho ptám, co by zlepšil na řazení. Lehčí převod prý nepotřebuje, ale chybí mu pro jízdu z kopce a pro jízdu ze sedla do cíle převod těžší... Normálně netahá těžké převody.

Nechám mu jednopřevodník 32, když zvážím plus a mínus tak na závody jemu prostě tohle vychází nejlépe.

Jen si říkám, když do teď je spokojen s kazetou 11-40 (kromě toho nejmenšího převodu), je nutnost dávat 11s kazetu? Nestačí ta desítka? Není to jen o tom, že 1x11 je víc v módě? Pozná to při jízdě? Jasně, že pastorek 10 nebo 42 pozná, ale je to nutnost? Nebo je spokojen jen proto, že nemá srovnání?

Toman: *Za další – neuč kluka jezdit ze sedla. nemá na to sílu ani techniku práce těla nad rámem ve stoje. Nic tím nezíská. Určitě ne v jeho věku.

• Tomu moc nerozumím. V kolika letech by děti měly jezdit ze sedla? Nechci to sem tahat, ale mladej jezdí v kategorii do 10ti let vždy na špici, v poslední době i kategorie starších do 12ti let a je schopen většinu dětí porazit a dojet do třetího místa. Nedokážu si představit, že by nemohl ze sedla, to snad ani nemůže závodit.

Díky za odpověď.

Uz to tady nekteri resi moc v profi kvalite :-) S jizdou ze sedla to taky nechapu, nechavam tomu zcela volny prubeh, mladej (7 let) je lehkej a ze sedla jezdi proste dost casto, nejen spurty do kopce ci do cilovky, pritom radit umi celkem v plnym rozsahu 3x7 nebo co to tam ma, takze tezky prevody rozhodne tahat nemusi. Proste mu to tak nyni asi vyhovuje, tak to neresim, za rok/dva tomu bude zase treba jinak.

Na jedné straně samozřejmě chápu, že se tím ježděním na horákách ty děti baví, že sportují, soutěží, protože děti jsou soutěživé atd. A to je správný počin.

Na druhé straně stále platí, že silniční trénink je základ. Nejlépe kombinace dráhy ( kvůli bezpečnosti a kolu s pevným převodem ) a silnice a k tomu ty bajky, no a ještě nějaký další sport, a v zimě lyže, tělocvična, plavání atd.

Prostě každá sportovní disciplína má svá specifika, potřeby, nároky, možnosti, pravidla atd, a to vše, pokud chceme sportovat správně, zdravě i dobře z pohledu výsledků, je vhodné ( nutné ) respektovat.

Ja bych pro ty nejmensi co hodne chteji jezdit na kole urcite nezapomel na bikros, kde se nauci spoustu veci co se jim pozdej budou hodit i kdyz po case prejdou na jinou disciplinu.

Pro učení techniky jízdy, vedení kola, kadenčního šlapání, výbušnosti, rychlosti reakce i pohybu je bikros určitě přínosný a užitečný. Je to ovšem specifická disciplína vyžadující další výstroj a výzbroj, dostupnost tratí, mít někoho, kdo pomůže v začátcích - jízda na klopenkách, výuka jízdy po zadním, bunny hopy, pak skoky, rytmika jízdy, věnovat se ještě důrazněji tréninku obratnosti, pohyblivosti, rozvíjet obecnou výbušnost, rychlost i sílu všeho druhu atd. Já bych řekl, že je to už samostatná disciplína.

Několik let jsem s bikrosáky pracoval, dneska jsou už to starší kluci, mnohé z nich zaujalo Enduro, DH a podobné disciplíny. Ale dá se říci, že všichni těží z toho, co se na bikroskách naučili. Takže se dá říci, že to je velmi dobrý základ.

Samostatná plnohodnotná disciplína určitě, vždyť si vysloužila místo v programu OH. Ono umět dolů potlačit, nahoru potáhnout, vyžehlit trajektorii těžiště, polety a při tom nepřestat šlapat se hodí v každé terénní cyklistice. + prosadit se, když chce být více cyklistů ve stejnou dobu na stejném místě, se hodí do každého závodu.

Bikros je urcite dostupnejsi nez draha a s bikrosem se da zacit uz velice brzo klidne od 4 let a pritom to mit dlouhou dobu jako zabavu, kde kazdy trenink je hra a to je podle me pro mensi deti nejdulezitejsi. Krome citu pro kolo se tam nauci orientaci ve skupince jezdcu a nejake technicke dovednosti, ktere vyjmenovals. Za me kdo ma deti, ktere rady jezdi na kole a ma tu moznost, nech s nema jde na bikros. Nic lepsiho pro ne pro zacatek nemuze udelat.

Tohle můžu potvrdit. Protože máme kousek od domu skvělý bikepark, kde je i taková duálka bikrosová, mladej tam jezdí moc rád a dalo mu to hrozně moc.

Dokonce chtěl zkusit pravý bikrosový závod jen tak pro příchozí, ale bohužel termín nakonec jsme nestihli žádnej.

Jednou týdně tady Kamil Tatarkovič pořádá pro veřejnost trénink, je velice trpělivý a lidi dělají fakt pokroky.

Ale mě neber až tak vážně. Ty se totiž na problematiku díváš z pozice rodiče, a já z pozice trenéra. To mění pohled a tím pádem i přístup a použité metody.

I když už se tomu nevěnuji tak intenzivně jako dřív. Už mám jiné prioroty, už si chci své sportování užívat po svém.

Říkáš, že mladej říká, že lehčí převod nepotřebuje. Ok, zatím ne. Až bude závodit v žáčkách, tak pokud stavitel postaví legální XC trať, tak ty převody do lehka potřebovat bude. A závody budou vždy co dva roky delší a delší.

Nemyslím si, že 32/40 je kdovíjak lehký převod. Vem ho do pořádného terénu, jen zkusit. Ale na to má čas, je to dítě, předžáček z cyklistického pohledu.

Pokud necháš na 1x11 stejný rozsah, tak získá trošičku jemnější diferenciaci převodů, ale pouze trošku a to někde v první třetine, v polovině kazety.

S tím ježděním ze sedla, podívej, vždycky se od žáčků učilo sedět na sedle a všechno, co šlo vyjet vsedě, se jelo v sedě. Ano, učili jsme prcky používat i jízdu ze sedla a to buď do spurtu nebo při nástupu, aby si doskočil díru, nebo zaútočil a pod. Ale platilo sedět. Jízda ze sedla bere energii, dostává tělo během několika sekund z relativně pohodlného režimu jízdy do nepohodlného ( i když tím získáme kýžené zrychlení ). Prostě to víc bolí. Vždy jde ale nástup - zrychlení, spurt atd. zajistit jízdou na sedle, roztočit nohy, používat řazení. No ale tady to právě naráží kupříkladu na to nevhodné zpřevodování. Na jemné kazetě cvrnkne o pastorek nahoru a úplně lehce roztočí nohy, zrychlí, pak to dá zpátky ale má kadenci, kolo jede, jemnější odřazení na těžší mu nezpomaluje nohy. Když je tam velký převodový skok, tak je problém - dva je málo, tři je moc. Proto pořád dokola omílám to jemné zpřevodování.

Jestli bude v budoucnu jezdit závody na silnici, tak to pozná na sto%. Zvláště pak v mírně zvlněném terénu, kde bude řadit pouze tři pastorky, čili pouze dvou zubový rozdíl. Ale to hlavní - kadence tam bude skoro stále stejná a kolo pojede plynule, jeho podaný výkon bude stále stejný, tepovka ( s ní pocit, dýchání ) bude relativně konstantní, což se bude náramně hodit s prodlužujícími se délkami závodů. Ale to už předbíhám, ale nedívám se pouze na to, co je dnes, nýbrž beru v potaz výhledově i to, co bude následovat.

Další věc - technika šlapání ze sedla. kdo to umí? Má nějaké tlačení na kliky shora za použití vlastní hmotnosti smysl? Opravdu to jede rychleji? Co aerodynamika, co tak soustředěné šlapání do kruhu, to jsou taleko efektivnější zbraně. Při jízdě ze sedla se totiž vlastní hmotnost jako tlak na kliku sice použije, ale není to všechno. I za této situace tam musí být kruhové šlapání. Pak to teprve opravdu jede dopředu. Ale o to víc to stojí energie a použití je opravdu jen pro dojezd. Navíc, s únavou už nějaký styl jde vždy do kytek.

Tak to jo, s tou jízdou ze sedla, samozřejmě to používá pouze na ty případy, co popisuješ ty. Píšeš, že zatím nepotřebuje lehčí převod, protože nejezdí pravý terén. Já nevím, co je pravý závod XC pro žáčky, ale myslím, že některé závody jsou docela v terénu. Přidám odkaz na závod, který jel, který je vypsán i pro tyto kategorie. Tohle jel už i minulý rok. Je to z kamery na jeho kole a stoupání si tam užil dost...

Další závod, kde je vidět, kde se jede ze sedla je toto:

Jinak nevím jaký příklad bych uvedl, nevím jestli znáš Brněnskou Muldu, tak dvě kola zkráceného okruhu zvládl docela dobře, tam je taky docela stoupání.

Tak tohle jezdí na 32/40

Jinak nevím, jaký terén by mohl být těžší, protože tohle jezdí i dospělí, jen větší délky.

Aby to ale nevyznělo tak, že se chci dohadovat, jsem rád, že tohle můžu řešit s někým, kdo tomu opravdu rozumí. Já jen říkám to, co je teď, jeho pocity. Koncem roku bude mít devět let.

Jde o kadenci s jakou to vyjizdis. Nizsi kadence = vic silove pojeti = min vhodne pro deti.

jojo, tak tomu rozumím :-)

Ok, tak trochu mu vycházejí nevhodně cyklistické roky. Koncem roku bude mít devět let, to značí, že už v r. 2017 mu bude deset a to už může být vedený oficiálně jako mladší žák, i když mu vlastně bude celou sezónu devět.

Pokud ho cyklistika baví a pokud má ambice a takovou tu zdravou aspiraci na vítězství, tak se mu věnuj, co to jde.

Na videjka jsem se díval, no, jsou to takové ( ze závodnického pohledu ) nenáročné tratě. Dnes je takový trend, že pro masy se jezdí jednodušší - technicky jednodušší tratě, aby ty lidičky měli chuť to odjet, a komu to trochu jede nebo má fyzičku z jiných sportů, třeba atletika, běžky a občas se sveze na kole, tak je schopen zajet i slušný výsledek, protože technika trati neoddělí ty co umí na kole jezdit, od těch, co neumí.

U předžáčků a pak i mladších žáčků také není vhodné je hnát na technicky těžké tratě, vždyť to jsou děti a ty se musí postupně učit. Takže tratě jsou rovinatější, jezdivější. Později, možná už v mladších žácích již půjde vidět vláčky, háky. To se naučí na silnici a mohou to aplikovat i na ty bajky.

Na tom druhém videu, ten delší závod, ty byla kategorie jaká? Předžáci 8-9 let? Nebo už jeli namixovaní s deseti, jedenácti letými? Někteří už předváděli vcelku hezký jízdní projev, jiní zase ukazovali běžné žákovské nešvary jako nízká kadence, nekonstantní kadence, vrtění horní částí těla, zbytečné nastupování ze sedla, nevyužívání aerodynamické pozice nad rámem atd. Ale pouze podotýkám, co jsem viděl, jsou to prcci ( a je moc fajn, že sportují a jezdí na kole ) a pak už je na trenérovi či na rodičích, jak vše to berou vážně a jak ti dospělí pak toho žáčka patřičným dovednostem naučí a jak toho dítě časem dokáže využít ve svůj prospěch z pohledu výsledků..

Ahoj, v příspěvku zmiňuješ "vrtění horní částí těla", poradíš nějaký fungující postup, jak se tohoto nešvaru zbavit?

Měl jsem tím na mysli takové různé pohybové neřesti typu klování trupem nahoru/dolů, kývání do stran - při pohledu zezadu se stídavě krčí a natahují paže v loktech, nadskakování zadku a podobně. Prostě mám rád eleganci pohybu. On v podstatě sport je krása pohybu a jeho zdokonalování ( to napsal kdysi Ota Pavel a já s tím souhlasím ). I když netvrdím, že sám tak předpisově jedu, jen mě potěší, když vidím, tak skvěle pohybově vybaveného cyklistu.

Základ vychází z předpisového kruhového šlapání. Jakoby odpojit záda od nohou a nechat dole motat pouze nohy, od kyčlí dolů. Nic ostatního se nehýbá, resp. skoro nehýbá. Toto se dobře vyučuje na festce, na kole s pevným převodem a postupně přidávat na kadenci. Občas jsem u mládeže používal metodu posedu, spíše držení/nedržení řidítek, kdy se nechají ruce na gripech pouze položené, nesvírají gripy, nebo je nechat položené na malíkových hranách, a čím blíže k představci, tím je ta ztráta opory a rovnováhy markantnější, tím znatelněji se projeví ty vrtochy. Soutředit se na pohyb nohou tak, aby se přes zadek a záda nic nepřenášelo do paží, tak pojede přední kolo ( a tím i zadní ) rovně, opravdu rovně, nekličkuje, nedělá takovou tu známou zmijovku. Asi se to lehce píše, hůře už učí.

Pro mnohé je toto zbytečné téma. Už jsem o takové technice posedu, šlapání a výuce technik zde psal v minulosti ale bohužel jsem s tím byl některým zdejším k smíchu. Kdo neprošel pod vedením nějakého cyklisty nebo trenéra, který ho to naučil, který na takový přesný, elegantní a zároveň i efektivní pohyb dbal, ten to bude těžko umět. Takový elegantní projev mívají zpravidla starší cyklisté, dráhovkou a silničkou odchovaní. Ale i mladí, kteří tomu porozumněli jsou naštěstí k vidění.

Ale je každého věc, jak jezdí a jaký je jeho jízdní projev.

V poslední době se spíše věnuji už bmxákům, sjezdařům, fourkrosákům co se fyzičky a techniky šlapání týká a zpravidla všichni jsou zvyklí v nástupu rozkývat kolo do stran, neefektivně u toho pracovat tělem nad rámem, no a když se na tom zapracuje, tak si všichni pochvalují rychlejší sprint, výjezd ze zatáčky při zrychlování, bezpečnější vedení kola při šlapání na sypkém a kluzkém povrchu atd.

Ten tip na malikovou hranu vyzkousim, to zni dobre. Muzes prosim jeste rozvest to neeftivni prscovani nad ramem z posledniho odstavce. Co je cil, jak by to melo byt spravne a jake k tomu vedou metody. Diky.

Toto všechno není jednoduché popsat ale jsou to detajly, vlastně je to hodně drobností, které se potom podílejí na tom stylu šlapání, na projevu, na eleganci, ne té efektivitě. To špatné, tu neefektivitu atd., tím mám na mysli všechem ten špatný styl, od posedu po tlak na kliku, neumění jakoby tlačit kolo před sebe, ne ho vláčet a za sebou nebo ho zašlapávat pod sebe. Souvisí to s šikovností, s rytmikou jízdy. To bych tě musel vidět, a přímo za jízdy ti hlásit, co vidím atd. Všichni děláme pohybové chyby, asi nikdo není stroj a nepojede dokonale, ale na mnohých jsou vidět chyby už z velké dálky. Ale většina lidí to neprožívá, radují se z toho, že jezdí. Já si jdu také občas zahrát hokej ( výstroj mám, bez ní ani náhodou ) ale je na mě tragický pohled. Ale jsem rád za pohyb, že se pobavím atd. I když toto jsou krátkodobé záležitosti, kdežto cyklistika má charakter zatížení dlouhodobý, a to už pak může mít negativní vlivy.

A já jsem si vždycky myslel, že při nástupu ze sedla, se musí i kolo rozhýbat do stran.

Jasně, že musí. Nejsi robot.

vseho s mirou. na draze s uzkyma rodlama neni az tak vzacne, ze si pri nastupu, ani to nemusi byt v klopeni, nekdo podtrhne predni kolo. na kluzkym se ti klidne to samy stane i na mtb.

No, tak ono se samo vždy trochu do stran rozkývá ale ideál je, aby se nekývalo a všechna cyklistova síla šla do zadního kola kruhovým šlapáním. I ze sedla se šlape do kruhu, jedině tak půjde kolo razantně dopředu a když odstraníš kývání, tak to zefektivníš. Všechna ta energie bude dopředná, ne do stran, a ještě u toho vyrovnávat balanc a tím opět ztrácet. A ještě tím minimalizuješ riziko pádu, jak píše JSt

nemáš nějakej typ jak se zbavit zlozvyku skovávání hlavy mezi ramena?

Tady bych to viděl na posílení mezilopatkových svalů ... cíleně je cvičit.

k usim privazat nafukovaci balonky.

Jak píše pod tebou Breakpain, možná budeš mít ochablý celý ten pletenec - šíje/trapézy, ramena. Ono to je tam hodně provázané, napojuje se na horních zádech na sebe více svalových skupin, a když zlobí jedna, přijdou potíže i na ty další ( vinou nevědomé kompenzace atd. ) Rozhodně zpočátku více pomohou rehabilitační, zdravotní cvičení, než nějaké posilování zvedáním něčeho.

Platí zde rozcvičit, posílit, protáhnout, uvolnit. Jsou to cviky kde se krouží rameny v předozadní ose, se záběrem do lopatek, oběma rameny současně i po jednom, krouží pažemi - tzv. soustředné kruhy, různé předpažování, rozpažování s vytáčením dlaní, zatahování pokrčených paží dozadu za tělo, posilování s malým míčem, na velkém míči, tlaky hlavy do malého míče vleže, silové rotace krční ( nejen ) pátěře, dělat hlavou " ne ", nebo " ano " s výdrží tlaku v krajních pozicích.

Prostě to tam nahoře všechno rozhýbat, prokrvit, občas nechat namasírovat. Rozhodně to nejde jen tak popsat, nejlépe se poradit s odborníkem.

Všemu tomu se věnuji se svými přáteli v zimě v tělocvičně.

K udržování poloh vzdorujících gravitaci slouží hluboké posturální tonické svalstvo. Pokud je tato zátěž přenesena na fázické svaly, je to vada pohybového (polohového) stereotypu. Tyto svaly nejsou na takovou zátěž stavěné a „zvládají“ ji jen omezeně se stupňujícími se obtížemi. Chybné je fázické svaly posilovat za účelem většího zapojení do posturální stability.

Proto vždy doporučuji začít s cvičením pod vedením odborníka, který to studoval a zná zákonnotosti, třeba i ty, o kterých píšeš. Běžným, mezi lidmi rozšířeným cvičením se kýženého nedosáhne. A proto by mělo být sportování mnohočetné, pestré, pravidlené a mělo by se sekládávat z více sportovních disciplín. U mě kupříkladu: kolo, pěší horské tůry, domácí cvičení, v zimě 2x týdně dvě hodiny pestré tělocvičny ( ta je nejlepší na rozvoj pohyblivosti a obratnosti - posilování, protahování, překážkové dráhy, míčové hry atd. ), sjezdovky, běžky, plavání, hokej. Nedělám z toho nic na vyšší výkonnostní úrovni ale dělám tím hodně prospěšného pro svůj pohybový a kardiovaskulární aparát. Toť ale pouze můj názor.

Když si o tom člověk, kterého to zajímá přečtě něco více, tak se dozví opravdu zajímavé věci. Jak má kupříkladu na pohyb šíje vliv pohyb dolních i horních končetin, podle toho, zda šíji zakláníme či předkláníme. Posed na kole, zvláště pak na silničce, kde jsou záda položená blíže vodorovné rovině, je opravdu docela záhul pro svaltsvo krku, šíje, a k tomu je napojen vcelku velký a docela dost touto činností přetížená trapézový sval, a s tím vším jdou ruku v ruce svaly ramen a paží.

Nedávno jsem se tady zhrozil u připojeného videa nad postavou cyklisty, který právě slezl z nějakého ergometru. Bylo to v diskuzi na téma tepový a wattový trénink atd. Ten mladý hoch měl opravdu zdegenerovaný postoj. Do oblouku ohnutá záda, ramena dopředu, paže také vpřed a pokrčené, promáčknutý hrudník. Nějaký z místních pisatelů mě zplísnil, že zda prý vůbec jezdím na kole, že to je úplně normální. Asi se takový člověk zhlédl v postavě onoho chudáka.

Samosebou jsem na to hned reagoval příspěvkem o zdravém, spíše zdravotním cvičení s důrazem na kompenzaci posedu na kole. Udivilo mě, že na to už pak nikdo nereagoval. Oni totiž zdraví a mladí toto neřeší, je nic nebolí, nic jim zdánlivě není. Ale ty tisícce hodin odšlapaných na kole, pokud je to bez řádné kompenzace, už nadělaly v jejich tělech drobné ale nezvratné změny. Až ty se projeví ve budoucnu, tak se hoši asi nebudou stačit divit, jaké jim jejich páteře nabídnou zážitky.

Takže než zvedat železo, přetěžovat se mnohdy nezdravým a nesmyslným cvičením, to raději jógu, pilates, power jógu, posilovat s vlastním tělem a s drobnými pomůckami a využívat k tomu i pohyb venku, v přírodě, strečink, uvloňovací cvičení a podobně. Roste tím méně progresivně kondice, za to se rozvíjí obratnost a pohyblivost a to je pro budoucí zdraví určitě přínosnější.

Ale nikdy jsem do takových věcí nikoho nenutil, nemám na to ani právo, a ani chuť přemlouvat ty, co si to vysvětlit nedají. Ať si každý dělá, co uzná pro sebe za vhodné. Mnozí lidé si totiž myslí, že čím víc, tím lépe, čím intenzivněji, tím výkonnější budou, že když přijdu zbořený z tréninku, tak jsem takto pro sebe udělal maximum, protože jsem se vydal naplno. Protože zle taková moudra najít na vševědoucím internetu a bohužel tomu někatří lidé věří. Fitka jsou dnes přeplněná všemožnými ( ne novými, všechno už tu bylo ) moderně a cizojazyčně pojmenovanými cvičeními pod vedení instruktorů absolvujících víkendové kurzy cvičení, hlavně, že jsme zvládli marketing a taháme z lidí peníze. A o zásadách a pradidlech zatěžování toho takoví, bohužel ke škodě jejich cvičenců, mnoho nevědí. Tutově ovšem poradí s jídelníčkem a jejich cvičení je to nejlepší na světě. Samozřejmě, že jsou i seriózní trenéři, opravdoví odborníci, lektoři, rehabiliťáci. Ale jak má nezkušený člověk rozlišit kvalitu od té pseudokvality?

Je lepší vždy nějak sportovat, pokud to není vyloženě špatně a hluboce nezdravě, než ležet na gauči.

IMHO bych řekl, že jsem nato kdysi reagoval já. Akorát že jsem to myslel "takhle aktuálně cyklisté vypadají, protože se ženou za výkonem, nikoliv za tím, zda je za pár let doženou zdravotní trable" ;-) ... Nezmínil jsem nikde nic o tom, že si myslím, že to je pěkné či OK z hlediska zdravotního stavu ;).

Takže jestli už jsem se dále nezapojil v diskuzi, jak že myslím, že ne ;-) ... bylo to proto, že jsem nic nerozporoval - jen že se věci aktuálně takhle mají ;-) ...

A pokud jsem se spletl a reaguju na něco jiného, tak mě vesele ignoruj :) ...

Fajn, díky za reakci. Možná jsi to byl, určitě to ale nevím.

Každý nějak reagujeme a mě tehdy opradu zaujala ta jeho postava. Mohl bych být jeho otec, rovnat se sním v rychlosti jízdy na kole nemám ambice, ale vím jistě, že takovou figuru mít nechci. Ale on možná chudák na tom ani nemá vinu, on dělá cyklistiku, baví ho jezdit a závodit. Vělký podíl viny na tom mají ti kolem něj. A trochu se mě dotknul tvůj ( zřejmě tedy tvůj ) dotaz, zda vůbec jezdím na kole. To víš, že ano, možná už mám ujeto víc, než ten mladý hoch, ale tak křivý nejsem.

Takže diskutujme vesele dál, a pokud budeme slušní, tak je to v naprostém pořádku.

Jo, to budu já ;).

Já to nemyslel špatně byla to nadsázka, nemyslel jsem to doslovně ;). Jen mě udivilo, že se někdo podivuje nad "typickou" cyklistickou postavou, to je celé, proč jsem reagoval.

(cyklista co hodně jezdí je většinou zdeformovaný, kulturista je hora svalů, MMA zápasníci mají z uší karafiátky ... top sportovci vylepšují výkony prášky a podobně - nevím, těmhle věcem se nedivím a beru je prostě jako samozřejmost, že to k tomu patří. NE, že je to správně, ale že to tak prostě je ;) ...).

Jasně, v podstatě s tebou souhlasím- každá lidská, do blba se opakující činnost zanechá na člověku následky. Fyzické i duševní. Všechno co děláme, nás tvaruje, zda chceme nebo ne. A mnohdy ani netušíme, že to po čase na nás bude mít - zpravidla negativní vliv - ono všeho moc škodí. Pak jde o to, co nás vlastně motivuje, abychom se nechali deformovat. Pokud s tou deformací nepřichází potíže ( zdravotní omezení, zhoršené vnímání, pohyblivost, bolesti atd. ), tak se nic neděje. Ale ono se většinou děje a časem pak můžeme litovat, že jsme se něčemu věnovali přespříliš, a nekompenzovali. I když, zase to radostné, čemu se věnujeme dlouhodobě a často, nás léčí na duši.

Nj. Me ted na podzim trapi zada, kyčle, koleno. Neni pro telo nic horsiho nez manualni práce. :) než člověk poryje, tak aby si nechal napsat předpis do lázní. :) zlaty kolo.

Hlavu vzhůru a neklesej na mysli. Děláš to pro sebe.

Já mám na rytí "jenom" 100m2, to celkem jde, i když zatím mám hotovou jen asi pětinu... Na větší plochu a trvalejší hospodaření už bych si asi pořídil nějakou mechanizaci.

ja to beru jako mentální cvičení. Známej mi nabízel nějakej naviják s radličkou, ale 50x to přetloukat mezi řádkama a pak ještě přeorat kořeny... Někdy je jednoduší to udělat a nespekulovat. :)

Taky jsem s něčím takovým koketoval, závěs by musel být někde na kraji napevno, ale ono na ten můj plivanec, co mi stejně za chvíli seberou a místo něj bude dálnice nebo baráky, to nemá smysl. Nakonec jsem zavrhl i skleník.

Pěstuj permakulturním přístupem. To se půda vzhůru nohama neobrací. Viz např. https://www.kosmas.cz/knihy/133059/zdrava-zahrada/

To už jsem někde četl, možná u reklamy na ploskořezy, které někdo používá místo rejče. Možná to příští rok nuceně zkusím na druhé zahrádce, páč celé se mi to rejt nechce, ale dost mě štve ten plevel, co tam je.

Uz se to praktikuje i na vinicich. Kdyz neni hmyz zahubenej jedama, tak se to pozere navzajem. Nicmene v uzkym greftu s nizkym vedenim todle praktikovat nejde.

Díky za radu, vyzkoušíme.

Krabe, v podstatě s tebou souhlasím a když porovnám tvé a mé příspěvky, řekněme rady, tak lze říci, že na to máme skoro stejný anebo alespoň podobný pohled.

Jen nyní s tebou tak trochu nebudu souhlasit s tou trojplackou na silničku pro dítě, pro předžáka, mladšího žáka. Ti starší už toto pak nepotřebují vůbec, nebo ť mají více síly, lepší kondici a také zkušenosti.

Pro 8 letého kluka, což je z cyklistického pohledu přežák by na silničku bohatě stačily dva talířky. Ale nutně zvolit jerjich správnou velikost. Převodový poměr u mladšího žáka je 2, 73 ( někdo to zde vypisoval přesně ). Takže by to odpovídalo asi převodu 44/16. K tomu dát dopředu řekněmě 34 ( 32 ) a kazetu 16-27 ( 16-30 ) nebo něco podobného. S tím by měl i žáček vyjet kde co. Takže rozhodně bych nic těžšího pro předžáčka nedával, ať si zvyká, kdyby se za dva roky ocitnul na silnici.

Z toho všeho mi plyne, že trojtalíř je moc.

Přeskočil jsi jednu důležitou část, psal jsem "pro jízdu dítěte s dospělým na silnici". Takže mu zůstanou všechny správné pomalé převody i do táhlých stoupání, ale na sešupy velkou rychlostí v háku má zkrátka velkou, aby se svezl a nemuselo se čekat. Co na tom ve sjezdech zkoušejí sami mimo dozor raději nebudu šířit.

Na závody je to jinak.

Ok, tomu rozumím. Aby jel rychle, ale aby přiotm netlačil na kliku nijak víc, než obvykle.

Stále respektuji omezené mládežnocké převody. Z toho vycházím i pro ty bajky, i když tam ta omezení neplatí.

Chytřejší komputery umí pípnout, pokud se dostaneš mim daný interval ... ale jestli to má být silný akustický vjem ... tak to tohle není ;).

Každopádně to pak víc vybíjí baterku ... :-)