Co nikdy neřekne žádný cyklista ani cyklistka?

Jak by vypadal svět, ve kterém si vášnivý cyklista či cyklistka vezme pilulku pravdy, a od té chvíle vše, co řekne, musí být jen čistá, nefalšovaná pravda?

Na mušku jsem si tentokrát vzal nás všechny, kteří jsme naplno propadli cyklistice. Důvod je jednoduchý – jsme snadný cíl. Dříve nebo později to mnozí z nás začnou přehánět. Bláznivě nakupujeme výbavu, trénujeme a závodíme, jako bychom měli za týden podepsat smlouvu s World Tour týmem. Co jsme zameškali v mládí, nyní doháníme i s úroky.

Druhá věc je, že sám se s touto skupinou identifikuji, takže pro inspiraci jsem nemusel chodit daleko. 🙂


A jak to myslím s tou pilulkou pravdy? Jednoduše - do úst cyklistů a cyklistek jsem vložil výroky, které by za normálních okolností nikdy neřekli. Takže, jak by to vypadalo, kdybychom byli hlavními postavami ve filmu Lhář, lhář?

Co neřekneme v obchodě nebo před zrcadlem?

• „Lehčí kolo nepotřebuji, bude úplně stačit, když shodím těch 10 kilo tuku, co mám na sobě.“
• „Aero kolo je pro mě zbytečné, vždyť stejně jezdím o polovinu pomaleji než profíci.“
• „Miláčku, tato nová věc nebyla ve slevě a ani jsem ji nepotřeboval, ale koupil jsem si ji, protože se mi líbila.“
• „Vidlici nezkracujme, podložky pod představcem sice nevypadají dobře, ale já nemám tělo profíka.“
• „Za těch pár ušetřených wattů to je zbytečně moc peněz.“
• „Nová bunda a dres ještě počkají. Moje staré věci už nemají moderní design a neladí mi s ponožkami, ale jinak jsou jako nové.“
• „Aero dres si nekoupím, s mou postavou v něm vypadám komicky.“
• „Nohy si neholím kvůli masážím a už vůbec ne kvůli aerodynamice. Jednoduše se mi líbí, jak se mi na slunci lesknou lýtka.“

💡 Nápověda pro necyklisty: Pro ty, kteří podobného „cyklo-maniaka“ nemají doma, se hodí malé vysvětlení. Na kole, komponentech a oblečení se v naší bublině nešetří. Zlatým pravidlem je podobat se profesionálům a pokud to nejde výkonem, tak alespoň vybavením.

Co neřekneme v terénu

• „Ten technický výšlap s kořeny jsem nezvládl čistě kvůli mé slabé kondici a špatné technice. Volné kameny a špatná směs mých plášťů s tím nemají vůbec nic společného.“
• „Na to mé nedělní ježdění po lesních a polních cestách za vesnicí opravdu nepotřebuji 160mm zdvihy.“
• „Spadl jsem, protože prostě neumím správně přenášet těžiště a projíždět klopenky. Nebylo to tím, že bych měl v předním kole o 0,1 baru jiný tlak, než jsem zvyklý.“
• „V posledním sjezdu jsem jel jako dřevo, protože jsem se prostě bál. Nebylo to tím, že jsem si zapomněl přepnout tlumič do otevřené polohy.“
• „Ten integrální chránič, páteřák a chrániče krku jsem si do bikeparku bral zbytečně. I tak všechny velké skoky a dropy jen objíždím přes chicken line.“

💡 Nápověda pro necyklisty: Od milovníků terénu se očekává, že se jen tak něčeho nezaleknou, zašpinit se by jim také nemělo vadit. Technika jízdy je minimálně stejně důležitá jako kondice, proto když má nějaké nedostatky, dobré je to svalit na problém s bikem. Tlak v pláštích nebo nevhodný grip je jen jedna z možností, vidlice nebo tlumič lze obvinit také.

Co neřekneme na ebiku

• „Mám to tak načipované, že bych si na toto elektrokolo měl raději udělat řidičák na velkou motorku.“
• „Jak se dává nižší pomoc motoru, to si už ani nepamatuju, pořád jezdím na turbo.“
• „Ještě že máme 2 atomové elektrárny, jinak bych nestíhal dobíjet. Bez pomoci motoru neujedu ani metr.“
• „Vím, že jsem si nepřepnul jízdu na Stravě na elektrokolo, udělal jsem to záměrně, abych měl/a KOM/QOM.“

💡 Nápověda pro necyklisty: Nejcitlivější téma související s ebiky je paradoxně používání pomoci motoru. Nic špatného na tom samozřejmě není, ale tlak okolí způsobil, že i samotní milovníci elektriky se k tomu přiznávají jen neradi a opatrně. Nejlepší je tvrdit, že jsem motor celou jízdu nepoužil, případně je třeba přesvědčovat okolí, že stav baterie ukazuje více čárek na konci, než bylo na začátku.

Co nikdy neřekneme o ježdění a trénování?

• „Sice jsme se dohodli na volném Z2 tempu, ale když mi půjdou nohy, určitě se nebudu krotit a zkusím tě odtrhnout.“
• „Tento nový segment na Stravě jsem vytvořil/a jen kvůli tomu, že sem nikdo jiný nejezdí a já chci mít další KOM/QOM.“
• „I kdybych měl ideální věk a podmínky jako Tadej Pogačar, stejně bych to na profíky nedotáhl.“
• "Zapomněl jsem si zapnout Garmin, ale to vůbec nevadí. Z jízdy mám dobrý pocit i bez toho, abych to musel věšet na Stravu."
• „Dnes nejdu jezdit, mám kompenzační cvičení a poctivý strečink.“
• "Dnes vynecháme tu předraženou výběrovou cyklokavárnu s mrkvovým koláčem. Zastavíme se na pumpě na horalku a kávu z automatu, to nám přece k doplnění cukrů musí stačit."
• „Když jsi mi odstřídal na špici, záměrně jsem přidal, protože jsem tajně doufal, že tě odtrhnu.“
• "Sprint přes město jsem sice vyhrál, ale ty jsi táhl celý den na špici, takže skutečný morální vítěz jsi ty."
• „Přiznávám, jde mi jen o čísla, neustále sleduji watty a tajně se srovnávám s každým na Stravě.“
• "Dovolená bude letos bez kola."
• „Mám vlastního trenéra, hodiny tréninků, jezdím na soustředění... Asi to už na amatéra trochu přeháním.“

💡 Nápověda pro necyklisty: I samotné tréninky často fungují jako malý závod. Když zrovna nemáme partnera na ježdění, dají se honit virtuální korunky na Stravě. Pocit z vítězství je opojný, ať už jde o ceduli na konci vesnice, nebo parťáka, kterého jsme se zbavili v kopci. Rodiny takových makačů by o tom mohly vyprávět své, cyklistika se řeší vždy a všude.

Co neřekneme o závodění a soupeřích?

• „Nebudu se na nic vymlouvat, prostě jsem už nemohl.“
• "Jsi výkonnostně lepší. To, že jsem tě porazil o pár vteřin, je jen díky velkým penězům, které jsem nalil do výbavy."
• „Každý den sleduji online registraci, abych přesně věděl, kolik silných soupeřů a soupeřek na závod přijede.“
• "V cíli nesprintuji. Nebylo by to spravedlivé, většinu závodu jsi odpracoval ty."
• „Na neznámý a málo navštěvovaný závod jezdím, protože mám větší šanci na pódium.“

💡 Nápověda pro necyklisty: Amatérské závody jsou často tvrdý boj, soupeří se s maximálním nasazením a v sázce jsou vlastní peníze a zdraví. Navíc je důležité tvářit se přitom nenápadně – jako by nám na výsledku až tak nezáleželo, přestože opak bývá pravdou. Porazit tréninkového parťáka se totiž počítá dvojnásob a když se nic z plánů nepodaří, je dobré mít v záloze alespoň pár neprůstřelných výmluv.

V pohodě a zejména s úsměvem

Byl jsem na nás, cyklisty a cyklistky, příliš přísný, nebo až nespravedlivý? Cílem bylo v první řadě pobavit se, proto jsem věci záměrně zveličoval a přeháněl. Každý, kdo miluje cyklistiku, se občas v některé ze zmíněných situací určitě najde a kdo tvrdí opak, tak na něj platí výroky všechny. 🙂

A to nejdůležitější na závěr. Zapomněl jsem na nějakou zásadní věc, kterou by pravý cyklista nebo cyklistka nikdy neřekli a v tomto článku vám chybí?