Rozhovor: Tomáš Kindl – iniciátor zákona o 1,5 metru

Rozhovor: Tomáš Kindl – iniciátor zákona o 1,5 metru

1. ledna vstupuje v účinnost nové pravidlo pro předjíždění cyklistů. Od Nového roku musejí řidiči motorových vozidel nechat předjížděnému cyklistovi prostor 1,5 metru. My jsme krátce vyzpovídali autora této myšlenky. Věří Tomáš Kindl, že se zákon bude dodržovat?

Tomáši, děkuji, že jsi přijal mé pozvání k rozhovoru. Jsi iniciátorem zákona o 1,5 metru, který má zvýšit bezpečnost cyklistů na silnicích. O této novele zákona o silničním provozu už se toho napsalo mnoho a jistě není třeba ji dlouze představovat. Nás by zajímalo spíše něco ze zákulisí jejího vzniku, včetně tvé osoby.

Pro začátek se nám, prosím, aspoň krátce představ. Je boj za práva cyklistů tvá hlavní pracovní náplň, nebo to máš „jen“ jako časově náročného koníčka? A co děláš ve volném čase?
Vedu poměrně „nudný“ život. Jsem ženatý, mám tři malé děti, chodím do práce a splácím hypotéku. Být profesionální „cyklistický lobbista“ by mě bavilo, ale je to jen volnočasová aktivita. Ještě více mě ale baví na kole jezdit

Kdy a jak tě napadlo, že se do něčeho takového pustíš? Jak návrh vznikl?
Vše začalo před sedmi lety, kdy jsem začal jezdit každý den do práce na kole. Postupně jsem si cyklistiku zamiloval. Jezdím na MTB, gravelu a obzvláště rád mám silnici. Letos najedu více než čtrnáct tisíc kilometrů a zkusil jsem i pár závodů.

Asi každý, kdo jezdí na kole v provozu, se někdy setkává s nebezpečnými situacemi. To mě přimělo přemýšlet, co mohu zlepšit. Protože jsem právník, našel jsem i několik témat, která by bylo vhodné upravit legislativní cestou. Nakonec z toho vykrystalizovalo téma bezpečného odstupu při předjíždění a téma nepovinných cyklostezek.

Když už tak dlouho jezdíš do práce na kole, už se ti někdy stalo, že by tě auto srazilo?
Naštěstí ne a doufám, že to tak zůstane. Párkrát mě zachránil skok do škarpy a jednou dokonce na chodník. Je potřeba být pořád ve střehu a předvídat.

Autor: Matěj Stránský, Respekt

Co jsi tedy musel udělat pro to, aby se tvůj návrh dostal až tam, kam se dostal?
Oslovil jsem odpovědné instituce, spolky i jednotlivce, kteří se tím zabývají. S jejich pomocí jsem připravil vlastní legislativní návrh, se kterým jsem následně oslovil poslance.

Samozřejmě jsem věděl, že to nepůjde hladce, protože proti záměru se postavily Policie ČR a Ministerstvo dopravy. V jejich očích totiž cyklisté jsou jen „překážkou plynulosti“ provozu, zatímco jedinou dopravou je doprava motorová. Nejradši by cyklisty na silnicích vůbec neviděli a tomu odpovídá i jejich politika. Tato „kontroverze“ se výrazně projevila i v celospolečenské diskuzi, která se nevedla o tom, jak cyklistu správně předjet, ale o tom, jestli cyklisté na silnice patří. Odpůrci návrhu proto vyvolávali negativní emoce poukazováním na to, že se cyklisté na silnicích špatně chovají, a navíc že cyklisté údajně nemají legitimní důvod jezdit po silnici, protože pro zábavu si můžou jezdit po cyklostezkách.

Bylo proto třeba především trpělivě vysvětlovat, že cyklisté na silnici byli a budou, ať je máme rádi, nebo ne, a že je třeba s nimi počítat. Úspěch tohoto návrhu tak byl do značné míry symbolickým stvrzením legitimity existence cyklistů na silnicích.

Věřil jsi od začátku v úspěch?
Především jsem věřil v to, že ten návrh je skutečně dobrý. O tématu jsem přečetl snad vše, co bylo napsáno, takže mě nemohlo nic překvapit. Netroufal bych si přijít s něčím, o čem bych nebyl stoprocentně přesvědčený, že je správné. Mám pozitivní zkušenost s prosazením jiné, společensky svého času ještě kontroverznější novely (zákaz kouření v restauracích), takže jsem věděl, do čeho jdu. Výborná zpráva je, že demokracie funguje. I jednotlivec má šanci zásadním způsobem ovlivnit celou společnost. Nemá cenu jen nadávat v hospodě nebo na Facebooku. Chceme-li něco změnit, musíme konat. Stojí to hodně úsilí a určitě je třeba i štěstí, ale dobrá věc se může podařit.

Tomáš se snaží zajistit cyklistům na silnicích větší bezpečnost.

Jak ale pravidlo 1,5 metru působí v praxi? Není spíše kontraproduktivní, když vzbudilo tolik negativních emocí?
Pravidlo 1,5 metru vstoupí v účinnost teprve 1. ledna 2022. Podle nejen mých osobních zkušeností se ale ohleduplnost na silnicích skokově zlepšila už od dubna tohoto roku, kdy návrh prošel Poslaneckou sněmovnou a začalo se o něm hodně mluvit. Většina motoristů do té doby prostě vůbec nevěděla, že těsné předjíždění cyklisty může představovat nějaký problém. Nyní to motoristé vědí a snaží se být mnohem ohleduplnější. Za to bych jim chtěl velmi poděkovat.

Jistě se ale najdou i řidiči, kteří budou cyklisty na silnicích ještě více nenávidět...
Bohužel je pravdou, že se vyskytují i lidé, kteří se při diskuzích během legislativního procesu ještě více radikalizovali ve své nenávisti (kterou zpravidla trpí nejen vůči cyklistům, ale k celému světu). Napomohla tomu i mnohá mediální vyjádření některých vlivných odpůrců návrhu, kteří tvrdili, že „cyklisté si za nehody mohou sami“, a strašili, že přijetím tohoto pravidla nastane „dopravní katastrofa“.

Na sociálních sítích a Youtube dnes najdeme řadu případů „vychovávání“ cyklistů co nejtěsnějším předjížděním, vytrubováním a stříkáním z ostřikovačů. Děsivé je, že ho tvůrci těchto videí a jejich fanoušci vnímají jako spravedlivý trest za to, že cyklista podle jejich názoru na silnici neměl co dělat (často přitom odkazují na údajnou povinnost jet po cyklostezce). Díky novému zákonu se toto chování posune do roviny jednoznačné agrese a snad ho na silnicích výrazně ubude.

Věřím, že negativní emoce se velmi brzy uklidní, jakmile se ukáže, že žádná dopravní katastrofa nenastala. Časem vyroste generace motoristů, pro které pravidlo o 1,5 metru bude tak normální, jako je dnes například přednost chodců na přechodech, která si svého času prošla velmi podobnými „porodními bolestmi“. Musíme respektovat, že na silnicích nejsme sami, a chovat se vzájemně ohleduplně.

Odpůrci návrhu mimo jiné argumentovali, že pravidlo není vymahatelné ani potřebné a že nejde dodržet.
Návrh byl ostřelován ze všech úhlů a mnohé z argumentů si i protiřečily – třeba argument o údajné nevymahatelnosti a argument o údajně vysokých sankcích a šikaně řidičů ze strany policie. Problém mediální diskuze je v tom, že je velmi snadné křičet hesla proti, ale už není dostatek prostoru k vysvětlení, proč tento argument není správný. Málokdo se dostane za často bulvární titulek krátkého článku, natož aby četl nějaké podrobné pojednání, zvláště pokud mu názorově nekonvenuje.

Pokusím se být maximálně stručný. Vymahatelnost pravidla samozřejmě nebude stoprocentní. Stoprocentně vymahatelné totiž není žádné pravidlo. A není to důvodem, abychom na pravidla rezignovali. V ideálním světě bychom si vystačili s jediným pravidlem: nikomu neškodit (latinsky neminem laedere).

Konečně vím, co znamená tvá přezdívka na Stravě!
Ale v ideálním světě nežijeme. Svět je složitý. Každý z nás má svou hlavu. Například někdo si myslí, že je skvělý řidič, má bezvadné auto, a proto je bezpečné jezdit po městě klidně stovkou. Obdobné je to s bezpečným odstupem při předjíždění cyklisty – každý má jinou představu o tom, jaká vzdálenost je bezpečná. Pravidla potřebujeme, zvláště když jde o lidské životy a zdraví.

Když policisté někoho vidí jet na červenou nebo nezastavit na „stopce“, dostane pokutu, i když svým chováním nezpůsobí nehodu. Bude to tak fungovat i v případě pravidla 1,5 metru?
Ano, policie přece musí dbát o dodržování pravidel silničního provozu a není jen od toho, aby řešila až nehody. Vzdálenost 1,5 metru je minimální. To znamená, že je možné a vhodné ji pro jistotu překročit. Na druhou stranu není třeba se bát, jestli vzdálenost byla 1,5 metru nebo 1,4 metru. Malé nedodržení vzdálenosti nebude prokazatelné. Poprvé však bude postižitelné excesivní ohrožení cyklisty (na kamerovém záznamu bude jasné, že 0,5 metru není 1,5 metru).

Výmluva, že „pravidlo nejde dodržet“, je důkazem nepochopení bezpečného předjíždění a naopak potřebnosti tohoto pravidla. Odstrašujícím příkladem je reportáž televize CNN Prima News. Pravidlo lze dodržet vždy a všude. Nelze však vždy a všude předjíždět. Znamená to vteřiny, možná i desítky vteřin zpomalení, než za cyklistou dojedeme na místo, kde ho bude možné předjet nebo objet (pokud cyklista zastaví, lze ho bezpečně „objet“ i s menším odstupem). To je hodně malá daň za to, že nedojde k ohrožení života a zdraví. Zpomalení kvůli cyklistovi nás na cestě nijak významně nezdrží. Mnohem více se načekáme na křižovatkách, v kolonách či hledáním místa k parkování.

Současně s pravidlem 1,5 metru dojde k legalizaci přejíždění plné čáry při předjíždění cyklisty.

Rozruch vzbudila zpráva, že kvůli zákonu o 1,5 metru bude cyklistům od Nového roku zakázán vjezd do lesů, protože tam nelze cyklistu bezpečně předjet. Co je na tom pravdy?
Je to „fake news“ šířená předsedou a místopředsedou jednoho spolku vlastníků lesů. Žádné zákazy vjezdu jízdních kol od 1. ledna 2022 odůvodněné zákonem o 1,5 metru nebudou. Zcela bizarní argumentace, že hrozí „dopravní kolaps v lesích“, je jen mediální strašení.

O umístění dopravní značky „Zákaz vjezdu jízdních kol“ nerozhoduje tento spolek, ale silniční správní úřad. Žádný takový návrh dosud nikde nebyl předložen, takže to nelze stihnout, a hlavně tento zákon rozhodně není dostatečným důvodem k zákazu.

Je pravda, že zákazy vjezdu jízdních kol v některých místech existují. Není to ale nic plošného, naopak musejí být individuálně odůvodněny, naprojektovány, posouzeny a jsou i soudně přezkoumatelné.

V pozadí těchto aktivit vidím dlouhodobý odpor některých vlastníků k právu na obecné užívání lesa, což se týká nejen cyklistů, ale i chodců.

Iniciátor zákona o 1,5 metru je sám aktivním cyklistou.

V diskuzi o 1,5 metru poněkud zanikla druhá změna týkající se nepovinných cyklostezek. Jak to tedy je?
Smyslem cyklistické infrastruktury má být zlepšení podmínek pro cyklistiku a její otevření širšímu okruhu lidí, kteří by si na kolo jinak netroufli. Jak už jsem dříve zmínil, bohužel existuje pokřivená představa, že cyklisté budou užívat výhradně cyklistickou infrastrukturu a že je tak „odklidíme“ ze silnic, aby nezdržovali motorovou dopravu. Tato představa je však úplně mimo českou realitu.

Typickou českou realitou je několik set metrů dlouhá stezka pro chodce a cyklisty společná, fakticky pouze chodník rekonstruovaný ze štědré dotace Evropské unie na cyklistickou infrastrukturu. Co chvíli je lemována nějakým vjezdem či křížením s vedlejší pozemní komunikací, oproti silnici nemá prakticky žádné technické parametry a v zimě není udržovaná.

Stejně jako motoristé nejezdí jen po dálnicích, ani cyklisté nejezdí jen po cyklostezkách. Navzdory bohužel poměrně rozšířenému mýtu cyklisté neměli a nemají povinnost užít stezky pro chodce a cyklisty.

Dobré vědět, díky za objasnění. Co se tedy novým zákonem změní?
Díky novému zákonu zakotvujícímu širokou, prakticky všezahrnující výjimku nebudou muset užít ani stezky pro cyklisty. Dojde tak k přiblížení úprav různých druhů stezek a zbourání mýtu o tom, že cyklisté na silnici nesmějí (pokud zde není značka Zákaz vjezdu jízdních kol). Důvodem neužití stezky může být například nevyhovující trasa, špatný technický stav nebo přeplněnost stezky. Věřme cyklistům, že si v zájmu vlastního bezpečí podle svých schopností a aktuální situace dokážou sami vybrat, kudy pojedou.

Děkuji ti za rozhovor a přeji hodně štěstí při prosazování dalších práv cyklistů. Prozradíš mi, jestli už máš v hlavě nějakou další myšlenku, jak nám usnadnit život na silnicích?
Stačí se podívat do zahraničí, třeba na nedávno schválené změny na Slovensku. Námětů je hodně. Z těch nejožehavějších lze zmínit legalizaci jízdy cyklistů vedle sebe nebo úpravu přednosti na přejezdech pro cyklisty. Nyní je ale hlavní, aby se dobře zažila aktuální změna.

Také děkuji a přeji nám všem hodně šťastných kilometrů do nového roku, ať již za volantem, za řídítky nebo pěšky!

Další zajímavé čtení


report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
mtbiker-komunitaCZ 
Líbí se Ti tento článek? thumb_up0thumb_down report_problem
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

comment Komentáře

Momentálně se tu nenachází žádný komentář. Můžeš být první.

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Desatero ohleduplného cyklisty – chovejme se jako lidé

Desatero ohleduplného cyklisty – chovejme se jako lidé

Pro každého cyklistu je samozřejmostí něco jiného. Pro někoho helma, pro dalšího SPD pedály, pro jiného oholené nohy, pro mnohé třeba zastávka na pivo… Pro všechny by mělo být ale samozřejmostí se na silnicích chovat ohleduplně a dodržovat nejen pravidla silničního provozu, ale i jakousi etiketu.
Na kole do práce - vybavení a motivace

Na kole do práce - vybavení a motivace

Stávající vysoké ceny pohonných hmot a neradostný výhled do budoucna určitě mnoho zaměstnanců postaví před otázku, zda nezvolit místo auta na cesty do zaměstnání jiný dopravní prostředek.
Rozhovor: Když na cestě k úspěchu není objem to hlavní

Rozhovor: Když na cestě k úspěchu není objem to hlavní

Až zase někdy budete na fóru, vyjížďce nebo klidně někde u kafe řešit s parťáky cyklisty, jestli to bez objemu jde nebo ne, vzpomeňte si na tento rozhovor s Petrem Bažantem, otcem úspěšných a nadějných dětí.
keyboard_arrow_up