Tip na výlet: Poodří - courání krajem rybníků

Poodří není třeba mnohým představovat. Jedná se o CHKO rozprostírající se podél řeky Odry mezi Ostravou a Jeseníkem nad Odrou.

Už tato úvodní stručná charakteristika každému napoví, že dnešní tip na výlet nebude o zdolávání kopců, ale bude se odehrávat ve spíše rovinaté krajině, která však umí nabídnout až nečekanou rozmanitost různých povrchů a typů okolní vegetace.

Krajem rybníků, meandrů a slepých ramen.

Připravit se ke startu

Jelikož máme v plánu si CHKO Poodří projet takřka po kompletní jeho délce, nabízí se dvě možnosti, kde výlet začít. První možnosti je start na severní straně, nabízí se parkoviště Na Honculi nacházející se na okraji Ostravy. Druhou možností je pak odstartovat na jižním konci CHKO Poodří, například na parkovišti poblíž zámku v Kuníně. Osobně volím první možnost, tedy parkoviště Na Honculi. Rovnou přidávám upozornění, že zejména za pěkných slunečných víkendů bývá toto parkoviště doslova přeplněné auty a v okolí panuje čilý ruch. Takže pokud chcete bez problémů zaparkovat, doporučuji si přivstat.

Parkoviště Na Honculi bývá o slunečných víkendech přeplněné, ale jedná se o ideální výchozí bod.
Druhou věcí, kterou si musíte rozhodnout, je směr výletu. Jedna polovina cesty vede takřka plně mimo silnice a zpevněný povrch, v zákrytu stromů kolem rybníků a slepých ramen Odry, druhá polovina naopak vede z větší části po asfaltu. Já volím možnost “nejdřív terén, potom asfalt”, a to i kvůli často se vyskytujícímu jihozápadnímu větru, který vám při zpáteční cestě může pomoci fouknutím do zad.

Parametry trasy

  • Určení: Gravel, horské kolo.
  • Náročnost: Nenáročná trasa vhodná i pro začátečníky, kteří se nebojí jezdit mimo asfalt.
  • Kdy jet: Za suchého počasí a mimo období hnojení polí, viz doporučení níže.
  • Povrch: 40 % asfalt, 35 % šotolina, 25 % polní cestička/pěšina.
  • Délka trasy: 63,5 km
  • Převýšení dle Garminu: 231 m
  • Odkaz: mapy.cz

Odstartováno

Po výjezdu z parkoviště Na Honculi se po silnici vydáme směrem na Klimkovice, ale po 1,5 km odbočujeme na vedlejší silnici, která se postupně změní v šotolinovou cestu. Tady začíná naše putování kolem rybníků, nádrží, slepých ramen a mokřadů. Nenáročnou šotolinou se necháme unášet po hranici NPR Polanská Niva, můžeme se kochat prvními rybníky a kolem rybích sádek se dostaneme až k železničnímu přejezdu v Jistebníku. Od startu až po tento bod sledujeme červenou turistickou značku. Pokud vás už teď přepadla žízeň či chuť na nějakou smaženou či nakládanou traťovku, můžete se zastavit v jedné z množství místních občerstvoven sídlících vedle sebe na jedné ulici podél železniční trati.

Jeden z rybníků nedaleko Jistebníku.
Je velká šance, že do této chvíle jsme na trase potkávali větší množství lidi, protože Jistebník je oblíbeným cílem výletů obyvatel Ostravy. Ale od teď se vše mění, protože se dostáváme mimo akční rádius svátečních cyklistů a s velkou pravděpodobností následujících 25 km na trase nikoho nepotkáme. Z Jistebníku se vydáváme po modré turistické značce, která nám bude dělat společnost celých 25 km. Po kilometru jízdy po silnici odbočíme doleva, projedeme kolem koňských stájí a opět se dostáváme mimo zpevněný povrch.

Trasa vede kolem koňských stájí v Jistebníku.
S přibývajícími kilometry budeme přecházet na jiný charakter povrchu. Ze šotoliny se postupně stávají koleje vyjeté zemědělskou technikou a v některých úsecích jedeme pouze vyšlapanou pěšinkou. Na úrovni Studénky se dostáváme k soustavě rybníků, kde doporučuji na chvíli zastavit a zaposlouchat se do zvuků přírody. Lidí zde sice mnoho nepotkáme, ale lze slyšet, že zde ani zdaleka nejsme sami. Na březích rybníků i přímo v nich panuje čilý život, a pokud do těchto míst zavítáte v teplý letní podvečer, budete možná překvapeni, jak moc hlasité dokáže být například žabí kuňkání.

Dle zvuků na hrázích hnízdí přímo hejna ptáků.
Ve Studénce překonáme bývalý železniční most a dostaneme se na silnici, ze které ale po pár desítkách metrů odbočíme doleva, stále jedeme po modré turistické značce.

Turistické značení nepřehlédnete, je dostatečně velké.
Hlavní silnici podjedeme poeticky nazvaným místem Sladká díra a kopírujeme meandrující Odru. Tento úsek považuju za jeden z nejhezčích na celé trase - vyšlapaná pěšinka s hravými zatáčkami klikatící se mezi stromy, či naopak narovnaná vedoucí skrz louky a vybízející k přišlápnutí.

Podjedeme bývalý železniční most u Studénky.Charakteristický povrch, který nás bude provázet dlouhou dobu.

Zhruba po sedmi kilometrech této parády se dostaneme na silnici v Hladkých Životicích, po které jedeme nějakých 600 m a po podjezdu železnice odbočujeme doleva a jsme opět v terénu. Ocitáme se na jakémsi náspu, po kterém pokračujeme až do Suchdola nad Odrou. Mezitím však musíme přejet silnici z Nového Jičína, která přivádí auta na dálnici. Je zde proto poměrně vysoký provoz, dávejte pozor. Nicméně po přejezdu se aktuální charakter naší cesty nemění, stále jedeme po náspu, který v pozdější chvíli kopíruje bývalý mlýnský náhon. Pokud se budete dívat kolem sebe, můžete si všimnout pozůstatků zaniklého osídlení - jak kamenných mostků přes mlýnský náhon, tak cest vedoucích k bývalé usedlosti s názvem Teltschikovy včelíny, kterou však už takřka kompletně pohltila příroda.

K Suchdolu nad Odrou jedeme po tělese náspu vedoucího podél bývalého mlýnského náhonu.
Na silnici se vynoříme nedaleko Suchdola nad Odrou a dáváme se po ní doleva směrem do Kunína. Zde taky opouštíme modrou turistickou značku, která nám dělala společnost předchozí desítky kilometrů. Na této silnici nás čeká největší kopec dnešní vyjížďky, který ale není nijak dlouhý ani nijak prudký. Na jeho vršku se za pěkné viditelnosti otevírají výhledy až na masiv Beskyd.

Z kopečku nad Kunínem si v dáli můžete prohlédnout i část Beskyd.
Po silnici jedeme stále rovně a můžeme si užít krátký sjezd, který nás dovede do Kunína. Tady důrazně doporučuji vyhnout se jízdě po hlavní silnici s vysokým provozem a raději využít cyklotrasu vedoucí poklidnými bočními uličkami, která hlavní silnici kopíruje. Kultury chtiví cyklisté se v Kuníně mohou zastavit navštívit místní zámek, který se mimo jiné může pochlubit dobovou zámeckou kuželnou, která byla dávno zničena, ale nyní je znovu postavena dle dochovaných fotografií a záznamů z konce 19. století.

V Kuníně se napojíme na vedlejší cestu, která nás dovede až do Bartošovic. Jede se po otevřeném prostranství mezi poli, takže zde oceníte vítr v zádech. Po levé straně si můžete všimnout Bartošovických rybníků, ke kterým se posléze přiblížíme, a nepřehlédnutelného obrovského sila ve Studénce.

Před Bartošovicemi se otevírá výhled na tamní rybníky, Studénku a Oderské vrchy.
Po sjezdu do Bartošovic jedeme kolem rybníka a bývalého mlýna, ale pro spoustu lidí bude bezpochyby důležitější informace, že se v těsné blízkosti rybníka nachází mezi cyklisty oblíbené bistro. Zde se můžeme s klidným srdcem občerstvit, více než polovinu trasy už máme dávno za sebou. Kousek na bistrem se napojujeme na modrou turistickou značku, po které jsme už v protisměru jeli, a ta nás dovede do Sladké díry, kde se odpojíme z projeté trasy, po hlavní silnici přejedeme most a před Novou Horkou odbočíme prudce doleva na pěšinu kolem seskupení tří rybníků. Celou dobu jízdy podél rybníků se držíme co nejblíže vody. Pěšina nás dovede kolem dřevěné ptačí pozorovatelny, která vybízí k odpočinku, až do Albrechtiček.

Maskovaná ptačí pozorovatelna u rybníku Kotvice nedaleko Albrechtiček.
V Albrechtičkách se napojíme na žlutou turistickou značku a už počítáme s tím, že nás čeká takřka výhradně pěkný asfalt. Jediným úsekem po polňačce bude zhruba kilometrový úsek před Proskovicemi. Pěknou a rychlou boční silničkou známou většině návštěvníkům akce Dny NATO se kolem zadní strany mošnovského letiště dostaneme až do Petřvaldíku a následně do Košatky, kde se na křižovatce dáme vpravo. Projedeme přes aktuálně opravovaný most přes říčku Lubina a dáváme se doleva na polní cestu. Tato rychlá a hravá polňačka s četnými hupy vybízejícími k poskočení patří mezi mé oblíbené cesty a vede až ke známé, a stále více se naklánějící lávce, kterou přejedeme a pokračujeme k venkovnímu koupališti v Proskovicích.

Oblíbená polňačka u Košatky.Mezi místními známá lávka před Proskovicemi.

U koupaliště se napojíme na cyklostezku s poměrně hustým provozem a několika nepřehlednými zatáčkami hrozícími kolizí s protijedoucími, která nás dovede až k výchozímu bodu našeho výletu - k parkovišti Na Honculi.

Příroda pomalu pohlcuje i lidské výtvory, v tomto případě mostek z kovových trubek.

V cíli

Mnoho lidí se možná bude ptát, proč vyjet na takovou nudnou trasu bez kopců. Osobně ji mám rád z důvodu rozmanitosti povrchů a jízdy krajinou člověkem takřka nedotčenou až zapomenutou. Na závěr si dovolím připsat několik tipů. Důrazně doporučuju se na výlet vydat v suchém období. Mnoho kilometrů trasy vede mezi poli a loukami, rychlá pěšina se za mokra stává bahenními lázněmi a místní bahno je lepivé. Rovněž doporučuji vyhnout se tomuto výletu v období, kdy probíhá hnojení polí a luk. Čichový vjem je opravdu silný a to, co po průjezdu loukou máte na nohách a na rámu kola, opravdu není bahno…

Mějte na vědomí, že polovinu výletu se budete pohybovat v těsné blízkosti rybníka, kolem meandrující řeky a jejích slepých ramen s lužními lesy. Vyskytuje se tu proto dost komárů a dalšího hmyzu, repelent může přijít vhod. A poslední doporučení, či spíše upozornění - takřka celou dobu se pohybujeme v CHKO. Chovejme se dle toho, respektujme zákazy a nerušme ptáky hnízdící na hrázích rybníků ani další zvířecí obyvatele této oblasti. Setkání se srnami, zajíci i všemožným ptactvem během výletu je spíše pravidlem než výjimkou.

Tak ahoj, snad se vám bude výlet líbit stejně jako mně.
report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
jIrI___ 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá
keyboard_arrow_up