Vrchařská koruna Valašska: motivace nesedět doma

Jestli se chcete podívat na zajímavá místa (nejen) Valašska, vyzkoušejte některou z vrchařských korun.

V rozhovoru jsme se organizátorů vrchařské koruny Valašska ptali, jak vůbec na nápad uspořádat takovou výzvu přišli, pro koho je určena nebo třeba podle čeho každý rok vybírají vrcholy. A pokud vůbec netušíte, o co ve vrchařských korunách jde, rozhodně čtěte dále a možná zjistíte, že je to projekt právě pro vás.

Pro ty, kteří o žádné vrchařské koruně ještě neslyšeli, můžete popsat, o co jde?

Je to výzva, projekt, který má motivovat lidi k tomu, aby neseděli doma, ale poznávali krásná místa na Valašsku.

Vrchařská koruna Valašska (VKV) je cykloturistický projekt, jehož smyslem je motivovat veřejnost k poznávání krás Valašska na jízdním kole. Každoročně vytipujeme dvacet vrcholových bodů v regionu Valašska, případně blízkém okolí, které cyklisté v období od dubna do listopadu dle svých časových možností zdolávají. Na vrcholech si pořizují selfie jako důkaz zdolání. Po zkompletování všech vrcholů se stávají držiteli VKV.


Co vás k vytvoření výzvy vedlo? Kde jste hledali inspiraci?
Výzvu založil kolega Adam Hloch, když koncem roku 2012 zvažoval své cyklo plány pro nadcházející sezonu. Do té doby jezdil převážně po rovinách, a tak si chtěl vytvořit motivační výzvu pro to, aby se podíval i na zajímavá vrcholová místa na Valašsku.

Pro představu – o jak velkou akci jde? Kolika účastníkům se podaří VKV dokončit?
V prvním ročníku se jednalo o komorní akci, do níž se úspěšně zapojilo 21 cyklistů. Následující roky ale znamenaly boom, který vyvrcholil před pandemií covidu, kdy se VKV účastnilo přes 1000 cyklistů ročně. Po pandemii se pohybujeme těsně pod hranicí tisícovky účastníků.


Ve VKV nejde ani tak o umístění, jako o zdolání výzvy. Přes to ale, které výkony považujete za nejcennější?
Ano, VKV není závod. Je to výzva, projekt, který má motivovat lidi k tomu, aby neseděli doma, ale poznávali krásná místa na Valašsku. Je to projekt, který dává lidem tipy na výlety. Pokud jde o cenné výkony, těch je spousta. Někteří cyklisté pojímají VKV jako extrémní výzvu, kdy se snaží vrcholy zdolávat co nejrychleji od termínu startu ročníku. A proto 1. dubna vyrážejí na nonstop jízdu. Mnohdy se tak potýkají se sněhovou pokrývkou na nejvyšších kopcích či hřebenech, teplotami pod bodem mrazu, a to navíc často i při jízdě v noci.

Toto jsou ty extrémnější případy, které každý rok VKV okoření. Pak jsou ale i další cenné výkony. VKV pravidelně jezdí například pán, jemuž vloni bylo při pokoření vrcholů úctyhodných 85 let. A pozor, nejezdí na elektrokole, ale na klasickém kole. To zaslouží obdiv. Našeho projektu se účastní také řada hendikepovaných cyklistů. Například dvě zrakově postižené paní, které doprovází na tandemovém kole manžel jedné z nich. I toto patří k velkým příběhům VKV.


Boj o první místa bývá tvrdý – v jakých časech a s jakou vzdáleností se vítězové vracejí?

Snažíme se vždy vybrat někoho potřebného, ke komu osud nebyl přívětivý.

Pokud jde o ty rafany, kteří vyrážejí na vrcholy hned o půlnoci v den startu, pak jejich čas je samozřejmě závislý na mnoha faktorech – na klimatických podmínkách, vzdálenostech mezi vrcholy, formě a podobně. Při ideálních podmínkách jsou ti nejrychlejší schopní zdolat všechny vrcholy nonstop jízdou trvající cca 24 hodin. Ujedou obvykle kolem 350 kilometrů.

Kromě dospělé kategorie máte i VKV Junior a VKV bez bariér. V čem se jednotlivé kategorie liší a pro koho jsou určeny?
Kategorie VKV bez bariér má tři samostatné skupiny – pro hendikepované cyklisty, cyklisty s přívěsnými vozíky a cyklisty na elektrokolech. Elektrokola mají shodná pravidla jako hlavní kategorie. To znamená, že je potřeba zdolat všech 20 vrcholů k tomu, aby se účastník stal držitelem VKV. Hendikepovaní a cyklisté s přívěsnými vozíky mají sice rovněž vytipováno 20 vrcholů, ale k tomu, aby se stali držiteli své kategorie, stačí pokořit libovolných pět z této dvacítky kopců.

Pokud jde o kategorii VKV junior určenou žákům mateřských, základních a středních škol, tam kromě 20 vrcholů shodných s hlavní kategorií mají účastníci vytipováno ještě dalších 30 vrcholů. Celkově tedy 50. V této kategorii opět stačí zdolat libovolných 5 kopců, aby se účastník stal jejím držitelem. Tak velký počet vytipovaných vrcholů pro tuto kategorii je z toho důvodu, aby i ty méně zdatné děti měly větší možnost výběru třeba těch snazších kopců a na kolo vůbec vyrazily. Mimochodem za to, že se stanou držiteli VKV junior, obdrží krásné ceny. A čím více vrcholů pokoří, tím hodnotnější ceny jsou.


Podle čeho vrcholy vybíráte? Při cestě na některé z nich mívám pocit, že jste je vybrali tak trošku škodolibě…
Vrcholy vybíráme na základě osobní znalosti, ale i na základě tipů od účastníků. Snažíme se každý rok udělat takový mix, aby si mezi vrcholy účastníci našli ty hůře i lépe dostupné, terénní i silniční. Každý by přitom měl být něčím zajímavý. Některý skýtá krásné výhledy, na jiném najdeme malebnou kapličku nebo oblíbenou horskou chatu. Některý je zajímavý už jen náročností samotného výstupu.

Letos spouštíte již 11. ročník VKV, máte připraveny nějaké novinky?
Hlavní novinkou letošního ročníku je samotný výběr vrcholů, které účastníci budou zdolávat. Žádný z této dvacítky se totiž ještě v uplynulých deseti letech v hlavní kategorii VKV neobjevil.


VKV má nejen sportovní, ale i benefiční rozměr, jak tato dobročinná část funguje?

...během roku organizujeme několik veřejných vyjížděk, kterých se může zúčastnit kdokoliv.

Uplynulé čtyři ročníky VKV jsme vždy spojili s nějakou benefiční akcí. Snažíme se vždy vybrat někoho potřebného, ke komu osud nebyl přívětivý. Představíme jeho příběh a věříme, že zaujme nejen účastníky VKV natolik, že budou ochotni dotyčného finančně podpořit na jeho nelehké cestě životem. Máme za tímto účelem zřízen benefiční transparentní účet, na který mohou lidé posílat dobrovolné příspěvky.

Celkový výtěžek pak příjemci benefice předáváme na slavnostním ukončení daného ročníku VKV. Například k jubilejnímu 10. ročníku se podařilo vybrat více než 430 tisíc korun na podporu čtyřnásobné účastnice VKV, která utrpěla předloni těžký úraz a je upoutána na invalidní vozík.


Kromě Vrchařské koruny Valašska existují i jiné podobné projekty – pro ty, kdo to mají na Valašsko daleko, které jsou další?
VKV se stala inspirací pro vznik partnerských Vrchařských korun i v dalších regionech. Letos se tyto projekty uskuteční kromě Valašska v dalších 23 regionech České republiky a Slovenska. Všechny Vrchařské koruny si drží obdobná pravidla tak, aby v tom neměli účastníci guláš. VKV je projekty zastřešuje. A mimo jiné letos podruhé vyhlásí i Vrchařskou korunu Česko-Slovenska, tedy projekt, do kterého každá regionální Vrchařská koruna nominuje jeden vrchol. Celkově tak bude pro zájemce vybráno 24 kopců na území České republiky a Slovenska, které se mohou pokusit během roku pokořit.

VKV pravidelně mívá patrony, mezi které patří profesionální jezdci a další osobnosti cyklistiky. Kdo vše již patronem byl a kdo jím bude pro letošní ročník?
Patroni jsou osobnosti cyklistiky, které náš projekt zaujal a rozhodli se jej zaštítit svým jménem. Velkou měrou nám tak pomohli s jeho propagací, za což jim patří velké poděkování. VKV má celkem sedm patronů, jimiž jsou Tereza Vlk Huříková, Tereza Tvarůžková, Markéta Peggy Marvanová, Svaťa Božák, Tomáš Paprstka, Josef Zimovčák a Radim Grebík. V minulosti mezi ně patřila i Barbora Machulková. Sportovcům jistě netřeba tato jména blíže představovat. Zajímavostí je, že někteří z patronů se v minulosti zařadili i mezi držitele VKV.


Mohou se účastníci s patrony někde setkat nebo se i projet?
Pravidelně během roku organizujeme několik veřejných vyjížděk, kterých se může zúčastnit kdokoliv. Na některé z nich s námi vyrážejí právě i patroni VKV. Například loni na jedné vyjížďce nechyběli Svaťa Božák s Tomášem Paprstkou. S nimi jsme si ostatně vyjeli již několikrát, stejně jako například s Terezou Vlk Huříkovou, Josefem Zimovčákem nebo Barborou Machulkovou.


Kdo stojí za organizací celé akce? V kolika lidech se dá výzva pro tisíc účastníků zvládnout?
Hlavní organizační břemeno leží na dvou lidech. Jsme to Adam a já. Obrovsky nám ale pomáhají i Adamovi rodiče Dáša a Franta a moje manželka Andrea. Bez nich bychom nebyli schopni tuto akci zvládnout. Stejně tak bez dalších dobrovolníků, kteří nám ochotně pomáhají při slavnostním galavečeru, který každý ročník VKV uzavírá. I jim patří velké díky.


Vrchařská koruna Valašska startuje letos už 1. 4. A není to apríl. Tak prozkoumejte mapu letošních vrcholů a hned se na některý (nebo na všechny) vypravte.