Tip na výlet: Enduro Trails Bielsko-Biała

Trail centrum v Bielsko-Białe patří k nejlepším bikeparkům v Polsku a nabízí kombinaci plynulých flow úseků i technických pasáží, které prověří i zkušenější jezdce.

A co může být lepší než kvalitní ježdění v podzimních slunečných dnech, kdy se lesy barví do zlatova.

Dopoledne vyrážíme s kamarádem Honzou směr Polsko. V autě kola, termoska s kávou a čajem a zvědavost, jaké ježdění nás čeká. Když po necelé hodině a půl parkujeme u hotelu Na Błoniach, slunce svítí a my víme, že dnešní den bude stát za to.

Enduro Trails Bielsko-Biała

Bikepark se nachází ve městě Bielsko-Biała. Celý komplex trailů leží mezi vrchy Szyndzielnia (1 030 m n. m.) a Kozia Góra (686 m n. m.). Celkem zde najdete přibližně 35 km tratí různých obtížností.


Honza klasicky problém s kolem, jdeme poprosit kluky na základnu, která je od parkoviště asi 200 metrů, jestli by nám nepomohli nahodit bezdušový plášť. Kluci jsou moc milí, ale plášť se jim bohužel nepodaří nasadit – končí to větou: „That is a shitty tire.“ Nakonec tedy nasazujeme duši a můžeme vyrazit.


U základny najdete také skill zónu, pumptrack a pár skoků. Příjemné je, že se vše nachází ve větším oploceném areálu, kde jsou i dětská hřiště, skatepark a bistro – každý si tu přijde na své.

Rozdělení trailů

Než vyjíždíme, ještě jednou koukáme na stránky bikeparku, kde mají skvěle popsané jednotlivé traily i jejich obtížnosti a info o tom, zda jsou otevřeny. Díky tomu přesně víme, co nás čeká a kam se vydat jako první. Už při pohledu na mapu je jasné, že tohle nebude jen obyčejné poježdění – Bielsko-Biała patří mezi nejlepší enduro lokality v Evropě. Ostatně, není divu – Světový pohár v enduru se tu konal dva roky po sobě, což mluví samo za sebe.

Mimochodem, právě tady se v letošním roce skvěle blýskla Barbora Vojta, které se podařilo vybojovat 4. místo.

Traily jsou zde rozdělené podle barev:

• zelený – nejlehčí, vhodný pro začátečníky,
• modrý – středně obtížný, pro pokročilejší jezdce,
• červený – pro zkušenější bikery,
• černý – určený pro opravdu zkušené a technicky zdatné jezdce.

Nahoru vede jeden stoupací trail. Všechny traily jsou přehledně popsány na oficiálním webu.

Stoupací trail

Trail začíná stoupat přímo od základny. Podzimní listí je všude kolem nás a my si užíváme stoupací trail Daglezjowy. Trail mají opravdu krásně namotaný a musím říct, že některé pasáže mě překvapily svojí obtížností. Trail má délku 4600m.


Po zhruba 30 minutách výjezdu jsme konečně nahoře na začátku Twisteru – modrého trailu. Čekali jsme, že to nebude nic těžkého, ale už podle stoupací trasy jsem tušil, že místní „modrá“ asi nebude úplně lehká.

Twister

Tohle označení opravdu sedí – jedna zatáčka za druhou, spousta skoků a trochu kamení... Na některých místech dostávám svůj devět let starý hardtail na limit.

Nicméně se opět potvrzuje, že s Honzou jsou vždycky nějaké problémy, a tak řešíme další defekt.


Nastává problém – co s duši, která je celá od mlíka. Pokud nechcete mít brašnu ulepenou od mlíka, obalte duši raději listím – funguje to překvapivě dobře. Máme za sebou dalších 4 400 m, ale tentokrát sjezdu.

Trochu oddychu

Po modrém trailu si na odlehčení projíždíme ještě dva zelené traily, které mají super flow a žádné záludnosti. Traily jsou super hravé a poměrně rychlé - jen škoda, že dohromady mají délku jen 2 500m.

Další výjezd

Znovu jedeme nahoru, tentokrát na červený trail Cygan. Cestu nahoru volíme po místních cestách, kterých je tu spousta. Je to o něco rychlejší než trailem, ale o to i strmější .

Cygan

Jedeme na další trail, tentokrát červený. Tenhle trail byl mimo mou komfortní zónu – zdvih 100 mm je málo a místy dost trpím. První polovina trailu byla pro mě očistec, druhou bych označil za hravou XC trať z kopce dolů.


Po Cyganovi jedeme za odměnu do pekárny, která leží na konci zeleného trailu.
Zároveň je tady kavárna, pizzerie a další italská restaurace – vybere si každý.


Po kávě vyrážíme na poslední výjezd, tentokrát až na vrchol – předchozí traily začínaly zhruba v polovině kopce.


Čeká nás zhruba 600 m převýšení na 6 km. Po 50 minutách jsme nahoře – tohle opravdu štíplo. Na kopec vede i lanovka, ale to by nás ochudilo o pochvalu: „Kurwa, rover, ne motorovy!“

RockNRolla

Od horní stanice lanovky vede trail RockNRolla. Pokud mi přišel Twister těžký a točitý, tak RockNRolla to zase posouvá na další level.

Z vrcholu vedou ještě tři další traily, které míří k dolní stanici lanovky.


RockNRolla končí zhruba v polovině kopce a my se přesouváme na poslední trail dne – Stary Zielony.


Už toho máme oba plné zuby, tento trail byl za hranicí mých schopností a párkrát musím zbaběle slézt. Tenhle červený trail už není pro pevný bike.


Na konci jsem rád, že jsem dole. Na zlepšení nálady dáváme ještě jednou zelený trail Cyganka, který končí nedaleko parkoviště.

Černá nic pro nás

Poslední barvou trailů, která nám ještě zbývá k vyzkoušení, je černá. Na tu už ale dnes nemáme ani odvahu, ani kola. Možná příště – až dorazíme s pořádným trailovým vybavením.

Tip na závěr

Do Bielska dojedete pohodlně po dálnici bez poplatků. Rozhodně vezměte enduro bike se zdvihy alespoň 140 mm a víc. Pokud nebudete mít chuť šlapat, využijte lanovku, která vás o víkendu za 115 zlotých vozí celý den nahoru a dolů. V týdnu a po 14:00 mají výhodnější ceny.

Pokud byste zde chtěli strávit více než jeden den, na Bookingu najdete spoustu bike-friendly ubytování. Za vidění určitě stojí i centrum města nebo túra po kopci, kde jsou namotané traily.

Trasu výjezdu najdeš na Strava.