Podzim na Istrii: Slunce, moře a kilometry v sedle

Chceš vyrazit na kolo k moři, ale neřešit letiště, ani přelidněné destinace? Istrie je perfektní volbou pro podzimní cyklovýlet s rodinou – klidné silnice, příjemné teploty a moře na dosah.

Venku sněží, tebe to táhne na kolo, ale představa trenažéru tě upřímně děsí? Možná pro tebe mám řešení.

Tento článek je pro všechny, kdo si chtějí připomenout, jaké to je jezdit jen v dlouhých rukávech a nemuset být navlečení jako sněhulák. Prodloužit si tu část podzimu, kdy ještě svítí slunce a člověku se nechce domů, dokud nepadne tma.


A pokud toužíte vyrazit na kolo k moři, ale zároveň se chcete vyhnout letištím, ukážu vám, proč je Istrie ideální volbou pro podzimní cyklovýlet.

Během celého podzimu na Istrii většinou panuje překvapivě stabilní počasí. Ranní teploty jen zřídka padají k nule nebo do mínusu jako u nás. I v listopadu se minimální teploty drží kolem 8 °C a denní maxima často vystoupají až k příjemným 15 °C plus slunce které umí příjemně zahřát.


Pokud chcete zahodit blatníky z kola, vybalit z krabice letní oblečení a ještě si s rodinkou užít slunečné počasí, než přijde dlouhé období temna, Istrie je ideální volba.

Proč na Istrii

Hodně z vás pravděpodobně raději poletí na Mallorcu nebo Kanárské ostrovy. My ale cestujeme se třemi dětmi raději autem, je to pro nás mnohem jednodušší naložit všechny do auta a prostě vyrazit.

Představa cesty na letiště a z letiště — s třemi dětmi, kočárkem a hromadou zavazadel — mě upřímně děsí. Proto raději volím destinace, kam se dá pohodlně dojet autem.


Proto vybíráme Istrii – tato lokalita je pro nás dostupná z Beskyd zhruba za 9 hodin autem, což sice není málo, ale s několika zastávkami zvládáme cestu bez problémů. Navíc se dá zastavit už ve slovinském Koperu u moře, dát si zmrzlinu a pak pokračovat poslední hodinku do cíle.

Na Istrii jsme jeli přes Rakousko a Slovinsko. Obě dálniční známky jsme koupili v malém obchůdku těsně před rakouskými hranicemi, ale lze je koupit i dopředu online.

Jen pozor — pokud máte větší auto, například Transporter nebo jinou dodávku, ve Slovinsku už spadáte do dražší kategorie 2B.

My jsme jeli na deset dní, takže jsme museli vzít slovinskou měsíční známku (stojí 64 € pro dodávku), protože Slovinci nabízejí jen týdenní variantu. Rakouská desetidenní známka vyšla na 11,50 €, a v Chorvatsku jsme už jeli mimo placené úseky.

Kde se ubytovat

Na podzim se na Bookingu objevuje spousta volných ubytování – za velmi příjemné ceny, v porovnání s hlavní sezonou. Dokonce i domky přímo u pláže nebo jen pár kroků od moře se dají pořídit za velmi příjemné částky. My jsme si pronajali malý apartmán v Novigradu, blízko moře cena byla okolo 500kč na noc. Jde najít i levnější, ale s dětmi pro nás bylo důležité mít ubytování se zahradou a tím byla cena o trochu vyšší.

Novigrad je pro nás ideální malé město — najdete tu restaurace, zmrzlinu, dětské hřiště i obchody a všechno je pohodlně v dochozí vzdálenosti.

Pokud chcete klid bez ruchu kolem, ale zároveň nechcete do restaurace či obchodu dojíždět autem, doporučuji se ubytovat v Umagu či Novigradu. Pokud si chcete užít rušnější ulice města a větší rozmanitost restaurací, vyberte si Poreč, Rovinj nebo Pulu.

Podzim na Istrii je prostě kouzelný

Milujeme Istrii kvůli rozmanitosti cest a stabilnímu počasí. Na podzim tu navíc není skoro žádný provoz — ani aut, ani cyklistů. Zatímco na jaře bývá Istrie doslova narvaná bikery z celé Evropy, na podzim potkáte cyklisty jen zřídka. Výjimkou jsou dny, kdy se koná Istria 300 nebo IRONMAN 70.3 Poreč, jinak máte silnice téměř sami pro sebe.

Kam vyrazit na kole

Istrie je ráj pro cyklisty všech úrovní. Najdete tu všechno: od pohodových rovinatých cest podél pobřeží, kde můžete šlapat v klidu a kochat se výhledem na moře, až po kopcovité vnitrozemí plné krátkých i dlouhých stoupání, klikatých silniček a malých kamenných vesniček.

Ať už jste rekreační jezdec, který si chce dát nenáročnou vyjížďku s rodinou, nebo milovník kopců, který si chce provětrat nohy na pořádné porci výškových metrů, Istrie má vždycky co nabídnout.

Roviny

Je pravda, že úplných rovin tu moc nenajdete, ale místní kopce nejsou nijak extrémní – většinou nejsou příliš prudké, ani dlouhé. Pokud se vám ale zachce vyrazit na trasu s co nejmenším převýšením, doporučuji vyrazit podél řeky Mirna směrem na Buzet.

Další skvělou možností je vydat se podél pobřeží, kde trasa kopíruje jednu nádhernou pláž za druhou a nabízí parádní výhledy na moře.

Kopce

Kopců je na Istrii opravdu dostatek. Není to tu sice žádný vrchařský ráj - nejdelší kopce mají okolo 5km a sklon je většinou příjemný. Pokud máte dobrý den, kopce vyjedete pěkně v tempu, žádné lámání na sílu.

Krátké stoupání, rychlý sjezd, další kopec… a člověk se přistihne, že se pořád usmívá.

Můj oblíbený okruh z Novigradu vede pořád nahoru a dolů a rozhodně na něm není nouze o pěkné výhledy. Trasa začíná směrem na Buje, odkud pokračuje k slovinským hranicím do vesničky Dragonja. Odtud už se silnice stáčí do Slovinska a následují krásné serpentiny, které vás rychle vytáhnou až do vesničky Sveti Peter.


Dále od Sveti Peter se cesta vine přes malé vesničky a klikaté silničky, kde často nepotkáte živáčka. Doporučuji doplnit vodu i něco k jídlu ještě u slovinských hranic, protože v následujících zhruba 35 kilometrech nenarazíte na žádný obchůdek ani hospůdku až do Livade.


Celý okruh vede převážně po opuštěných cestách bez provozu, příjemně se vlní krajinou a nabízí nádherné výhledy na moře i okolní kopce poseté malými kamennými vesničkami. Je to taková typická istrijská klasika – krátké stoupání, rychlý sjezd, další kopec… a člověk se přistihne, že se pořád usmívá.

Po zhruba 30 kilometrech se cesta vrací zpět do Chorvatska, do vesničky Sveta Lucija. Odtud doporučuji pokračovat do malebné vesničky Oprtalj, odkud si užijete nádherný sjezd až do Livade.


Z Livade můžete pokračovat dalším stoupáním do kouzelné vesničky Motovun, odkud vede spousta cest dál směrem na Novigrad a je jen na vás, kterou vyberete.

Dlouhé pozvolné klesání, krásná otevřená krajina a cesta, která doslova utíká pod koly.

Pokud byste si během této vyjížďky chtěli udělat krátkou zastávku, doporučuji staré solné pánve Sečoveljske soline. Je to fascinující místo, kde se mořská sůl dodnes vyrábí tradičním způsobem, bez moderních technologií – jen slunce, vítr a lidská práce. Celý areál působí trochu jako cesta časem a mezi malými kanály a bílými krystalky soli se dá krásně vydechnout.


Solné pánve najdete přímo na slovinsko-chorvatských hranicích a vstup leží asi 5 km od vesnice Dragonja, takže je to ideální zastávka přímo po cestě.


Vnitrozemí nabízí spoustu krásných, téměř opuštěných cest, které se vinou mezi vinicemi, olivovými háji a malými kamennými statky. Místy uslyšíte jen bzučení cikád nebo vítr mezi stromy a budete mít pocit, že jedete krajinou, která se za posledních sto let skoro nezměnila.

Doporučuji trasu naplánovat dopředu a pak už se jen nechat vést GPSkou, vypnout hlavu a naplno si užívat všechny ty výhledy, barvy a klid, který Istrie na podzim nabízí.

Gravel

Pro gravel bych rozhodně doporučil známý Parenzana Trail. Tahle bývalá železniční trať dnes slouží jako cyklostezka a vede z italské Muggie, přes Slovinsko až do chorvatského Poreče. My jsme absolvovali jen úsek mezi Buje a Porečem, ale i tak to byl jeden z nejhezčích gravel zážitků, jaké jsem kdy jel.


Trasa vede přes staré kamenné mosty a historické tunely, občas se vine podél vinic a čím blíž k moři budete, tím víc se promění i podklad – ikonická oranžová hlína je při suchu rychlá a hravá, ideální pro gravel. Od vesničky Vižináda navíc přichází jedna z nejpříjemnějších částí celé cesty: dlouhé pozvolné klesání, krásná otevřená krajina a cesta, která doslova utíká pod koly. Je to ten typ trasy, kde se pořád něco děje, kopec střídá rovina, výhledy se mění a člověk má chuť jet dál a dál.

Na kole za kulturou

Pokud chcete během vyjížděk nejen šlapat kilometry, ale i něco vidět, doporučuji zamířit směrem na Pulu. Právě tam najdete šestý největší dochovaný římský amfiteátr na světě – rozhodně stojí za vidění.


Samotná trasa patří k těm delším - měří přibližně 160 km a nabídne příjemné převýšení kolem 1 400 metrů. Pokud byste si ji chtěli zkrátit a posunout se blíž k cíli autem, skvělým výchozím bodem je Poreč nebo Rovinj.

Co navštívit

Mimo cyklistické vyjížďky určitě doporučuji navštívit i město Rovinj. Tohle nádherné přímořské historické centrum s malebnými domky doslova na hraně moře má nezaměnitelnou atmosféru.

V přístavu vás téměř každý den čekají malé stánky místních prodejců s čerstvým pečivem, olivovým olejem, vínem nebo dalšími domácími produkty. Je to ideální místo na krátkou zastávku, kávu s výhledem na moře a jen takové to toulání úzkými uličkami, kde se opravdu dá cítit typický středomořský klid.


Kousek dál najdete malebný Poreč s jeho úzkými uličkami, kavárnami a přístavem, kde to žije ve dne i večer. A pokud byste chtěli nasát i trochu slovinské kultury, vydejte se do Portorože a Piranu. Portorož je přímořské letovisko se spoustou kaváren a pláží, zatímco Piran má nepopsatelné kouzlo středověkého města s úzkými uličkami, historickým centrem a krásnými výhledy na moře.

Každé z těchto míst stojí za to prozkoumat – ať už kvůli historii, atmosféře nebo jen dobré kávě s výhledem na moře.

Kde jíst

Mimo hlavní sezónu je už řada restaurací zavřená, ale právě díky tomu objevíte podniky, kam chodí převážně místní. A to bývá často ta nejlepší volba. Atmosféra je uvolněnější, obsluha má čas, lidé se s vámi rádi dají do řeči a často vám poradí, kam se vydat, kde se dobře najíst nebo která místa stojí za to vidět. Je to jedna z těch situací, kdy cestování působí autenticky a člověk má pocit, že se na chvíli stal součástí místního života.


Většina zmrzlináren už byla mimo sezónu zavřená, ale aRoma Gelato mělo stále otevřeno. Je sice o něco dražší než běžné podniky, ale jejich sorbety za to rozhodně stojí! Skvělá chuť, poctivá porce a perfektní tečka po dni stráveném v sedle nebo na procházce městem.

Tip na závěr

Nebojte se přibalit i plavky. I když už moře není úplně na dlouhé koupání, rozhodně je teplejší než na jaře. Na vyvalování se ve vodě to sice není, ale na krátké osvěžení po výletě nebo jen takové to blbnutí s dětmi na břehu je to naprosto ideální.


Pokud máte děti, vezměte s sebou i draka. Na podzim tu téměř každý den fouká stabilní vítr, takže podmínky jsou ideální. My jsme ho pouštěli přímo na molu a drak létal nad hladinou moře – skvělý zážitek nejen pro děti, ale i pro dospělé.

Závěr

Když jsme poslední večer seděli u moře, pozorovali západ slunce, došlo mi, jak moc mi tenhle klid po létě doma chybí. Istrie nám prodloužila sezónu o pár nádherných dnů a připomněla, jak málo stačí k báječnému odpočinku. A jedno víme jistě – sem se ještě vrátíme.


Strava odkazy:

• Trasa kopce
• Trasa vnitrozemí