Z Prahy k mori

Jak řešíte po takových akcích návrat?

Koukam, ze kluci nemecky maji taky pekne naslapnuto. Jen to neni za 24h. http://www.elbspitze.de/index.html

:) V pohodě, třeba trasu Drážďany – Benátky dávám na biku na jeden zátah.

Už se to jelo nebo se to pojede?

Panove, jen me tak napada, ze se bude muset trochu preklikat trasa, chceme-li zakoncit vypravu v Penemunde. 5.7. se blizi. Jeste jsem premyslel kdy vyrazit vychazi mi nejlip ctvrtek odpoledne v 18h, abysme byli u more v normalnim case a byli schopni se nekde jeste ubytovat.

neco poradneho na 2kkm po rovine:-)

http://www.bikemap.net/…praha-moskva

Vkladam asi posledni verzi trasy http://www.bikemap.net/…za-24-hodin/#…

Pokud by se tu nasel nejaky znalec mistnich pomeru v Nemecku a nebo Polsku, prosim mrknete a zrevidujte, zda na trase nejsou nejake problemy. Dekuji.

panove preju vse dobre

moc drzim palce,

jsem zaroven zhnusen sam sebou, ze nemuzu jet

skvelej podnik

tak za par minut

drzte se!

preju at vse vychazi a drzi se vas bojovny duch!

cesta bude dlouha a hlava s telem budou delat vsechno pro to, aby vam to, vy cerchmanti, jaksepatri znechutily,

pokud se prida ne zcela idealni pocasi a nekvalitni povrchy bude to bitva!

at je to pro vas pratele bitva vitezna

ps: at uz dopadne jakkoli:)

jsem s vámi… naštěstí jen myslí ;)

Ma nekdo nejake zpravy, jak to s nima vypada? Hodnekrat sem si dneska vzpomnel :)

muzu tlumocit uspesne zdolani trasy. cil byl dosazen po bezmala 600km v limitu. neskutecny vykon po informaci s bloudenim a neexistenci trasy!!!

Tak to muselo být famózní východoněmecké dobrodružství. Gratulace k výkonu!

Pratele, dekujeme vsem za fandeni a podporu. Musim rict, ze jsem cekal trasu mnohem vic po rovine, respektive z kopce a podstatne lepsi asfalt. Jelikoz jsem ale, jak nekde poznamenal Blacky, buh protivetru, tak na ten jsem byl pripraven :-)

Vice napisu zitra a pridam i vic fotek. Vypraveni je na dyl, ale vzilo se nam nekolik rceni mluvicich za vse: Tour de Umleitung, Strada Garmina a Ted uz to bude jenom z kopce a po vetru. Proste a jednoduse vetsina proti vetru, cca 10km piskovych (a ze se ten pisek sakra boril) polnacek protoze jsou znacene jako cesty a cca 5km kostek tvorenych z ricnich valounu zasazenych do hliny a betonu. Objizdek tak 15 kousku. Klasicky kostky a sileny polsky ridice beru uz jen jako prijemne rozptyleni.

Stalo to ale za to. A musim rict, ze jsem si velkou cast fakt uzil (krome toho za… Roubaix a pisku). Pocit pro stredoevropana, kdyz dojede vlastnimi silami k mori je nezapomenutelny.

Diky panove za spolecnost v baliku a velky dik Jitce za trpelivost se mnou a za pohotovost pri navigaci a reseni potizi na trase. Markovi pak diky za druheho Garmina, ktery i kdyz jsem na nej mnohdy nahlas nadaval, byl otazkou dojeti ci nedojeti.

Trasa:

http://connect.garmin.com/…ty/338989496

http://connect.garmin.com/…ty/338983149

Z Prahy k studenymu mori na kole…tak trochu pripad pro Chocholouska, ale ten pocit na brehu musel byt opojny! Respekt a gratulace. Jsem zvedavej co vymyslite priste…

Zkusím naší výpravu nějak shrnout a popsat.

Ve čtvrtek jsme se Internaut, Hroch, Radius a já sesbírali do auta a s 33biker33 a Medunkou sešli na metru Letňany po 19:30. Ve 20:00 jsme vyrazili vstříc dobrodružství směrem na sever. Projeli jsme Letňany a Hovorčovice, abychom se v Líbeznicích napojili na hlavní na Mělník. Pokračovali jsme celkem svižným tempem až do Mělníka a po průjezdu městem dál směrem na Dubou. Provoz na silnicích byl od začátku minimální, takže ani hlavní tahy, po kterých jsme právě jeli, nebyli nijak nepříjemné.

V Dubé jsme pak udělali zastávku na dostrojení kol světly a sebe oblečením a vydali se vstříc noci. Hned za Dubou se hodně zhoršil povrch a Medunka nám tak pro jistotu svítila až do Doks autem. Kousek za Doksy už jsme ale jeli sami a užívali si noční jízdy. U Břehyňského rybníka se otevřelo krásné panorama na potemnělý Bezděz a před Mimoní pak na Ralsko. Při průjezdu Mimoní jsme pak zjistili, že Jablonné v Podještědí je uzavřené a auto tak jelo objížďkou, zatímco my jsme to risknuli. V Jablonném jsme pak měli menší incident s hlídačem stavby mostu, kvůli kterému byla objížďka. Nakonec jsme se ale dozvěděli kudy projet město a pokračovali dál v cestě. Hned za náměstím, kde se startuje Malevil, se k nám přidal místní rozradostněný borec, který dost posilněn se pořád ptal, jestli je to ta Tour de France. Bylo nám to líto, ale museli jsme se rozdělit a pokračovat po trase směrem na Zittau. Při stoupání na hranice panovala dost veselá nálada, protože se ukázalo, že kopec na hranice je úplně v pohodě a vlastně to ani není kopec. Chyba lávky. Hned za první vesničkou v Německu se silnice zvedla a pěkně jsme se protáhli ze sedla. Následoval ale sjezd po perfektním asfaltu s novými čárami a patníky, takže krásný zážitek. Opět zastavujeme, jíme, doplňujeme ionťák.

Probíjíme se dál nocí, občas vyskočí z příkopu srnka. Občas vyskočí na značení nějaká pekelná objížďka, která mě hodně znervózňuje kvůli nemožnosti kontroly na navigaci. Jedeme dlouhými úseky jak podle pravítka v lesích a nebo liduprázdnými městy a vesnicemi. Občas i víc jak 3km dlouhé rovinky. Pro mě osobně je to hodně na morál. Jedeme až do svítání a pak zastavujeme a sundáváme světla. Je stále celkem chladno, takže oblečení zůstává. Házím do sebe napůl s Hrochem půlku Gutaru, protože maličko polevuje soustředění.

Konečně je světlo. Nálada se zlepšuje. Je trochu na co se dívat v okolí. Často pozorujeme čápy a jiná zvířata. Jinak je ale krajina nudná rovina, samé pole a louka. Nastávají první potíže se silnicemi pro motorová vozidla. Naštěstí jsou vedle i cyklostezky nebo staré silnice. V mapě nic podobného nebylo.

Teplota stoupá, ale stále svištíme dál. Rovina se mi slévá do jednotvárné hmoty a jen občas narážím na něco zajímavého jako třeba na kanál Spreevy. To znamená, že už jsme na úrovni Berlína. Před osmou už máme v nohách 300km. Konečně polovina. V hlavě mi pořád šrotují počty kolik toho musíme ujet, kolik jsme toho ujeli s objížďkami, kolik toho mělo být ujeto a jestli to zvládneme podobným tempem do 24 hodin. Jsme trochu pozadu, ale to se dalo čekat při množství objížděk – Umleitung, kterými jsme projeli. Padají návrhy překřtít podnik na Tour de Umleitung. Aspoň to berem sportovně a nestresujeme se ze ztraceného času a kilometrů navíc.

Pokračujeme dál a nastávájí první krize. Internaut má potíže, ale naštěstí je to za chvíli lepší. Někde u Seelow stojíme u auta, doplňujem bidony a pokračujeme dál. Nastává peklo, teda alespoň pro mě, z cest tvořených říčními valouny zasazených v betonu. Následuje asfalt abychom se opět rozjeli na další cestu. Jenže ta končí uprostřed pole a následuje písková polňačka, kde se na silničce téměř nedá jet. Tento úsek má zrhruba 10km a jedem spíš rychlostí chůze, takže zabíjíme spoustu času. Hroch si ale tuhle terénní vložku pochvaloval, protože si trochu vyklepal nohy a jelo se mu pak lépe. Možná pomohla i změna tempa a celkově rychlosti a prostředí.

Dál se vyhýbám vedlejším cestám a odhaduji správný směr pomocí navigace a daří se vyhnout se dalším úsekům s kameny. Fouká proti, ale držíme vysoké tempo. Provoz je ale čím dál hustší a velmi nepříjemný. Vedro a dusno pokračuje a ubírá sil. Před odbočením do Polska si užíváme několikakilometrové úseky kostek a mírně stoupáme. Konečně odbočka vpravo a sjezd po krásném asfaltu k Odře. Přes most po kostkách a zas po kostkách a cyklostezce k druhé Odře. Polsko. Kvalita silnic se prudce mění. Chybí dopravní značení, občas asfalt a většinou rozum za volantem. Je pátek odpoledne a projíždíme kolem dopravního chaosu ve Štětíně. Naštěstí pak dál jedem po nefrekventované cestě a cestě paralelní s dálnicí, takže provoz je téměř nulový. Asfalt je ale často tragický a naše sedací svaly nejsou už ve stavu, kdy by se s tím vypořádaly.

Obojí se ale mění, když přes kousek silnice pro motorová vozidla (300m) najíždíme na hlavní směrem Swinouste. E55 na Benešov hadr. Jedem po široké krajnici vysokou rychlostí a ještě vyšší rychlostí nás předjíždí auta, která jsou předjížděna dalšími. Hrochovi se situace nelíbí a dohadujem se, jestli to neobjet. Jelikož je ale do cíle jen 65km a blíží se soumrak, tak se snažím dorazit to co nejrychleji. Nasazuji tempo 35km/h, abych umlčel Hrocha, a svištíme vpřed. Nakonec tahle silnice končí a provoz se mírní. Tempo si trochu vybralo daň, takže musíme zpomalit na 30. Jsme prakticky v cíli. Potkává nás auto s Medunkou, Janou a ostatními a navigují nás na pláž. Stále vpřed a rovně až k pláži, paráda.

Sundáváme tretry , kola na rameno a bosky na pláž. Budíme rozruch, když se fotíme, gratulujeme a objímáme se. Pro Středoevropana je to neskutečný pocit dostat se vlastními silami k moři. Medunka se i koupe, my se omezujeme na smočení nohou. V kempu u chatek pak následuje jídlo a malá oslava. Jedna sklenička stačí na parádní náladičku.

Když celou taškařici shrnu, tak jsem čekal snazší akci. Foukalo převážně proti, i když většinou mírně. Dlouhé roviny nejsou moje specialita, přesto jsem si hodně odtahal spolu s Internautem. Pro mě hodně na morál. Pro kluky to muselo být chvílemi peklo. Spousta objížděk, občas nová silnice pro motorová vozidla, nakonec ještě bonusové Roubaix…

Navigace fungovala slušně – měl jsem jen v živé mapě vykreslenou trasu – nenavigovala. Trasa byla rozdělená na poloviny kvůli počtu bodů na trase. Uprostřed jsem prohodil navigaci za stejnou (Garmin 705) kvůli baterce. Světla bez problémů. Jídlo byly převážně banány, chleba s paštikou, korbáčky, rajčata, papriky, zapečené těstoviny, hovězí vývar. Za mě padl jeden Gutar po polovinách, ionťáku nepočítaně, tak litr coly s vodou 1:1, jedna proteinová tyčka, mraky banánů a kromě polévky i vše popsané výše.

Ještě jednou děkuju klukům za společnost v balíčku. Medunce za doprovod, krmení a navigaci. Janě za jídlo a kemp. Karlinerovi za půjčení Garmina. Bylo to super a budu se těšit zas na nějakou magořinu příště.

Kdysi jsem to taky jel – ovšem týden :), zase se musím ale pochválit, že i nazpět :)

Doposud mám v živé paměti mačací kostky v každé vesnici, zandštráse taky utkvěla :)

Jste borci.

Možná by nebylo od věci ještě zmínit pro nadšence, kteří by chtěli v budoucnu taky absolvovat takovouto cestu kolik jste měli zastávek jak dlouhých, kolik a jaké jídlo sebou atp.

Tedy pokud to tu už není někde napsáno.

Vytáhnu toto vlákno na světlo boží s dotazem, zda v posledních letech někdo nejel k Baltu na silničce a nedal by sem trasu bez Rubaix a CX vložek. A raději až do cíle (ideálně Svinoústí či Usedom) via Deutschland.

Mám takové cukání na jaro...