Protože v jiném threadu opět přišla řeč na high a low speed komprese a debata nevedla k ničemu zde je takové praktické vysvětlení, jak tyhle záhadné názvy vnímat.
Pro zjednodušení začneme tím, že high speed a low speed komresi zná téměř každý. Je to kupodivu funkce locku s ochranou proti proražení.
Low speed komprese je ono okénko, které přivíráte páčkou Locku. Je to prostě a jednoduše díra, u které lze měnit průtok zmenšováním jejího průtoku. Právě tudy musí protékat olej v kompresní části zdvihu. Když se ta dírka zmenšuje, nezabrání to houpání při šlapání a při pomalých rychlostech se téměř nic nepozná. Čím bude ale rychlost průtoku větší tím více bude klást odpor. Větší dírka znamená menší odpor, a menší dírka samozřejmě větší odpor. Takže tato komrese takto pracuje při všech rychlostech pohybu, nemění se její otvor a změna nastává jedině s rychlostí, jakou musí kapaliny stále stejným průměrem ( který je nastaven) protékat.
Jakmile zamkneme tohle okénko zcela nastupuje takzvaná high speed komprese a to je v locku skryto v názvu ochrana proti proražení. Lze si to předsdtavit na základě znalostí vnitřností a nebo pouze jednoduše tak, že se jedná o otvor, který je krytý pružinou, planžetou a nebo plastovým dílem známým z Motin controlu. Tento otvor je v pomalých rychlostech pohybu stále zavřený a nevstoupí do svojí funkce dříve, než nastane ve vidlici tlak, který napětí (pružinky, či planžetky) přemůže a průtok otevře. V locku je tohle vnímáno, jako ochrana proti proražení a je nastavena velice natvrdo. Takže k otevření high speed komprese dochází ve chvíli, kdy je v systému dostatek tlaku, který překoná nastavení předepnutí. Funguje jako hranka, kterou je třeba překonat určitou silou a potom se otevře otvor ještě větší, než má momentálně nastavená low speed komprese. Kapalina začne protékat novým průtokem navíc.
Proč se ale neříká Locku také názvem high speed a low speed komprese? Principy funkce, které jsme si popsali jsou sice zcela totožné ale jedinou odlišností jsou síly, které systém vyvolává. Brždění systémem, který je nazýván high speed a low speed komprese je daleko menší. Pro příklad jedno měření. Fox a jeho nastavení se v oblasti high speed komprese pohyboval na hranici max 15 kg a lock začínal s nejměkčím nastavením na hodnotě 20 kg a končil na 60 kg. Tohle je pouhý hrubý příklad, v jakých hodnotách se asi odpory pohybují.
V praxi se setkáváme se systémem, kde se tyto dvě komprese vzájemě ovlivňují a jedna je závislá na nastavení druhé. Čím více máme přitaženou low speed, tím spíše nám vsupuje do hry high sped, ta předtsava s tím, co se děje s lockem by mohla pomoci.
Praktické užívání těchto vymožeností vyžaduje alespoň tyto základní znalosti a představu, co se děje. Návody kolikrát opakují nesmyslně jen hesla podle názvů, ale reálnou představu o tom, co se skutečně děje tomu nepomáhají.
Tohle je výklad pro každého, kdo by si chtěl sám pro sebe ujasnit co a jak funguje a jak by to mohl využít pro své nastavování.
arrow_outward
A jak funguje High Speed expanze?
Ok, díky za odpovědi ohledně expanze.
Co se týká komprese, tak na Piku mám jen jednu, nějak nastavenou (nevim, jaký je optimální nastavení) a přivírám jí (zvyšuji kompresní útlum) když jsou těžké technické pasáže v malé rychlosti na hraně jetelnosti, kde není žádoucí chození vidle do zdvihu kvůli změně geometrie. Např velké schody nebo kameny do ostré zatáčky…
Až budu mít někdy Duroluxe, tohle mi bude chybět. A věřim že i tu high speed kompresi bych tam využil.
u locku mam cca 5 poloh nastaveni low speed komprese, a chtel bych se zeptat v jakych situacich a jak je vyhodne tuto kompresi nastavovat? na kdy nechat, jak pises „okenko“, plne otevrene a kdy ho z casti uzavrit? a jak tim padem zmenim chod vidlice a v cem mi to bude prinosne?
Je High speed komprese i na vidlicích bez regulace komprese? (konkrétně myslím talas rl)
Spíše teď otázka k čemu je vlastně low/high speed komprese dobrá mimo použití jako je lock.
Když budu mít oba okruhy, tedy bude moct protékat olej okruhem low speed s menším průtokem a pak při větším rozdílu tlaků možnost otevřít ventil high speed komprese s okruhem s větším průtokem.
Napadjí mně dvě věci, ale nejsem si jistý, že to u nich bude tak fungovat
tedy najedu na překážku, na počátku to způsobí velký rozdíl tlaků, otevře se záklopka high speed komprese a vidlice jde velkou rychlostí do zdvihu (díky většímu průtoku okruhem high speed komprese), jakmile se přední kolo dostane na překážku, tak už dále do zdvihu působí pouze setrvačnost předního kola, což už nedá až tak rozdílnou sílu (vidlice už je ve zdvihu o velikosti překážky, takže pružina působí už slušnou silou proti), takže by v této chvíli už mohlo dojít k uzavření high speed okruhu a low speed okruh s menším průtokem by pomohl více zbrzdit přední kolo a to se dostalo méně nad překážku
Dopadnu ze skoku, velká síla otevře záklopku high speed expanze, vidlice pokračuje do zdvihu až do stavu kdy pružina záklopku okruhu high speed kompresi uzavře (což bude ještě poměrně brzo, když je to nastaveno na větší sílu působící na záklopku) a konec zdvihu tedy přitlumí už okruh low speed komprese.
A tím jak můžu štelovat předepnutí pružiny záklopky high speed komprese, tak můžu ovlivnit v jakém momentě se to přitlumí na konci zdvihu low speed kompresí
Význam samotné high speed komprese jako to má Fox, kde vždy musí dojít k otevření záklopky high speed komprese mi nějak uniká k čemu to je dobré.
I když je fakt, že bych si ty okruhy mohl nasimulovat u svojeho Talasu pomocí okruhu locku.
Tedy že bych normální okruh kompres prohlásil za low speed kompresi (na upraveném Talasu planžetku tohoto okruhu můžeme zanedbat, jako by tam ani nebyla), neúplným uzavřením locku přivřu průtok tohoto okruhu a tím z toho udělám skutečné low speed kompresi s menším průtokem.
A sílu otevření locku nastavím dle potřeby, řekněma např. na 400N.
Tím dokud nebude rozdíl sil větší než 400N, tak protékat bude olej skrz hlavní okruh pomaleji dle přivření locku. A při větší síle se otevře okruh locku.
Na místě jsem hned ověřil, že to tak funguje, ale na místě rozeznám jen co se děje na začátku zdvihu a už nepoznám v ruce na místě co se děje na konci, kdy a zda dojde k opětovnému uzavření okruhu locku.
V praxi je to takhle samozřejmě nepoužitelné, páčkou locku se nikdy nemůžu rychle trefit do potřebných hodnot.
Když bych měl okruh low speed komprese s nezanedbatelným průtokem (zanedbatelný průtok myslím třeba při locku, tam také nějaký minimální je), tak by citlivost na drobné nerovnosti nešla hned do háje. Jak by byla cítit ta hranka u větších překážek, tedy než by olej mohl protékat nejen okruhem low speed komprese ale i high speed po otevření záklopky netušim, dle toho rychlého testu v ruce myslím, že to znát bude, takže opět to bude na úkor něčenoho jiného.
Ještě že do 140mm zdvihu komprese není nutná a je možné ji zcela vyřadit (tedy mít jediný okruh s velkým průtokem oleje pokud možno bez nutnosti jakéliv síly k otevření toho okruhu).
Nezlob se Milane, ale tohle je mírně řečeno dost nesrozumitelné. Jak se vlastně ta vidlice chová, nebo jak jí nastavit se nikdo asi moc nedozvěděl, viz. dotaz Noxe. A pořád jsem z toho nepochopil, v který okamžik ubírá vysokorychlostní komprese u RS útlum. Jak jsi to psal Madcatovi.
Mám takový dotaz, který se ne úplně týká horských kol, tak doufám že mně nebudetete kamenovat. Myslím, že chápu podstatu vámi popsané LS a HS komprese a proto, že se zajímám i o motoristické sporty, snažím se to všechno propojit dohromady.
Takže o co mi jde. Milan tu někde napsal, že high speed komprese nemá sloužit na zabránění chodu na doraz při dopadech. To je jasné v souvislosti s horskými koly, ale je možné, že HS komprese je úplně něco jiného například u silničního motocyklu než např. u krosky nebo u MTB? Já to chápu tak, že u horského kola poskytuje tlumič při LS kompresi větší tlumící sílu, než při HS kompresi. A teď odkaz na jeden článek o tlumičích silničních motocyklů:
http://www.sportrider.com/…h/index.html
Hned v prvním grafu je popisek HS a LS komprese. Je to sice závislost tlumící síly na rychlosti pohybu tlumiče, ale co z toho chápu já je to, že když by dostal tlumič ránu, tak poskytne vysokou tlumící sílu a když se bude jednat o malé hrboly, tak poskytne malou tlumící sílu – je to tedy přesně naopak, než jsem popsal výše pro horské kolo. A teď v tom mám pěkný guláš, ale nemyslím si, že je to špatně.. Samozřejmě jde o silniční motocykl a tam tlumič žádnou ránu dostávat nebude, spíše jde o tlumení malých hrbolků a hlavně o přenášení váhy. Takže ventil HS komprese se zde podle mně nekoná a princip HS komprese popsaný pro horské kolo zde dle mého názoru neplatí.
A možná proto, že má HS komprese jiný význam u silničního motocyklu než např u horského kola, tak možná proto je často špatně popisována.
A teď by mě zajímaly vaše názory na tuto moji úvahu.