poprvé na SPD
Tak jak jsem měl radost, že mi začlo bikeření jít, tak radost hned druhý den rychle opadla, když jsem si vymkl kotník a mám s ježděním na měsíc šmitec. Ach jo, jsem smolař...:-(((
včera jsem byl zas za debila:-) v kamenitým potoce mi uklouzlo kolo a nevycvak jsem kvůli nějakýmu sajrajtu v pedálu. normálně bych si šlápnul, takhle jsem si zahodil tělo mezi šutry do vody a mám natlučenej celej pravej bok a sotva hnu rukou:-(, ale nezoufám, třeba se s tím konečně naučím jezdit:-)
cca 500 km na SPD a jeden držkopád, ale za to stál za to :) Prudký krátký kopec vlastně násep na železnici, na něm plno slabochů (hlavně atraktivních cyklistek) co tlačí kola nahoru, já jsem makal nahoru až nestačili uskakovat. Bohužel až nahoře jsem si uvědomil že v momentě zastavení budu stát do kopce a hned v nulové rychlosti, takže jsem tam sebou párkrát zaškubal a už zase nestačili uskakovat jak jsem jel dolů, ale tentokrát po ústech. Odnesla to přehazovačka, koleno, rukavice a sebevědomí. Nicméně SPD mě na kole posunuly o třídu výše, hlavně esteticky :-) a nedám na ně dopustit.
Nechápem chalani, prečo to robíte. ;)
I já jsem si zase natloukla a opět vytvořila na svém těle několik modřin a vyloudila pár úsměvů na tvařích svých přátel:-). Jeli jsme docela v rovném lesním terénu, skupinka se zastavila a já taky, ovšem vycvakla jsem si jen jednu nohu, že postojím a hned vyrážíme dál....chyba! Neuvědomila jsem si, že mám venku jen jednu nohu a přenesla váhu na tu druhou, nevycvaklou....cesta rovná, ale na kraji kam jsem padala kamení a bláto.....taky se nevzdávám, prostě to dokážu:-)
Ale když má někdo v té stojící skupině camelbak s perlivou magnézií tak omytí bahna z rukavic je prostě brnkačka :-) proud jak z vodovodu :-)))
Ano, ano.....děkuji Ti Wertíku:-)))
poslední komentář: 23. 8. 2026 o 2:41