Štukování

Keraštuk není vhodný na štukování křívých a drsných jádrových omítek, docílí se s ním jemnější povrch, nanesená tloušt´ka vrstvy je malá. Je to předstupeň sádrové omítky.

Pro běžné použití je lepší vápenný štuk. Při potřebě vyrovnání velkě hrubosti nebo nerovností (do 4-8 mm) uděláme 1. vrstvu hrubým štukem - frakce 1 mm. Po zaschnutí znovu penetrujeme zředěným sokratem a natáhneme jemný štuk - frakce 0,5 - 0,7 mm.

Po penetraci štukujeme do mírně zavlhlého podkladu - zpravidla po 5 minutách.

Štuk rozmícháme míchadlem nebo lžící v čistém kýblu. Hustota musí být akorát, řídký štuk stéká a natahuje se v příliš tenké vrstvě, hustý štuk se špatně natahuje, loupe se a natažená vrstva je moc silná. Pro natažení velkých ploch je lepší použít plastový kleťák - novodur, plech je pro opravy štuků (přeštukování) a pro keraštuk, sádrovou omítku. Čím širší kleťák, tím bude rovnější výsledek.

Štuk natahujeme zpravidla zdola nahoru ve čtvercích 1 x 1 m, kleťák musí svírat malý úhel se zdí - asi 5 stupňů. Pracujeme rychle, chce to správný grif, zbytečně se nevracet.

Po zavadnutí naneseného štuku štuk ztočíme hladítkem - buď filcovým nebo radši bílou pěnou - musí být tvrdší, molitanem uděláš dokonele křivé zdi. Do kyblu dáš vodu, zvehka namočíš a ztáčíš krouživým pohybem. Namáčíš hladítko, ne zeď. Vrstvu štuku nesmíš protočit, protočená místa hned doštukuj plechem a po zavadnutí ihned zatoč. Chce to praxi a je to docela dřina.