Od základu: Mechanické vs. elektronické řazení na silničním kole - otázka vkusu?

Dnes otevřeme další palčivé téma. Je elektronické řazení nutností nebo raději „starou“ dobrou mechaniku?

Od nejzásadnějších témat při výběru se dostáváme k řazení. Hlavní nabídka nám přináší mechanické a elektronické řazení, na poli značek zase bitvu dvou gigantů, přičemž třetí je v těsném závěsu. Jaká úskalí a výhody přinášejí jednotlivé systémy a vůbec – je to natolik důležité?

Princip a vlastnosti mechanického řazení

Mechanické řazení je tady s námi již od první přehazovačky. Asi netřeba zbytečně rozmazávat, že jsme se od dob dvou páček na rámu posunuli mílovými kroky. Pokud si rozeberete dnešní silniční řadící páku, v jejích útrobách naleznete prakticky hodinový strojek.


Avšak princip fungování mechanického řazení je velmi jednoduchý. Přehazovačka a přesmykač jsou ovládány lankem, přičemž konkrétní převod upravujeme pomocí jeho natahování. Nic složitého. A právě tato jednoduchost přináší řadu výhod:

• Cena – pravděpodobně nejsilnější rozhodovací faktor. Nemáme baterku, nemáme elektroniku, vystačíme si s bowdenem a lankem. Pokud někde „lehnete“ a odnese to přehazovačka, většinou za ni „vysolíte“ pár stovek a ne pár tisícovek.
• Servis a obsluha systému – při mechanickém řazení stačí zhruba jednou za rok až dva vyměnit lanko spolu s bowdenem. S trochou cviku tento úkon zvládne i začátečník. A nevyplatí se to podcenit, protože prasklé lanko řazení není příjemná záležitost – znám z vlastní zkušenosti. Zároveň zde není třeba nic aktualizovat, nabíjet… toto ocení zejména ultracyklisté.

Pro férovost vypíchnu i několik negativ:

• Pokud jezdíte ve špatném počasí, ve výjimečných případech se může stát, že vám do bowdenu zateče voda, případně jiná špína a znepříjemní vám to řazení. Nejvíce citelné u gravelů.
• Nastavení systému – počáteční sedání lanka vyžaduje dodatečné doladění. Stejně tak různé nárazy či pády způsobují, že se systém může rozhodit a je nutno jej citlivě nastavit.

Elektronika do každé rodiny?

Elektronické řazení se začalo rozmáhat kolem roku 2010 a dnes už je neodmyslitelnou součástí života každého profesionálního cyklisty. Postupem času se však stalo dostupnějším a dnes ho často najdeme i na kolech amatérských závodníků nebo vysloveně hobby cyklistů. V posledních letech se začíná elektronika objevovat i v „nižších“ sadách – můžete si ji dopřát i v podobě systému Shimano 105, SRAM Rival nebo SRAM Apex. Přehazovačka a přesmykač se pohybují pomocí servo motorků, přičemž výhody tohoto systému jsou následující:

• Přesnost a rychlost řazení – stisknete tlačítko, ozve se „bzzz“ a v okamžiku je zařazeno. Řádově se zde bavíme jen o několika stovkách milisekund. Vzhledem k více bodům řazení oproti mechanickému řazení řetěz také rychleji přeskakuje na požadovaný pastorek.
• Při řazení není třeba se natolik soustředit na správný moment, což může být užitečné v kopcích či při řazení pod zátěží.
  
• Vyladění systému – nejčastěji pomocí aplikace v telefonu, eventuálně pomocí tlačítek.
• Stačí stisknout tlačítko, což výrazně šetří energii. Naproti tomu, při mechanickém řazení je třeba na páku vyvinout vyšší tlak, a to umí být časem únavné. Proto lehkost řazení (týká se zejména přesmykače) ocení především lidé s menšíma či slabšíma rukama.
• Automatické, resp. semiautomatické řazení – synchronizuje řazení přesmykače a přehazovačky, aby nedocházelo ke křížení řetězu.
• Možnost přidat další ovladače řazení – ideální příklad jsou časovkářská, případně triatlonová kola, kde se přidává řazení na aero hrazdu.
• Máte-li integrovaný kokpit, elektrický kabel „trpí“ méně než bowden a lanko. Netýká se značky SRAM – tam řazení není se zbytkem spojeno ani kabelem.
• Možnost spárovat řazení s GPS cyklopočítačem.
• Možnost nastavit si „fičurky“ jako například multiple shifting – to jest, o kolik převodů se řetěz posune při podržení tlačítka řazení. Na pákách Shimano například naleznete tlačítka, pomocí kterých můžete ovládat GPS cyklopočítač.
• Hmotnost – možná to bude k neuvěření, avšak v přímém srovnání vychází hmotnost elektronické sady v porovnání s mechanikou lépe. Výjimku tvoří jedině SRAM (pozn. čerpal jsem z dat z roku 2019 – od té doby se čísla mohla mírně změnit).
• Možnost přizpůsobit si řazení podle svého vkusu – tedy zaměnit tlačítka a způsob řazení.
• Bonusem je statistika počtu přeřazení a ježdění na tom kterém převodu.

Nevýhody elektrické sady jsou následující:

• Systém je nutno nabíjet.
• V rukavicích je někdy obtížné trefit správné tlačítko – týká se zejména systému Di2.
• Pokud se posnažíte (opravdu velmi posnažíte), dokážete z kola vyrobit singlespeed.
• Pokud jste vyznavačem ráfkových brzd, při koupi nové elektronické sady už většinou nepochodíte.
• V neposlední řadě cena.
• Nepodstatné negativum – někteří jezdci mají raději ten „feeling“ a cvakání při řazení mechanikou. Včetně mě.

Věděli jste, že…? Prvním komerčně vyráběným elektronickým řazením byla sada ZAP (ZMS 8000) od Mavic? Světlo světa spatřila v roce 1993.

Shimano vs. SRAM

Elektronické řazení od Shimana nese název Di2 (Digital Integrated Intelligence), u SRAM je to eTap AXS. Méně rozšířeným je elektronické řazení od Campagnola pod názvem EPS. Řazení eTap je plně bezdrátové, sady EPS jsou buď bezdrátové, nebo s kabeláží (závisí na konkrétní sadě), Di2 je v posledních letech semi-bezdrátová. Při výběru dokáže zavařit i tato vlastnost – totiž pokud chcete aktualizovat páky Shimano, stále je to poměrně obtížné.


Výhoda AXS systému zase tkví v možnosti výměny baterií mezi „šalterem“ a přesmykačem. Čili, pokud se vám náhodou některá baterka vybije, lze ji nahradit jinou. Kromě toho si můžete další baterii přihodit do kapsy dresu. Toto jsou však již poměrně hraniční situace, kdy plánujete být dlouhodobě bez nabíječky.


Rozdíly najdeme také v systému řazení. Shimano to vzalo pěkně po starém a způsob řazení je stejný jako u mechanických sad – pouze místo stlačení celé páky musíte najít menší tlačítko. Naproti tomu SRAM funguje podobně jako řadící pádla na autech – stiskem pravé páky zařadíte vzadu vyšší stupeň, stiskem levé páky zas vzadu podřadíte. Při stlačení obou pák se změní převod vpředu.


Změny najdeme i ve zpřevodování. Shimano jde cestou standardních (53/39), semikompaktních (52/36) nebo kompaktních převodníků (50/34) ve spojení s kazetou 11 – xx zubů. Kazety SRAM běžně začínají na 10 zubech a převodníky mají častokrát „divotvorné“ počty zubů. To má ale za následek vyšší celkový rozsah.

Na co vše myslet při výběru řazení?

Vedle rozhodování, zda investuji peníze do elektrického řazení, nebo mi bude stačit mechanika, je třeba zvážit i několik dalších faktorů:

• Způsob šlapání – pokud jste spíše kadenční typ, uvítáte širší rozsah.
• Profil tras – pokud se rádi ničíte v 15% stojkách, určitě je třeba zvážit 11 – 32 nebo 11 – 34 kazetu. Ideálně v kombinaci s kompaktními, maximálně semikompaktními klikami. Při jízdě po rovině opět stačí i nižší rozsah kazety.
• Závodní ambice – na závodech později určitě oceníte těžší převody. Týká se především nástupů z kopce dolů.

Druhou možností je mít doma například dvě kazety, přičemž jednu nasadíte na rovinu a druhou do kopců. Tady je ale třeba vzít v úvahu ramínko přehazovačky. Shimano u silničních sad používá krátké a dlouhé ramínko, SRAM přidává i střední. Každé ramínko pojme kazetu s určitým počtem zubů, proto je třeba k tomu při výběru přihlížet.


A proč je volba mezi elektrickým a mechanickým řazením de facto otázkou vkusu? Ať budete dělat cokoliv, elektronické řazení z vás bohužel neudělá rychlejšího jezdce. Jeho výhody tkví spíše v ergonomii. Jestli se rozhodnete jít touto cestou, je na vás, ale stále se dají najít komponenty a výbava, po kterých je dobré se poohlédnout dříve. Týká se to například kol, karbonových komponentů, bezpečnosti v podobě kvalitní přilby. A tam je změna reálná a citelná.

Seriál „Od základu”

• Od základu: Rozdíly v rámech jízdních kol
• Od základu: Jaký materiál rámu je nejvhodnější?
• Od základu: Jak si správně vybrat silniční kola a obutí
• Od základu: Silniční kotoučové vs. ráfkové brzdy - výkon, praktičnost, design