O kolik jsem pomalejší s horším materiálem?

Kolik vteřin vám může koupit kolo za cenu ojetého auta a kolik času si vezmou obyčejné přefouknuté gumy? Sesbíral jsem svoje data z MTB maratonu, nahrál je do AI simulace a porovnal různé scénáře výbavy.

Téma na článek mě napadlo v rámci diskuse pod mým reportem z maratonu Horal. Tam jsem zajel pro mě osobně skvělý výsledek nejen z pohledu umístění, ale také z pohledu celkového výkonu a zejména času a odstupu.

Jaký vliv na samotný výsledek přináší skvělý materiál, který mám možnost díky MTBIKERu používat? Někdo možná jen mávne rukou, že zbytečně něco řeším, ale i mně něco podobného zajímá a nejednou si podobné predikce dělám v rámci přípravy na různé extrémní maratony - jen v opačném směru. 🙂

Jak něco podobného vůbec kvantifikovat? Inu, dnes máme k dispozici pro podobné hrátky velmi silný nástroj v podobě AI. Ale já mám k dispozici i vlastní data a tím, že používám wattmetr, dostávají podobné odhady velmi realistický rozměr.

Jen jako příklad uvedu, že můj čas v rámci časovky na Slezský dům a potřebné watty na překonání 30minutové hranice byly v rámci odhadů téměř na chlup přesné – že se mi to nepodařilo, to už byl potom můj problém. 🙂

Ano, kvalitní materiál rozhodně má efekt, ale místa, která dělají největší rozdíly, si může člověk pěkně optimalizovat.

Základem tedy bylo zadefinování počátečního stavu, k čemuž sloužil můj záznam, který jsem do AI nahrál. Ta umí vzít nejen cílové hodnoty, ale umí takový soubor/jízdu analyzovat po částech. Umí tedy rozanalyzovat stoupání, roviny, měnící se vztah mezi tepem a watty a podobně. Dokonce umí poznat místa na trati.

Já osobně toho často využívám ke zhodnocení závodu a podobným způsobem lze pěkně zjistit chyby nebo odhalit, jaké rozložení tempa pro mě funguje nejlépe. Ale zpět k tématu.

Rovněž jsem upřesnil své vybavení, tedy celoodpružené kolo BMC Fourstroke, jeho hmotnost (11,5 kg), pláště Maxxis i tlaky, které jsem použil. To samozřejmě doplnila moje osoba, tedy výška, hmotnost, plus specifické oblečení, jako je aero kombinéza nebo aero přilba. V dané výbavě jsem dosáhl času 5 hodin, 23 minut a 58 vteřin na trati v délce 107 km s převýšením 3 314 metrů. Tak, a teď si můžeme začít hrát.

Co kdybych měl těžší kola?

Zkušení závodníci nedají dopustit na kvalitní set kol, který ale s ubývajícími gramy začíná i pěkně lézt do peněz. Kola DT Swiss XRC 1200, která používám, mají skvělou hmotnost 1 300 gramů.

Samozřejmě, na samotnou jízdu má vliv několik faktorů, jako je například tuhost či ložiska, ale zaměřme se nyní primárně na hmotnost, která hraje tu hlavní roli. Protože i cenově dostupnější kola mohou být pěkně tuhá, mohou mít dobrá ložiska (pokud o ně pečujete) a zejména mohou mít široký vnitřní ráfek, aby poskytly lepší oporu a možnost vozit nižší tlak u bezdušových plášťů. Jen budou těžší. Tak přidejme 500 gramů na kolech do našeho modelu, čímž se dostáváme do opravdu velmi příznivé cenové kategorie.

Výsledný čas? 5 hodin, 25 minut a 10 vteřin, tedy horší o 1 minutu a 12 vteřin. Stále se bavíme o 500 gramech v rámci celého systému jezdec + kolo + výbava, což je u mě téměř 100 kg. Trať, jako je Horal, není o neustálé akceleraci, kde by se více projevily výhody, ale zejména o dlouhém stabilním tempu.

Co kdybych měl těžší kolo?

Ke kolům nyní přidejme těžší kolo. Platí velmi podobná analogie jako dříve. Dnes už i levnější a dostupnější modely kol nabídnou vyladěnou geometrii a velmi funkční komponenty. Zřejmě největším rozdílem bude pružení, které umí dodat jezdci sebevědomí v technických úsecích a současně je velmi efektivní.

Na trati jako Horal ale spíše rozhoduje, zda máte možnost zamykání, aby se pod vámi kolo nehoupalo v dlouhých výšlapech po štěrkových cestách, a následně aby odfiltrovalo kopance od hrbolatých luk a kamenů. Podobné opět zvládnou i cenově dostupnější vzduchové modely vidlic a tlumičů. Rovněž cenově dostupnější sady komponentů jsou spolehlivé a funkční, o čemž jsme se nejednou přesvědčili v rámci testů, pokud jim člověk věnuje péči a pravidelný servis.

Rozhodujícím faktorem je v konečném výsledku opět hmotnost. Přidejme celkem 1 kg, což více než dostatečně odlišuje top provedení, a máme tedy celoodpružené kolo o hmotnosti 13 kg (plus těžší 500 g kola). Výsledný projektovaný čas je pak 5 hodin, 27 minut a 30 vteřin. Tedy o cca 3 minuty a 30 vteřin horší, ale stále zůstávám na mém 8. místě. 🙂

Co kdybych měl stejnou hmotnost kola, ale bude to hardtail

Nyní si zahrajme trochu jinak a nechme původní hmotnost kola 11,5 kg. Jenže to nebude celoodpružená raketa, ale klasické HT. Proč?

Když jsem s ježděním začínal, a i dlouhá léta poté, byl hardtail jasná volba. Totiž i při výrazně nižší investici dokázal udržet celkovou hmotnost na uzdě a je to poměrně častá volba pro ty, kteří nechtějí investovat velké sumy, ale chtějí mít lehkou a rychlou mašinu – navíc tratě u nás (na pár výjimek) nejsou technicky náročné.

V dnešní době se dá sehnat hardtail o hmotnosti 11,5 kg za opravdu pěkné peníze, nebojím se říci, že kolem 60-70 tisíc Kč. Necháme mu stejné pláště a bude mít teleskopickou sedlovku. Výsledný čas je pak horší v rozpětí 4:30 – 6:00 minut.

Už bych tedy přišel o 8. místo a níže přikládám tabulku, abyste viděli „myšlenkové pochody“ za tímto číslem. Co se týče odhadu ztráty ve sjezdech, vůbec nestřílí mimo, když si srovnám některé mé segmenty (v roce 2024 jsem jel stejnou trasu na hardtailu).

Co kdybych měl horší pláště a ještě přefouklé?

Doposud jsme dělali poměrně výrazné změny na materiálu z hlediska celku, ale jsou místa, kde jsou podle mě cítit rozdíly ještě mnohem více. Jak jinak, začněme plášti.

Já jsem měl obuté Maxxis Aspen a Aspen ST, které možná nepatří mezi nejrychlejší gumy, ale v rozbitém terénu jsou velmi rychlé díky objemu (skutečně výborně tlumí). Přitom mají stále velmi rozumnou hmotnost 750, resp. 720 gramů a dostatečnou odolnost.


AI při výpočtu zohlednila kamenitý terén a valivý odpor (údaje vzala ze stránky Bike Rolling Resistance) a do srovnání je dala s klasickou střední třídou, která má nižší TPI, tužší kostru a o nějakých 200 gramů vyšší hmotnost (pár). Výsledný čas by byl na hodnotě 5 hodin, 28 minut a 50 vteřin, tedy ztrácím téměř 5 minut.

A teď pozor, ještě je „přefoukneme“ na tlak 2 bar. Výsledný rozdíl je téměř 9 minut a 30 vteřin, což rozhodně zatím vyhrává.

Možná si ještě někteří pamatujete na článek/video, kde jsme tlaky v terénu přímo porovnávali. Tam najdete vše zcela detailně objasněno a opět vidíte, že ten odhad dává docela smysl vzhledem k délce trati.

Co kdybych byl méně aero?

Základem aerodynamiky je jednoduché pravidlo. Čím rychleji jedeme, tím má výraznější efekt. Už od 20 km/h se začíná výrazněji projevovat, přičemž moje průměrná rychlost byla 19,8 km/h.

Ale pozor, není radno zapomínat na protivítr, který nám například docela slušně foukal i letos – celé dlouhé táhlé stoupání od Pustého Pole po chatu bylo v silném protivětru. Takže pokud fouká protivítr rychlostí 30 km/h a vy jedete do kopce 15 km/h, je to jako byste jeli 45 km/h.

Dal jsem tedy do srovnání gravel kombinézu Sportful G-suit oproti klasickému dresu, který není tak úplně na tělo. Při mé výšce a protivětru v první polovině trati by měl můj čas hodnotu cca 5 hodin a 30 minut. Jinými slovy téměř 6 minut ztráty jen díky opravdu těsnému oblečení. Kvalitní obtažený dres by mě pak zpomalil o cca 1,5 minuty oproti kombinéze.


Zapomněli jsme na něco? No přece na hlavu, která je svým způsobem prvním nárazníkem. Použil jsem aero model značky Giro, který jsem dal do srovnání s klasickou a více otevřenou přilbou. Odhadovaná ztráta na dané trati činí téměř 2 minuty, což opět překonává lehká kola.

Co si z toho vzít?

V první řadě opět zdůrazňuji, že jsou to stále odhady s obrovským množstvím proměnných. Rovněž jsou ve hře další věci, jako je například efektivita pohonu, což je doslova samostatná věda pro milovníky voskování. 🙂 Ale směřuji někam jinam.

Ano, kvalitní materiál rozhodně má efekt, ale místa, která dělají největší rozdíly, si může člověk pěkně optimalizovat a přitom nemusí investovat hned desítky tisíc korun. Mířím na kvalitní pláště, dobře padnoucí dres nebo přilbu – už i aero věci se v dnešní době a při široké nabídce dají sehnat za rozumný peníz.

Kvalitní kolo jako celek je důležité, ale od určité hranice je ten vliv minimální v poměru k investicím. Důkazem není jen nějaká tabulka, ale množství mých kamarádů, se kterými se už léta pravidelně „honíme“.


Do simulace jsem pak zadal, o kolik pomalejší bych byl při ztrátě 20 wattů výkonu z mých normovaných 302 wattů. To je ztráta přibližně 6,6 % a byla by to doba cca 5 hodin a 40 minut (pomalejší o 16 minut). Proti tomu je ten 1 kg na rámu nebo 500 g na kolech poměrně zanedbatelný rozdíl.

Tak proč mám drahé kolo?

Když už tedy víme, že mistrem světa nebudu, tak proč nejezdím na „obyčejném“ kole? Malým problémem dnešní rychlé doby je, že často vidíme již hotový produkt – tedy Imra na drahém kole v drahých věcech. Historie pomalu zaniká v digitálním prachu dějin. 🙂

Ke stroji v podstatě bez kompromisů jsem se dopracoval po více než 20 sezónách ježdění maratonů. A teď jsem velmi rád, že to bylo postupné a že jsem nesedl jako mladý hned na top mašinu. Můj vývoj v rámci kol naleznete v tomto článku. O to víc si nyní vychutnávám a dokážu ocenit kvalitní provedení komponent či vlastnosti, které s sebou podobný stroj přináší.

Navíc po tolika letech tréninku ocením i ty minuty, případně vteřiny plynoucí z luxusu. Například když se dokážu těsně vejít pod šestihodinovou hranici na maratonu HERO, nebo pod 11 hodin na Salzce, má svou váhu doslova každá pomoc, protože narážím na limity těla.

Úplně na závěr ještě jedna simulace. Co kdybych na trati letošního Horalu přidal v průměru 10 wattů a shodil ještě 2 kg? Výsledný čas by měl hodnotu cca 5 hodin a 11 minut a bojoval bych v ročníku 2026 o vítězství. Tady pěkně vidíte vztah mezi tím, že čím jste lepší, tím má i větší smysl samotný materiál, protože získat po letech 3,3% výkonu opravdu není snadné. Naopak pro začínajícího jezdce to může být záležitost pár výjezdů

Co říkáte, dávají ta čísla smysl, nebo je to podle vás střílení úplně od boku? Budu rád za vaše poznatky z praxe ohledně výbavy a jejího vlivu na výkon a zároveň mě zajímá, jestli jste někdy zkoušeli podobné „hraní“ a teoretizování.