Zátěžový test - je opravdu jen pro závodníky?

Taky jste jedni z těch, co občas zajdou na nějaký závod, rádi změří své síly a chtějí se zlepšovat?  Pak je tento článek určitě určený nejen vám.

Proč nejen vám? Je to jednoduché - po přečtení článku budete totiž všichni vědět to, že zátěžový test je určitě přínosný pro všechny. Že je to odvážné tvrzení? Ok, připomenu vám to na konci článku.

Být či nebýt závodníkem – to není oč tu běží

Když jsem se před pár lety začal věnovat cyklistice o něco víc, než že jsem si jen tak zajel na pivko nebo zmrzku, a občas jsem zavítal na nějaký závod, cítil jsem, že oproti jiným mám opravdu obrovský prostor pro zlepšování. Už v tu dobu jsem ale věděl, že to nebude jen tím, že ti rychlejší jezdí na lepších kolech a tak jsem se postupně zaměřil na tu hlavní součástku na kole, ten nedokonalý komponent mezi šlapátky a řídítky – na sebe.


Čím začít? No především tím, že si chci cyklistiku užívat a ne se na kole trápit jako otrok za pádly otrokářské lodi. Ale toto je na uvážení každého, tady je to spíš o hlavě a toto dnes na programu není. A nebude to ani o výběru kola či tréninkových metodách. Dnes se zaměřím na zátěžový test.


Co že vlastně na zátěžovém testu zjistím?

Podstatu a princip zátěžového testup vám popíšu z vlastní zkušenosti, neboť i já jsem tento, dokonce opakovaně, v prosinci navštívil. První zátěžový test jsem absolvoval po dlouhé nemoci v březnu 2018 a výsledky odpovídaly předchozímu průběhu nemoci a tréninku – výsledky byly z mého pohledu tragické.

Podstatou zátěžového testu je poznání své tělesné schránky, svých limitů a zároveň i možností či omezení. To jen tak ve zkratce. Ale abych byl přesný – přijde na měření BMI, výšky, váhy, tuku, svalstva, spirometrii a laktátový test.


Prvním krokem zátěžového testu byl pohovor s lékařkou o testu, o tom zda-li a jak často sportuji. Pak přišlo na řadu první, základní, měření výšky a váhy. Po zjištění tohoto jsem byl podroben měření na přístroji InBody, který vás změří tak, že zjistíte kolik že to máte toho tuku na sobě, jaké máte množství kosterního svalstva, nebo např. kolik máte v sobě vody či váš poměr pasu a boků a samozřejmě nám všem známé BMI. Doporučuji toto vážení dělat v sezoně, nikoliv např. po Vánocích (samozřejmě to myslím v legraci a víme proč).

Spirometrie

Následovalo měření plic, spirometrie, tedy měření plicní ventilace v závislosti na čase. Spirometrie se běžně provádí i v běžné lékařské praxi, nejen při zátěžovém testu, a to u při respiračních potížích, pocitech dušnosti, dlouhodobějším kašli či jiných “dýchacích” obtížích.

Doposud to byla pohoda, jen jsem seděl a povídal si s doktorem, nebo dýchal do masky jako pilot stíhačky, to hlavní mělo teprve přijít.


Proč přestávám při zátěži mluvit?

Tím hlavním měřením na zátěžovém testu je měření při zátěži. Smyslem zátěžového testu je i laktátový test, tedy test ke stanovení hranic mezi aerobním a anaerobním pásmem zátěže. Výstupem testu je určení křivky závislosti hladiny laktátu a tepové frekvence na zátěži. Na křivce lze potom odečíst dva základní zlomy. Prvním zlomem je takzvaný aerobní a druhým anaerobní práh.

Že už začínám chrlit cizí slova a začínám být nesrozumitelný? Ok, rád vysvětlím. Aerobní práh určuje tepovou frekvenci, která odpovídá přechodu mezi převážně aerobním metabolismem bez kyslíkového dluhu a bez významné tvorby laktátu a metabolismem smíšeným. Zátěž, která je shora tímto prahem ohraničena odpovídá zátěži, která je vhodná pro posílení vytrvalostního tréninku a v nižších pásmech potom pro regeneraci a kompenzaci. Anaerobní práh určuje teplovou frekvenci, která odpovídá přechodu od smíšeného metabolismu k převážně k metabolismu anaerobnímu.


Oba prahy slouží pro určení zátěžových zón pro trénink a jsou základem společně s tréninkovými prvky pro sestavení tréninkových plánů. Kromě prahů slouží tento test i k posouzení momentálního stavu trénovanosti. Hodnota výkonu na anaerobním prahu vztažená na jeden kilogram je ukazatel, který slouží ke srovnání a zařazení cyklistů do určité výkonnostní kategorie.

A ještě jedno, ještě srozumitelnější vysvětlení – aerobní práh, při takové zátěží v pohodě stíhám na kole kecat s kámošema a buduji si vytrvalost a tahám energii převážně z tuků, v anaerobním prahu si s kámošema až tak moc nepokecám a energii tahám primárně z cukrů.


Chvíle pravdy

Po usednutí na rotoped v ordinaci na mě paní doktorka za asistence sestry pověsí spoustu hadiček, drátů, masku a kdo ví čeho ještě, až si připadám jako astronaut chystající se na mezinárodní vesmírnou stanici. Začínám šlapat. Sestra mě měří tep, stále dýchám do masky, směju se na okolí, je to pohoda. Po chvíli paní doktorka přidává zátěž, stále se směju, jedu vlastně pořád jakoby po rovině, pořád bych stíhal kecat s klukama. Ještě než sestra přidá zátěž, přijde mi sestra odebrat první vzorek krve z ucha (a to jsem měl dřív strach z náušnic). Zátěž přidána, pořád je to pohoda, pořád kecám, ale tepy lezou nahoru. Ani na konci tohoto cyklu sestra nezapomene odebrat vzorek krve. Zátěž se stupňuje, už tak moc nemluvím, stále ale předstírám úsměv a opět to stejné pořád dokola - měření tepů, odběr vzorku krve. A teď pozor, změna - konec srandy a pryč s hrdinstvím – zátěž stoupá opět o něco výš, já už se ani nesměju, funím, potím se, s rotopedem kymácím a zase přichází na řadu dárcovství krve. Když už si myslím, že je konec, tak doposud relativně tichá lékařka začne hecovat, pomalu křičet, abych přidal, abych šlapal ještě víc, ať se snažím atd., atd. No a já se samozřejmě snažím až pohnu s řídítky (chyba utáhnutí, nikoliv má síla) a dostávám odměnu v podobě posledního odběru (po těch odběrech mi bude fakt smutno) a v podobě vyšlapání. Zatímco se vyšlapávám a užívám si kombinaci endorfinů a adrenalinu, paní doktorka zasedá zpět k počítači a sleduje křivky, až jen tak skromně odvětí – "jo, jo, je to dobrý, nebo teda alespoň lepší”. Ufff, to jsem rád, mám to za sebou.


Zhodnocení

Výsledek zátěžového testu nedostávám hned, přece jen je to spousta informací a zpracovat tyto informace zabere nějakou dobu, každopádně už cca za tři dny dostávám email se shrnutím zátěžového testu, dokonce v porovnání s předchozím testem provedeným před rokem a půl.

A co jsem vlastně zjistil? Tak hlavně to, že jsem zdravý. Neberte to na lehkou váhu, když jsem zátěžový test absolvoval poprvé, bylo to po nemoci, kdy má lékařka mi dokonce vyhrožovala tím, že se na kolo neposadím alespoň půl roku. Ale protože jsem na kolo chtěl dřív a toto legalizovat nejen sobě, ale i blízkým, šel jsem tehdy poprvé právě na tento zátěžový test. Jakmile jsem tehdy dostal výsledky a věděl jsem, že můžu sportovat (byt je v omezené zátěži), bylo to pro mě určité pohlazení po prodělané nemoci a rodina si byla jistá, že si táta nebude spíš ubližovat.

Další co jsem zjistil je přesný rozsah mých zón, a to jak srdečního tepu, tak výkonu (ve wattech). Těmito údaji se tak můžu řídit např. při regeneraci, závodění či tréninku.

Co že jsem to na začátku tvrdil?

Tvrdil jsem to, že zátěžový test je určitě přínosný pro všechny. Dáváte mi za pravdu? Věřím že ano. Jste závodníci, kteří chcete efektivně řídit svůj trénink a stále se zlepšovat? Začínáte se sportem a nevíte jestli si sportem spíš neublížíte? Chcete znát více své tělo a svůj potenciál? Prodělali jste nemoc a chcete mít jistotu že jste fit? Chcete zhubnout a žít zdravě? Pak pro vás pro všechny je zátěžový test.

A pokud budete chtít nějak poradit, nebo se na cokoliv zeptat, napište na petr.mazura@mtbiker.cz a pokud to bude v mých silách, rád vám odpovím.
report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
PetrMazura 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Pláště pro štěrkolety, žiletky i enduro mašiny PR článek

Pláště pro štěrkolety, žiletky i enduro mašiny

Každá disciplína vyžaduje své obutí, o podmínkách ani nemluvě, a proto přinášíme několik tipů. Který si zvolíš ty?
5 chyb aneb jak se vyhnout akutní blokaci zad

5 chyb aneb jak se vyhnout akutní blokaci zad

Když milovníka kola chytnou záda, tak jediné, co ho zajímá je kdy tato nepříjemnost odezní a bude moct opět naskočit do sedla. Tento stav právě prožívám, tak bych se s vámi chtěl o tuto zkušenost podělit.
Jak zkombinovat zaměstnání, trénink a čas s rodinou

Jak zkombinovat zaměstnání, trénink a čas s rodinou

Jsi vášnivý amatérský cyklista/cyklistka? Pokud ano, jsi to právě ty, komu chci ukázat, jak to dělám já a předat ti několik tipů, rad z vlastních zkušeností a způsobů, jak mít kvalitní trénink, čas na rodinu a samozřejmě na zaměstnání. Všechny tyto věci jsou důležité a vzájemně se propojují a doplňují.
keyboard_arrow_up