
Amtech Juvacyklo: Komedie nebo Drama?
Účastníci oblíbeného mtb závodu na Slovácku stáli letos opět před nelehkou volbou.
Tato originální pojmenování tras závodu nemá nikdo jiný než MTB maraton Amtech – Juvacyklo, který se konal o uplynulém víkendu a k účasti zval opravdový cyklosrdcař a hlavní organizátor a ředitel závodu pan Dušan Petřvalský, který je sám vášnivým cyklistou v handbike disciplíně.Malebné podhůří Chřibů opět přivítalo cyklistické nadšence a příznivce mtb maratonu. V samém srdci Slovácka, v prostorách sirných lázní Leopoldov na Smraďavce nedaleko Buchlovic, vypukla v sobotu atmosféra jako žádná jiná.

Oblíbená lokalita hostila již sedmý ročník závodu, který je známý nejen svou obtížností, ale také pestrostí celé trasy, která vede přes atraktivní místa tohoto regionu, zejména směrem ke Kyjovu.
Je navržena tak, aby byla zábavná, náročná, rozmanitá a respektovala současný trend MTB závodů. Autorem trasy není nikdo jiný než cyklista tělem i duší, několikanásobný účastník slavného Obra Drásala, Vašek Jurák. Chřiby má Václav projeté skrz naskrz a křížem krážem jako snad nikdo ve zdejším okolí. Není tedy kompetentnějšího autora trati, než-li jeho.
Závod nabízel, jak jsem již nastínila v úvodu, dvě varianty. Kratší – Komedii o délce 28 km nebo její delší variantu, tedy dva tyto okruhy s příznačným názvem Drama. Na příznivce komedií, čekalo v závodě téměř 800 výškových metrů, oproti tomu na příznivce Dramatu dokonce jednou tolik. Žádná procházka růžovou zahradou to tedy nebude, pomyslela jsem si při rozhodování nad nelehkou volbou pro sobotní odpoledne. Tento závod se stal nedílnou součástí série MTB Slovácko.
Na účastníky čekal den plný sportu, přátelské atmosféry, krásné přírody a samozřejmě i porce pořádné cyklistické výzvy! Součástí celodenní akce byly samozřejmě také závody pro nejmenší. Od ranních hodin mezi sebou soupeřily děti různých věkových kategorií a odměnou jim byly nejen krásné věcné ceny, medaile a diplomy, ale také pochvala hrdých rodičů a bohaté občerstvení po sportovním klání.

Pořadatel je opravdový moravský hostitel a závodníky nenechá ve štychu
Naopak kola o průměrech devětadvaceti palců roztočili závodníci dospělých kategorií, současně na obě trasy, a to přesně v pravé poledne. Slunce se opíralo do dresů nadšených závodníků stejně nemilosrdně, jako oni do trati. V lesích je teď čisto a sucho a tak jsme nemuseli očekávat žádnou zradu v podobě blátivých nebo dokonce neprůjezdných úseků.
Na obou tratích na závodníky čekalo několik technicky náročných stoupání, která prověřila nejen fyzickou zdatnost, ale také technické dovednosti a vůli. Mezi jedno z nejatraktivnějších a zároveň nejtěžších stoupání patří bezesporu ikonická Kazatelna. Toto stoupání je tak náročné, že zde je zde nucen nejeden závodník opustit sedlo svého stroje a prostě a jednoduše tlačit. Tady to není žádnou ostudou.
Nicméně při dobré fyzické dispozici a ovládnutí techniky jízdy v prudkém stoupání, lze toto legendární místo vyjet. Pikantností je, že se toto místo v delší verzi závodu projíždí dvakrát a tak mají závodníci, kterým se Kazatelnu nepovedlo zdolat ze sedla na poprvé, šanci na opravu. Ostatně podobných technických výjezdů, ale i sjezdů, je na trase několik.
Kdybych měla shrnout závod jednou větou, tak bych řekla, že teleskopická sedlovka mně tady rozhodně podržela! Kdo hledá závod plný nekonečných trailů, s minimem asfaltu, je pro něj právě tento ten pravý.
Dalším pozitivním prvkem na trati je množství občerstvovacích stanic. Pořadatel je opravdový moravský hostitel a závodníky nenechá ve štychu ani v případě velmi teplého počasí. Na okruhu o délce 28 km je 5 občestvovaček, což patří rozhodně mezi nadstandard v péči o závodníky. Trať je vhodná i pro technicky šikovné majitelé gravelů. Nechyběla také zcela samostatná kategorie čím dál populárnějších ebajků.

Já jsem si vybrala, jako každá správná žena, variantu Dramatu. Profil závodu mi sedí, mám ráda kopce a technické sjezdy jsou pro mě vždy novou výzvou. Jelikož to byl můj šestý závodní víkend za sebou, nevěděla jsem, co mám od sebe očekávat. Sama jsem byla zvědavá, jestli to po startu „sepne a pojede“.
První kopec se mi jel dobře a tak tomu bylo i po zbytek závodu. První žena byla v „čoudu“ hned a tak jsem si jela svoje konstantní tempo s cílem nenechat se dojet někým z holek za mnou. Trochu jsem se bála, že v nájezdu do druhého okruhu, budu litovat, že jsem nezvolila kratší - Komedii, ale naštěstí se moje obava nenaplnila.
Trať byla značená opravdu skvěle a v průběhu závodu se o nás staralo množství pořadatelů, včetně samotného autora trati, který na technicky náročných úsecích závodníky doprovázel a dohlížel na ně za pomoci čtyřkolky. Moje strategie se povedla a do cíle jsem dorazila po náročných 3 hodinách a 30 minutách. V tomto závodě opravdu není mnoho míst zadarmo.
Na své si přišli profesionálové i hobby jezdci. Technicky náročné úseky ocenili zkušení borci, zatímco rekreační jezdci si mohli užívat krásnou jízdu v kouzelném prostředí Chřibských lesů.
Výhodou je, že je trasa vyznačena celoročně, takže si ji můžete přijet vyzkoušet kdykoliv. Jen prosíme – respektujte období říje v Chřibech (cca 10. 9. – 10. 10.). I vy byste nechtěli mít cizí návštěvu ve svém „obýváku“.