Československá legenda jménem Favorit

Jen opravdu málo značek z dob Československa se jeho obyvatelům vrylo pod kůži takovým způsobem jako Favorit z Rokycan. Kolo Favorit bylo před sametovou revolucí snem každého chlapce, který se však málokomu podařilo splnit.

Přestože se Favoritů vyrobilo přes dva miliony kusů, koupit ho nebyla úplně snadná záležitost. K jeho popularitě přispěla zejména úroveň značky, kvalita produktů a asi i to, že v dobách, kdy se Favority vyráběly, vlastně nebylo moc z čeho vybírat. Favorit byl každopádně ve své době legendou, a je jí i dnes, kdy se těší velké oblibě mezi milovníky retro-kol, ale stal se i sběratelským kouskem s historickou hodnotou.

Historie Favoritu má dva různé začátky. Favorit jako značka byl registrován strakonickou Českou zbrojovkou v září roku 1927, kdy byl definován i jeho dnes již tradiční font písma, který se později stal základem pro Favorit z Rokycan. Právě tam se totiž v roce 1923 začala psát historie výroby, když se rokycanský podnikatel František Hering rozhodl vyrábět jízdní kola. Ke spolupráci přizval majitele chebské firmy Es-Ka (Swetlik-Kastrup), Ambrose Swetlika a Heinricha Kastrupa. Společně založili společnost s ručením omezeným, která v roce 1929 dostala název Tripol-Hering. O pět let později se Hering rozešel s majiteli Esky a založil si nedaleko továrny Tripolu vlastní závod, kde začal vyrábět bicykly pod novou značkou Tudor. Obě konkurenční továrny přežily II. světovou válku i díky produkci jízdních kol pro armádu, po válce společně přešly do národní správy už pod názvem Tripol. Správcem obou továren se v roce 1947 stala Česká zbrojovka Strakonice (ČZ), pod kterou se v roce 1948 začlenily i další značky jako Es-Ka a Premier z Chebu, Lněnička a syn (LAS) ze Skutče a Achilles z Horní Police.


Skutečným impulsem pro vznik Favorita byl až návrh cyklistického závodu, se kterým přišli v roce 1948 v Polsku čeští dráhoví závodníci. Později tato akce dostala název Závod míru. Komunistické straně se myšlenka závodu zalíbila jako nástroj propagandy, a tak dostal závod zelenou. Jediný problém byl v tom, že nebylo na čem z domácí produkce závodit. A tak zatímco první českoslovenští reprezentanti jezdili na švýcarských kolech značky Mondia nebo na francouzských Helyettech, vedení státu rozběhlo projekt založení výroby silničních kol.
Do Francie, která byla toho času mekkou cyklistiky, byl v roce 1949 vyslán Jaroslav Cihlář, jehož úkolem bylo sbírat materiály, zkušenosti a poznatky o výrobě silničních a závodních kol, trénování cyklistů a pořádání závodů. Druhou klíčovou osobou byl Václav Skala, ředitel ČZ Strakonice, pod kterou patřily i továrny v Rokycanech.


Když už v roce 1949 iniciativy na založení závodů nabraly na síle a z Francie se vrátil informacemi nabitý Cihlář, Skala u politbyra prosadil myšlenku založení nové výroby jízdních kol pro reprezentaci v Rokycanech. V rámci vymýšlení názvu nové značky padl například návrh Borec, nakonec ale zvítězil název Favorit, který měla registrovaný strakonická ČZ. Ještě téhož roku byl sestaven vývojový tým a vyrobila se první kola pro reprezentaci, zatím ještě pod názvem Tripol, a kola určená na krasojízdu a kolovou. V březnu následujícího roku bylo představeno prvních 18 kusů Favoritů, určených pro reprezentaci na závod Praha – Varšava. V roce 1951 vyrobili v Rokycanech posledních 100 kusů klasických městských kol a výroba se plně zaměřila na novou značku Favorit, orientovanou na sportovní a závodní kola. Výroba probíhala v původních továrnách Tripolu a Tudoru, s jejich původními zaměstnanci a v bývalých dřevěných boudách, které zůstaly po wehrmachtu. Do roku 1957, kdy Favorit fungoval jako samostatný podnik, mu velmi rychle rostla poptávka i výroba, své portfolio zaměřoval na kvalitní závodní kola.

Po začlenění pod Esku Cheb došlo k problémům v řízení firmy, komplikace přinášel nedostatečný vývoj nových modelů i komponentů a zdlouhavá výstavba nové výrobní haly v Rokycanech. Netrvalo dlouho a ministerstvo průmyslu v roce 1964 rozhodlo o zastavení výroby Favoritů, což by byl konec značky Favorit a výroby sportovních kol v Československu, nebýt příznivce značky a významného politického funkcionáře Antonína Rydricha, který přesvědčil ministerstvo průmyslu o jejím zachování. Favorit tak dostal šanci nabrat druhý dech a rozběhl masivní výrobu, kterou zastavila po sametové revoluci až neschopnost managementu a vlastníků Favoritu konkurovat ve výrobě okolnímu světu. Favorit po roce 1989 prošel privatizací, po které v 90. letech už jako Favorit Rokycany a. s. nestíhal držet krok se zavedenými zahraničními značkami, a to jak po stránce technologické a modelové, tak i marketingové, a nezachytil ani nástup horských kol. Jeho působení tak skončilo v roce 2001 bankrotem. Továrnu koupil subjekt Bike Technology & Public Relations, s.r.o. a výrobu kol přesunul do Kunovic. Ani tento vlastník však značku Favorit nedokázal vrátit zpět k její slávě.


Další šanci dal Favoritu slovenský podnikatel Richard Galovič. V roce 2011 v dražbě odkoupil ochrannou známku Favorit a pustil se do výstavby moderní značky s odkazem na tradici. Od roku 2015 byly na trh uvedeny tři nové modely Favorita, všechny na špičkové úrovni z kvalitních materiálů a komponentů. Bohužel ale ani tento pokus o vzkříšení značky nebyl úspěšný, firma nevyrábí a její osud a hlavně osud značky je značně nejistý.

Modelová řada Favoritů byla poměrně široká, orientovala se na sportovní kola. Vyráběly se modely pro tréninkové a reprezentační účely v kategoriích silniční a dráhová cyklistika, kolová, krasojízda, cyklokros, ale i speciality jako dráhový tandem, časovkářský speciál nebo jízdní kolo na rychlostní jízdu za autem. Vrchol značky představovaly závodní modely F1 SuperSpecial a F1 Special, montované na trubkách Reynolds 531, s výbavou Campagnolo a později Shimano Dura Ace. Nižší tréninkovou řadu představoval model F12 a pro širokou veřejnost byly určeny modely F8, F9, F10, F27 nebo populární F20 Tourist.

Jako začínající sběratel historických bicyklů jsem se orientoval na meziválečné období, a Favorit byl pro mě proto absolutně nezajímavý. Jeho kouzlo na mě však celou dobu nenápadně působilo, a nakonec se mi navždy dostal pod kůži. Dnes ho považuji za pevnou součást historie cyklistiky a jeho kouzlo, kterým působí na všechny generace dodnes, mě přesvědčilo, že si zaslouží mít zastoupení ve sbírce i v muzeu.



Černý Favorit pochází pravděpodobně z roku 1952, není však vyloučeno, že je to jeden z prvních vyrobených kusů. Je v původním stavu a standardu se vymyká několika zajímavostmi: Neměl štítek, na rámu neměl nápis Favorit, ale jen pás trikolory, má ozdobné linkování, belgické sedlo a francouzský převodník. Původní omotávky na beranech jsou z papíru lakovaného šelakem.



Modrý Favorit z roku 1952 představuje typický model pro nezávodní cyklistiku. Je ve vynikajícím stavu.


Zelený Favorit z roku 1962 byl určen k exportu do Jižní a Střední Ameriky a jihozápadní Evropy. Je to městské kolo postavené na rámu Es-Ky Sport a s koly velikosti 26, což z něj činí jediného Favorita tohoto rozměru. Design byl inspirován pravděpodobně Francií, o čemž svědčí široké blatníky, typ zadního nosiče, kryt řetězu, umístění předního světla a způsob uchycení blatníků. Štítek Favorit měl formu, kterou dostávaly exportní modely. Stejný design měly i exportní modely Velamos, Es-Ka a Korlis (sdružený název pro exportní modely kol z produkce států RVHP).


Modrý Favorit z roku 1958 byl turistickým cestovním modelem, pro který byl charakteristický přední pákový přesmykač, turistický převodník a zadní typ nosiče. Tento bicykl je majetkem Slovenského technického muzea v Košicích.


Červený Favorit je model F1 Special, ročník 1968. Byl určený pro reprezentaci na závody a tréninkové účely, v omezeném množství se dal koupit i v podnikových prodejnách. Nejen kvůli vysoké ceně byl ale dostupný jen úzké movité skupině lidí. Osazený je špičkovými komponenty Campagnolo, které pro země východního bloku zajistil Ernesto Colnago na podporu cyklistiky v těchto zemích.

Text a foto Andrej Fortis - noelgabriel
Překlad a korekce - Tomáš Vitvar - jecnak

Další zajímavé stroje Favorit včetně podrobných specifikací:

• Favorit 1953
• Favorit 1952 cestovné 1952
• Favorit 1950-51
• Tripol cyklobal, 1949