Od základu: Gravel, silnice, treking - co nabízejí?

Silniční kolo je svou konstrukcí stvořeno pro rychlou jízdu po asfaltu. Dokáží však podobnou, ne-li stejnou službu udělat i gravel či trekingové kolo?

Navenek odlišná kola, ale i přesto sdílejí jisté společné rysy. Úplný začátečník ve světě cyklistiky by mohl váhat, který typ kola pro něj vlastně bude to „pravé ořechové“. Na jedné straně zde máme čistokrevnou rychlost silničního kola, na straně druhé univerzálnost a mnohotvárnost gravelu. Trojici doplňuje treking, který svým konceptem razí „vlastní ligu“. Jaký cyklista nejvíce ocení ten který typ kola?

Gravel – svět jednoduchosti a univerzálnosti

Přestože zde máme gravel obsahu už poměrně dost, přece jen se vyplatí vrátit na začátek a definovat si, pro koho by mohl být gravel lepší alternativou – minimálně ve srovnání se silničním kolem. Někteří lidé nejsou vyznavači dokonalého asfaltu rakouského typu a občas si rádi „střihnou“ zkratku nějakou rozbitou cestou. Těm postačí i širší silniční pláště.


Pokud neplánujete jezdit náročnější terén a chcete mít jedno kolo „na všechno“, gravel může být ideální volbou. Jeho výhodou je především to, že oproti silničnímu kolu cyklista není vázán asfaltem. Ve srovnání s horským kolem se zase dá počítat s úsporou na hmotnosti, lepší aerodynamikou a také snadnější údržbou.

Rovnice je jednoduchá – čím více se toho někde hýbe, tím větší péči to vyžaduje a tím více se toho může pokazit. Pokud se o rozdílech mezi gravelem a hardtailem chcete dozvědět více, doporučuji Imrův a Cepův článek.

Navíc dnešní gravely své MTB protějšky zčásti dohánějí různými elastomery (tlumícími prvky) či prací materiálu. Kromě toho některé modely nabízejí možnost osadit odpruženou vidlici či teleskopku… Ovšem tady už se od srovnání se silničním kolem trochu odkláníme.


Univerzálnost gravelu je podtržena i tím, že stačí dokoupit druhý pár kol, nahodit užší pláště a, voilá, máte prakticky dvě kola. Oproti většině žiletek nabízejí gravely vzpřímenější posed. Toto může imponovat dálkovým jezdcům, kteří následně nemusí tak často řešit, že je po několika hodinách už bolí kříže či krk.


Oříškem může být volba převodů. Silniční kola bývají zpravidla osazována dvoupřevodníkem vpředu, kazeta mívá 8 – 12 převodů. Naopak u gravelů je možnost osadit dopředu jednopřevodník zkombinovaný s kazetou s vyšším rozsahem.

Ideálním příkladem je sada XPLR od SRAMu či GRX od Shimana. Jezdíte především rovinatý terén, „polnačky“, jižní Moravu či rakouskou šotolinu? Jednopřevodník je jasnou volbou. Dvoupřevodník vítězí v kopcovitém terénu, jelikož nabízí větší rozsah převodů. Tedy, vítězí… Až do momentu, dokud nejste Primož Roglič nebo Jonas Vingegaard.

Gravel kolo může být výbornou alternativou i při silničních bikepackingových závodech typu Race through Slovakia. Konstrukčně je více přizpůsoben pro montáž různých brašen. Návarky najdeme na rámu, vidlici, využít se dají řídítka i sedlovka.

Trekingové kolo jako ideál pro „hobíka“

Přestože se trekingová kola v poslední době jaksi vytrácejí, jsou to jakási kola na každý den a stále mají co nabídnout. I já jsem začal s cyklistikou právě na trekingovém kole a určitě nejsem sám. S trochou nadhledu by se dalo říci, že trekingové kolo je dostupnější alternativou „štěrkoletu“.

Avšak oproti gravelu a silničnímu kolu, které se hodí i na sportovní jízdu, trekingové kolo ocení spíše hobby cyklista, který nemá přehnané sportovní ambice.


Žádný těžký terén, žádné tisíce výškových metrů. Zato dostáváte bohatý rozsah převodů, které dokáží výrazně pomoci netrénovanému cyklistovi. Rozdíl najdeme i v úchopu – zatímco silniční a gravel kola mívají zpravidla berany, treking se stále drží rovných řídítek. Přestože to má za následek o něco horší aerodynamiku, kolo s rovnými řídítky bude ovladatelnější.

Kromě toho bývají trekingová kola častokrát vybavena nosiči, světly, případně jsou k tomu minimálně uzpůsobená. Zkrátka je to kolo vhodné pro cestu do práce i pro nedělní broušení po asfaltkách.


Mírně matoucí by mohl být ve srovnání s trekingovým kolem crossový bike. Tento typ kola se však blíží již špíš k hardtailu – má širší pláště a v drtivé většině případů i odpruženou vidlici.

Které kolo pro koho?

Nakonec je tu ta nejpodstatnější otázka: komu se nejvíc hodí jaké kolo? Rozebereme si to v bodech:

Silniční kolo:

• pokud máte rádi sportovní jízdu
• pokud chcete být co nejvíce aerodynamicky efektivní
• pokud vlastníte i horské kolo

Gravel:

• chcete-li jedno kolo „na všechno“
• pokud jezdíte silnici a pouze nenáročný terén
• pokud plánujete bikepackingové výlety
• pokud se čas od času chcete vyhnout autům

Trekingové kolo:

• pokud jezdíte jen nenáročné a kratší trasy
• pokud máte omezený budget
• pokud je pro vás prvořadá univerzálnost kola
• při provozu platí totéž jako pro gravel

Tímto můžeme uzavřít kapitolu výběru kola a jeho komponentů. V budoucnu se podíváme na ostatní výbavu a několik praktických tipů k ježdění.

Seriál „Od základu”

• Od základu: Rozdíly v rámech jízdních kol
• Od základu: Jaký materiál rámu je nejvhodnější?
• Od základu: Jak si správně vybrat silniční kola a obutí
• Od základu: Silniční kotoučové vs. ráfkové brzdy - výkon, praktičnost, design
• Od základu: Mechanické vs. elektronické řazení na silničním kole - otázka vkusu?