Tip na výlet: Na žiletce od Hostýna pod Beskydy
Tak jsem ji pořádně projel… Koho? Co? Na nějakou dobu se mi do rukou (a do nohou) dostala novinka od značky Kellys, silnička URC 70. A v rámci testování této krasavice jsem si vymyslel výletní trasu po zajímavých místech a stavbách, které mám v okolí domova.
Celou noc před jízdou pršelo a žádné velké horko se podle předpovědí nedalo čekat, ale já to tak mám rád, koneckonců, na každém počasí se dá najít něco pozitivního. Každopádně návleky na ruce a lehká vestička přišly vhod.Startoval jsem z Poličné u Valašského Meziříčí a najel na silnici II/150. Po ní jsem přes vesničky branky Loučka nebo Osíčko dojel až do Bystřice pod Hostýnem. Provoz ucházející, takže tento úsek utekl rychle. Cestou jsem viděl, že vrcholy nejvyššího kopce Hostýnek, Kelčský Javorník, a později i Hostýn, na který jsem měl namířeno, jsou schované v mracích.
Z Bystřice pod Hostýnem jsem tedy začal stoupat na vrchol Sv. Hostýna. Stoupání docela příjemné, pár zatáček a začínaly se otevírat první výhledy. Jen teplota začala docela klesat, až klesla na hodnotu kolem 10°C. Na vrcholu Hostýna, který je významným křesťanským poutním místem, je obsáhlá křížová cesta, kamenná rozhledna z roku 1898, vedle které se točí vrtule větrné elektrárny a kousek níž nádherná bazilika Nanebevzetí panny Marie. Ta mi zazvonila na pozdrav a jel jsem dál.
V Dřevohosticích, obci se zajímavou radniční budovou, zase vykouklo slunce a teplota vystřelila nahoru. Přes Hradčany a Buk jsem dojel do obce Výkleky. Tam byl další z cílů mé trasy, zatopený lom s průzračnou vodou obklopenou skalami. Kromě mě tam nebyl nikdo, ale dovedu si představit, že v létě tam asi úplně prázdno nebude. Opravdu krásný kousek přírody.
Po načerpání energie jsem zase vyrazil. Kopíroval jsem dálnici D1 a společnost mi začal dělat nepříjemný protivítr. Kolem poledne jsem dojel k dalšímu záchytnému bodu trasy, kde jsem plánoval poobědvat. Hrádek Kunzov, který je předělaný na stylový penzion. Personál na místě byl, ale ještě se nevařilo. Prý až odpoledne. No… aspoň byli tak hodní a doplnili mi vodu do bidonů.
Čekalo mě táhlé stoupání přes obce Střítež nad Ludinou a Jindřichov. Vrchol stoupání byl v Dobešově a já věděl, že za to stoupání přijde odměna. Sjezd serpentinami do Oder. Jasně, asfalt na této cestě není úplně komfortní, ale ty 180° zatáčky, to je zážitek nadevše.
Samozřejmě, když sjedeš dolů, musíš zase nahoru. Po výjezdu k Veselské rozhledně následoval další sjezd k rodnému domu Johana Gregora Mendela v Hynčicích. Dnes je z něj muzeum, ale je možné tam uspořádat oslavu nebo svatbu v neotřelém prostředí.
Další část trasy vedla kolem Blahutovické rozhledny, asfalt byl místy hodně rozbitý, jak já říkám „terénní“. Výjezd do obce Dub a následoval pětikilometrový úsek téměř bez zatáčky do Starého Jičína. Samozřejmě do kopce a ke konci ta procenta stoupají.
V pozadí už byl vidět Starojický kopec, na jehož vrcholu je zřícenina hradu Starý Jičín. Mě v centru Starého Jičína čekala otevřená restaurace, takže jsem ve 3 hodiny odpoledne konečně poobědval. Pak už jsem se mohl spokojeně vyškrábat nahoru ke zřícenině. Úžasné prostředí zase jen pro mě, samota. Takže chvilka relaxu a sjel jsem zpět do 21. století a vyrazil k poslednímu naplánovanému bodu trasy, městečku Štramberk.
Propletl jsem se Novým Jičínem a užil si poslední stoupání od obce Rybí na Štramberské náměstí. Takhle v pondělí odpoledne tam byl úžasný klídek, jen pár lidí. Štramberk je proslulý hlavně zbytkem hradu, z jehož věže je dnes rozhledna známá jako Štramberská trůba. A všude je cítit vůně skořice, která se přidává do klasické zdejší pochutiny, Štramberských uší. Příjemné kavárničky, hospůdky, prostě pohoda.
Ze Štramberka domů jsem to měl něco málo přes 20 km, už bez kopců, takže už jsem jen v klidu vytočil nohy. Parádní výlet, Garmin naměřil 185 km a 2722 nastoupaných metrů. Takže kolo mám otestované dostatečně.
A protože jsem měl s sebou i kameru, můžete ta nejzajímavější místa trasy vidět i ve videu.
Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře