Jsou oholené nohy rychlejší? Cyklistická dilemata 2

Máme tady další témata k zamyšlení. Další témata k žabomyším hádkám mezi cyklisty. Je pravda fakt jenom jedna? Je tady druhý díl cyklistických dilemat.

Po prvním dílu jste nás zahrnuli dalšími tipy, co všechno cyklisté řeší a kvůli čemu občas vznikají drobné konflikty nebo dohady. Protože tohle jsou přece ty nejdůležitější problémy na světě. Některé z nich probereme v tomto článku a těšíme se na vaše komentáře a zprávy, jak to vnímáte vy.

Holit nebo neholit?

Tohle je hodně ožehavé téma. A asi je vám jasné, že předmětem sporu nebude tvář, ale nejdůležitější část našeho pohonu - nohy. Samozřejmě se to týká hlavně chlapů, protože ženy v tomhle mají většinou jasno i mimo cyklistiku.

Proč si vlastně spousta cyklistů holí nohy? Pro většinu je to součást jakéhosi „cyklistického looku“. Vnímají to jako estetickou povinnost a součást osobní identity. Prostě se cítí víc jako cyklista a to může mít i motivační efekt na psychiku.

Oholené nohy ale můžou mít i praktické výhody třeba při hygieně, masážích nebo při ošetřování zranění po pádu. A jsi pak i víc aerodynamický. Nebo ne..?


Pokud se rozhodneš holit, pojí se s tím nutnost pravidelné údržby. Musíš se holit pravidelně, protože dorůstající chlupy můžou svědit. U citlivější pokožky hrozí pupínky nebo podráždění. A to je zase silný argument pro pohodlnější „neholení“.

Jak to mám já?

Moje žena mě v mém koníčku podporuje, jak jen to jde, ale má raději, když si nohy neholím. Takže jezdím „na přírodní způsob“. Co bych pro ni neudělal. Nevadí mi to a naučil jsem se s tím žít. A i když jsem byl na silničním závodu docela za exota (čti jedinečný ), do cíle jsem dojel. I s neoholenýma nohama. Akorát teda ten aerodynamický odpor byl fakt brutální a vlastně jen kvůli němu jsem nebyl na bedně. Asi...jiný důvod mě nenapadá.

Ale vážně, neřeším to, protože jezdím hlavně MTB. Kdybych jezdil silničku, asi bych změnil názor a spotřeba žiletek v naší domácnosti by dost vzrostla. A neholení má i výhodu. Víš, jaké je mi v zimě teplo?

Zimní tretry nebo návleky?

Při současných klimatických podmínkách se dá většina zimy strávit v sedle venku. Když jsou nízké teploty, tak si můžeme přes letní tretry navléknout zateplené návleky, nebo zrovna obout zimní tretry.

Jaké jsou výhody zimních treter proti návlekům? Hlavně tepelná izolace v chladných i mrazivých podmínkách. A ta izolace nejen proti chladu, ale i proti vodě, je důležitá hlavně na podrážce. Do zimní tretry ti zespodu prostě nenateče, což je při nízkých teplotách hodně důležité. Komfort při jízdě hlavně na MTB ve sněhu je proti letním tretrám s návleky o hodně vyšší.

Na druhou stranu, zimní tretry mají vyšší hmotnost a většinou jsou dražší. Silniční cyklista proto bude asi i kvůli univerzálnosti preferovat návleky na letních tretrách. Je dobré ještě zmínit nízkou odolnost návleků proti poškození, hlavně při chůzi. Pokud během cyklovýletů hodně chodíš, bude spotřeba návleků vysoká.

Jak to mám já?

Tady je to jasné, kdo jednou v zimě zkusí zimní tretry, nechce jinak. Ty výhody jsou nezpochybnitelné. Tepelný komfort, pohodlí, voděodolnost. Navíc, já jezdím dost i ve sněhu a mokrých podmínkách, občas musím kolo v tom sněhu i tlačit a v letních tretrách s návleky by to moc příjemné nebylo. Ale když je venku fakt kosa, natáhnu si zateplené návleky i přes zimní tretry.

Trenažer nebo venkovní trénink?

Tohle dilema se vztahuje samozřejmě hlavně na zimní období. Jak už jsem psal u předchozího tématu, v dnešní době není problém strávit zimu venku na kole. Jen je potřeba se na to zimní venčení připravit a zainvestovat do kvalitního oblečení. Teda pokud si jízdu venku chceš užít a nemrznout. A chce to jezdit s rozumem, nepřehánět intenzitu ani počet ujetých kilometrů.

Je lepší se v zimě krotit, ale když občas ulítneš a neodskáčeš to zápalem plic, je to v pohodě. Nicméně, co se týče tréninku techniky a ovládání bajku hlavně v terénu, je sníh a led k nezaplacení.


Naproti tomu odjezdit si zimu doma v teple může být taky lákavé. Zkouknout při tréninku pár dílů oblíbeného seriálu, nebo na smart trenažeru prostřednictvím aplikace a monitoru sjezdit celý svět, dát si nějaký ten virtuální závod - to je velká motivace a přínos pro trénink. Plus rychlejší příprava, zázemí, teplo, čisto, sucho, sprcha hned vedle - to jsou silné argumenty.

I přes to - znám spoustu lidí, kteří zimu odjezdí na trenažeru. Ale neznám moc lidí, které by bavilo sedět na něm delší dobu, než je nezbytně nutné.

Jak to mám já?

Sice jsem hrdým vlastníkem chytrého cyklotrenažeru (zaprášeného) a účtu na Rouvy, ale pokud se venku vyloženě nežení čerti, jdu radši na vzduch. A to i přesto, že vím, že trenažer může být důležitou součástí tréninkového plánu. Venku je venku…

Garmin nebo Wahoo

Žijeme v digitální době. Pokud nemáš aktivitu zaznamenanou na Stravě, tak jsi vlastně nic nedělal. A k záznamu potřebuješ nějakou tu chytrou hračku. GPS computer nebo aspoň hodinky. Jasně, stačí ti i mobil. Ale pokud chceš během jízdy mít na očích i důležité metriky nebo navigaci, určitě ti GPS computer udělá lepší službu.

No a když pominu menší hráče na trhu, tak největšími rivaly v tomto segmentu jsou asi Garmin a Wahoo. Věčný spor zastánců jedné z těchto značek. Tak kterou si vybrat?

Garmin bude lepší, pokud často používáš mapy a navigaci, nebo pokud využiješ funkce pokročilého tréninkového systému. Ale asi největší plus u Garminu je existence bohatého, integrovaného ekosystému. GPS computery (EDGE), hodinky, senzory na snímání všeho možného, fitness služby a analytické nástroje sloučené v jediné platformě Garmin Connect, kde vidíš souhrny svých aktivit, zdravotní a osobní statistiky, můžeš si nechat vytvořit tréninkové plány.


Wahoo GPS computer (Elemnt) má proti Garminu jednodušší a intuitivnější ovládání, které je uživatelsky velice příjemné, údajně má lepší čitelnost displeje na slunci a delší výdrž baterie. Ale tohle bude spíš individuální u různých modelů. Takže pokud hledáš spíš jednodušší řešení, Wahoo bude jasná volba.

Jak to mám já?

Odjakživa Garmiňák. Mám rád věci pohromadě pěkně z jednoho chlívku, od jedné značky a Garmin mi tohle umožňuje. Takže GPS computer, hodinky, wattmetr (pedály), hruďák, senzor kadence, speed sensor, dálkové ovládání pro Edge - vše od Garminu. A v aplikaci Connect se pak na sebe dozvím i to, co ani vědět nechci

Sluchátka nebo ticho

Někdo rád poslouchá ticho nebo okolní zvuky, někdo si k výkonu potřebuje pouštět do hlavy oblíbenou hudbu nebo zajímavý podcast. Leckoho by mohlo napadnout, že provádět cyklistiku se sluchátky na uších by mohlo být - hlavně v provozu - tak trochu nebezpečné. A je to částečně pravda. Ale myslím si, že nikdo si na kolo nevezme sluchátka „na Otíka“, která potlačují okolní hluk a asi nikdo to neohulí tak, že nic jiného neuslyší.

Je možné jezdit jen s jedním sluchátkem nebo použít bone-conduction sluchátka, která přenáší zvuk přes vibrace kostí a uši tak zůstávají „otevřené“. Takže i se sluchátky se dá jezdit bezpečně.

Jak to mám já?

Na kole sluchátka nevozím. Trénink beru i jako relax, vyčištění hlavy a k tomu potřebuju slyšet i okolní ticho nebo zvuky přírody a lupání v koleni . Na silnici moc nejezdím a i tam raději slyším, co se děje kolem. Sluchátka si beru někdy na běh a vždycky do fitka.

Tak co, našli jste se aspoň v některém z témat? Určitě ano, protože to jsou věci, které se prostě musí řešit. Sto lidí, sto názorů a je jasné, že ten váš je úplně nejlepší. Jsme na něj zvědaví, napiš do komentářů. Ale nezapomeň, pravda není jen jedna…