Na co jste se možná báli zeptat: oblečení na kolo

Nosit kalhoty s vložkou i na krátké výlety? A jak dlouhé ponožky? Musím v dresu vypadat jako „jitrnice“? Jak často prát? Odpovím vám na tyto i jiné otázky, na které byste se možná styděli zeptat.

Jak se říká, nikdo učený z nebe nespadl. Mnozí teprve začínají, nebo se k cyklistice dostali teprve nedávno a postupně objevují poměrně specifické požadavky, které s sebou tento krásný sport přináší.

A přichází i řada otázek. Zkušený jezdec by mnohé z nich mohl považovat za banální, navíc pokud byste se ještě ocitli ve skupině zkušených jezdců. 🙂 Dal jsem proto dohromady několik takových otázek, které by mohly spadat do podobné kategorie, inspirací mi byli i kamarádi.

Tématem bylo cykloblečení, které má svá úskalí, ale zároveň jsou kolem něj i trochu uměle vytvořené „předsudky“. Budu rád, pokud do komentáře napíšete, jestli jste něco podobného řešili i vy, když jste začínali. A samozřejmě vůbec netvrdím, že musíte mít stejný názor jako já. Tak pojďme na věc.

Musím mít ve výbavě drahé oblečení?

To rozhodně není nutné, mnohem důležitější je, aby vám oblečení sedělo. A ne při pohledu do zrcadla, ale v plánované jezdecké pozici. Do určité hranice jsou samozřejmě rozdíly v kvalitě citelné. Mohu uvést příklad.

Rozdíl mezi bundou za 1 000 Kč a takovou za 4 000 Kč bude citelný - od materiálu až po provedení zipů a švů. Ale rozdíl mezi 5 000 Kč a 7 000 Kč už je mnohem více o promyšlených detailech, které vnímají hlavně nároční jezdci - a samozřejmě nechybí dávka exkluzivity. 🙂

Proč se zpotím i v kvalitních věcech?

I když investujeme do kvalitního oblečení, stále platí jedno – v každém se člověk bude potit. Stále neexistuje materiál, který by dokázal 100% odvádět vlhkost při byť jen trochu vyšší intenzitě. Nemluvě o membránách – kvalitní a velmi prodyšná membrána, jako je například u Castelli Perfetto, vás umí udržet v suchu při relativně pohodové jízdě na rovině i v mírném kopci. Poněkud více intenzity, větší sklon (a tedy pomalejší rychlost), okolní vlhkost vzduchu nebo vyšší teplota a už to poznáte. Je ale velmi rozdílné, kolik té vlhkosti ve výsledku nakonec bude.

Jakmile se překročí určitá hranice, člověk začíná výrazněji pociťovat chlad, zvláště když intenzita klesne (například delší sjezd). Proto je důležité mít oblečení variabilní, pracovat aktivně s odvětráváním (rozepínání, svlékání) bez ohledu na cenu oblečení a v chladnějších měsících mít s sebou vždy nějakou zálohu.

Můžu nosit na bike i „necyklo“ věci?

Ano, mnoho věcí lze použít univerzálně, například z běhu. Takové spodní termoprádlo, nějaká vesta nebo větrovka. Ve výsledku rozhoduje, jaké má člověk požadavky a co očekává.

Výborným ilustračním příkladem je nedávno testovaná skialpová bunda Karpos Alagna. Pokud člověk jezdí primárně v horském terénu, kde je nižší rychlost a zdolává se větší převýšení, poslouží výborně. Ani posed na MTB nebývá tak agresivní a specifický. Na rovině, ve vyšší rychlosti a „zalehlý“ v beranech by to už bylo něco úplně jiného.

Dnes už lze jezdit komfortně ve volnějším stylu.

Čím více se začneme přibližovat ke sportovnímu charakteru ježdění (vyšší rychlosti, agresivnější pozice), tím více pak narážíme na kompromisy univerzálních věcí.

Musím používat krém na zadek při každé jízdě?

Ne, rozhodně to není „povinná výbava“, i když člověk může nabýt dojmu, že bez něj skončí se zadkem paviána. 🙂 Základem je vždy dobrá kombinace cyklokalhot, sedla a rovněž celkového posedu na kole. Pokud je tam problém, krém na sedací partie to nespasí.

Já osobně při 99% výjezdech nemažu, používám ho vysloveně na extrémní věci, nebo když je vlhko a mokro a jedu něco delšího. A když už mažu, raději ho nanesu přímo na tělo a na místa, kde je největší tření – tedy nejen zadek, ale i třísla. Zkoušel jsem ho dávat i přímo na výstelku, ale pak mám ze začátku nepříjemný pocit, že si oblékám mokrou plenu.

Jsem totální hobby jezdec a jedu jednou dvakrát týdně na pohodu - potřebuji kalhoty s vložkou?

Cyklistické kalhoty s vložkou jsou skvělá věc z hlediska komfortu a možná i jakýmsi symbolem cyklistiky jako takové. Ale rovnou řeknu, že je nevozím vždy. Třeba když se jdu s mladým jen tak povozit na 1 až 2 hodinky, klidně si vystačím s klasikou. Takové delší merino boxerky, které se nezařezávají, umí dobře posloužit pro kratší jízdy, zvláště pokud člověk často sesedá, zastavuje, případně tráví čas u hřiště. 🙂

Ale pokud už jedu sám a neplánuji zastávky, vždy beru kalhoty s vložkou, protože při delší době v sedle je rozdíl opravdu cítit. Pokud člověk moc nemusí klasické elastické, skvělou volbou jsou volné krátké kalhoty se samostatnou elastickou vložkou - pozor, je třeba se dobře podívat na popis, protože ne všechny ji mají jako součást.

Člověk má mnoho možností, jak to kombinovat tak, aby zůstal zachován civilní vzhled. Tu vnitřní elastickou část s vložkou můžete použít s jinými kalhotami (například nějaké turistické) a pokrýt tak i pár kratších výjezdů v chladnějších podmínkách. A ano, ta zmiňovaná vložka se nosí vždy naostro. 🙂

Proč se pod dres nosí ještě další vrstva, i když není zima?

Odpovědí je příjemnější pocit a lepší termoregulace. Já osobně nosím pod dresem vždy ještě jednu vrstvu, s výjimkou extrahorkých dní nad 25 °C. Mám rád, když není dres nalepený přímo na těle a dobře zvolená vrstva eliminuje pocit jakéhosi „naložení“ ve vlastním potu. Navíc při vyšších rychlostech/sjezdech nebo při jízdě někde v horách můžeme pocítit chlad i během dní, kdy by to člověk možná neřekl a dobrá spodní vrstva umí krásně pomoci.

Pokud jste skutečně extra potivý, vyzkoušejte spodní prádlo na principu síťky a budete překvapeni, jak široké použití může mít. Více pak v samostatném testu podobného kousku.

Musí být všechno od jedné značky?

Někteří jezdci budou mít možná odlišný názor, ale já osobně na tom rozhodně netrvám. Nejednou se totiž stane, že každá značka má kousek, který mi v něčem více vyhovuje a sedí. Například často vozím bundu od Castelli, kde mi jejich velikosti sedí a kombinuji to s kalhotami Assos, které mají své osobité kouzlo v rámci komfortu. Takže klidně to kombinujte a módní policie si nevšímejte. Ale ať to alespoň trochu barevně ladí. 🙂

Musím si na sebe obléct ten obtažený dres, i když v něm vypadám jako „jitrnice“?

Takto položenou otázku jsem nechal v původním znění, jak mi přišla. Věci, které jsou na tělo, mají v cyklistice své místo a rovněž význam. Při vyšších rychlostech je to aerodynamika, ale možná praktičtější je fakt, že všechny věci v kapsách mnohem lépe drží. Stejně tak termoregulace je o něco lepší.

Pokud budete prát později, neházejte do koše zpocené a vlhké věci!

Ale rozhodně to není nutné, například takový gravel přinesl výraznou vlnu volnějšího stylu i do světa silniční cyklistiky. Pokud nechcete úplně obtažený dres, směřujte pozornost na gravel oblečení, případně rovnou můžete zvolit nějaký ve volném MTB střihu … Žádný problém.

Potom rozhodně doporučuji podívat se po cyklistických kalhotách s kapsami, kam můžete dát všechny drobnosti a těžší předměty, včetně telefonu. Dnes už opravdu není třeba vypadat jako „profík na tréninku“ a jezdit se dá komfortně ve volnějším stylu.

Supermarket vs. specializované věci: kde se šetřit nevyplatí a kde jsou rozdíly malé?

Otázku ceny jsme už rozebírali výše, ale podobné dilema řeší zřejmě mnozí. Jsou oblasti, kde i velmi dostupné věci, například ze supermarketu, dokáží splnit účel v případě, že sednou. Příkladem může být nějaká spodní vrstva či letní dres.

Ale pak jsou místa, kde jsou rozdíly velmi citelné, jako například cyklistické kalhoty. Tam si dovolím tvrdit, že jakmile začnete trochu víc jezdit, nebudete spokojeni s tím, co nabízejí supermarkety. A rozhodně uvidíte obrovský rozdíl v případě náročnějších materiálů, jako jsou řekněme membrány, které tvoří v podstatě základ oblečení mimo letní měsíce.

Takže dá se ušetřit na ponožkách, termoprádle či dresech, ale rozhodně bych více investoval do kalhot a techničtějších kousků, jako jsou bundy, vesty a podobně. Tam jsou rozdíly velké.

Musím cyklistické oblečení prát po každé jízdě?

Tady se určitě najde několik odlišných názorů, ale ukážu to na svém příkladu. Základní pravidlo, kterého se držím, je, že kalhoty mám vždy jen na jedno použití a pak je peru, nebo tedy volím další – proto se také říká, že cyklistických kraťasů/kalhot nikdy není dost.

Naopak nějakou membránovou bundu, pod kterou vozím ještě spodní vrstvu, umím použít i vícekrát. Velmi rozhoduje intenzita a charakter výjezdu - pokud jedu pohodičku (aerobní trénink) a není zastříkaná od vody/bláta, tak vydrží i pro více použití. Naopak po opravdu intenzivní jízdě jde rovnou do pračky. Všechny ostatní věci jsou pak někde mezi tím.

Ale pozor. Pokud budete prát později, neházejte do koše ještě zpocené a vlhké věci, aby tam týden hnily. 🙂 Vždy po výjezdu, pokud neplánuji prát, vyvěsím je a nechám proschnout. Nezapomínejte použít specializovaný přípravek na funkční oblečení a o tom, jak jej prát, máme jedno starší, ale stále aktuální video.

Jak vysoké mám mít ponožky?

Na to ještě současná věda nepřišla. 🙂 Aktuálním trendem jsou vyšší, což mně osobně jako vysokému jezdci rozhodně vyhovuje a přijde mi to super na kompenzaci mezery, která mi jinak vždy vznikla díky extrémně dlouhým nohám. Extrakrátké (kotníkové) ve mně evokují triatlon a zase klasické kompresáky patří fotbalistům. Takže někde mezi tím.

Podobných otázek by se určitě našlo ještě hodně, a nejen o cykloblečení či cyklooblékání. Rád bych časem připravil něco podobného i na jiná témata, jako je trénink, výživa, technika a podobně. Budu proto velmi rád za zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku v komentářích.