Co při jízdě sleduji na cyklopočítači a co mě nezajímá?

Dnes máme při ježdění možnost sledovat množství údajů. Které mají pro mě osobně význam a z jakého důvodu?

Možná si teď řeknete: „Co je tohle za téma...“ Ale dejte mi chvíli na objasnění. Pokud jste viděli některý report ze závodu, nějaké dlouhé trasy, případně stoupání, tak v nich vystupoval kromě mě vždy ještě jeden protagonista a nejednou byl na obraze víc. Mám na mysli mé GPS zařízení, které se stalo pevnou součástí v podstatě všech výstupů z terénu.

A nejednou mi někdo psal s otázkou, co mám na obrazovce, proč sleduji takové údaje, proč mám profil a ne mapu, proč tam nemám to nebo ono. Navíc už jsem dělal spoustu obsahu ohledně tréninku a pak si říkám, že všechno se hezky pojí právě v tomto tématu. Možná vám to dá trochu lepší obraz, které „metriky“ jsou pro mě jako dlouholetého cyklistu důležité a případně vám pomohou lépe pochopit souvislosti.

Při běžných výjezdech mě zajímá v první řadě odezva těla.

Stále jsem primárně sportovní jezdec, kterého baví určitý tréninkový proces, rád si ale dopřeji různé výlety a občas se mi podaří zavítat na nová místa. Rozhodně nejsem „hardcore“ bikepacker, jemuž jde o přežití v neznámém terénu. 🙂 Momentálně používám GPS zařízení Garmin Edge 850, předtím jsem dlouhá léta používal model ELEMNT od Wahoo. Až na pár výjimek nabízejí stejné (případně velmi podobné) možnosti a metriky téměř všechna moderní zařízení.

A aby to nebyl velký chaos, jízdy si rozdělíme na určité kategorie, protože při každé kladu důraz na něco jiného.

Běžné ježdění ve známém prostředí

Drtivá většina mých jízd je ve známém prostředí. Přiznám se, že nejsem domácí průzkumník nových chodníčků, rád si užívám jízdu na známých stezkách/trailech, kde vím, co můžu očekávat. Ale myslím, že podobně na tom bude velká většina z nás. 🙂 Při podobných jízdách mám na očích 99 % času jednu a tu samou obrazovku.


Pokud půjdu shora dolů, první na řadě je tep. Tepová frekvence je základní odezva organismu na zátěž, o čemž jsme už nejednou mluvili. Pod ní sleduji aktuální výkon, tedy spíše průměr za 3 vteřiny. Spousta lidí se ptá, jaký časový interval mají zvolit, a toto je za mě (a nejsem sám) ideální kompromis mezi tím, aby to stále neskákalo jako šílené, a zároveň umělo svižně reagovat na změnu. Následuje rozložení síly, což souvisí i s mým specifickým problémem, o kterém jsem dělal nedávné video.

Pokud máte wattmetr, který podporuje danou funkci, doporučuji si někdy prohlédnout, jak vám při výkonu zabírá levá a pravá noha. Z klasických metrik to pak vše doplňuje kadence a čas výjezdu. Ten rozhodně doporučuji, abyste nezapomněli dostatečně brzy začít doplňovat energii a jídlo při delších výjezdech. Koneckonců nedávné video o množství jídla podle moderních trendů ukázalo, že stálé doplňování energie podceňujeme a že pořádně jíst má svůj význam.

V dolní části obrazovky mám 2 metriky, které jsou specifické pro zařízení Garmin. Ta první je pro mě zřejmě nejvíce užitečná a je to takzvaný účinek tréninku. Na základě číselných hodnot od 0 do 5 (a dlouhodobé historie) vidím, co rozvíjím, vidím i to, jak velký impuls jsem tělu už dal a zejména kdy už překračuji hranici. Jako častá oběť podceňované regenerace pro mě velmi užitečná věc.

Druhou je pak takzvaná podmínka výkonu, která zohledňuje aktuální stav těla v daném momentě. O těchto specifických tréninkových metrikách Garminu a o tom, jak je využívám, by se dalo opravdu dlouho psát, ale možná někdy jindy. Dejte případně vědět, jestli by vás něco takového vůbec zajímalo.

Nebyl by problém tam přidat ještě další pole, ale nemám rád, když na mě bliká nespočet údajů. To hlavní je hezky viditelné v samostatném políčku a ostatní po oku umím kontrolovat.

Tep a výkon jsou pro mě klíčové v rámci odhadu správného tempa – zejména na dlouhých trasách.

Jak vidíte, vůbec mě nezajímá například rychlost, bez které bych si jízdu před 20 lety ani neuměl představit. Stejně jsem vypnul i live segmenty v rámci sítě Strava. Ano, občas si rád nějaký dám, ale to si vždy dopředu prohlédnu a výsledek si nechávám až jako překvapení po výjezdu. Jinak mě jen rozptylovaly a „kazily“ klidnou jízdu. 🙂


Na celkové údaje o jízdě mám potom samostatnou obrazovku, protože nemám rád tyto údaje neustále na očích. Chci si je prohlédnout jen na vyžádání. 🙂 Tam je pak normalizovaný výkon, průměrný výkon, průměr tepové frekvence, nastoupané metry, ujeté kilometry, celkový průměr, jak zabírá levá a pravá noha, průměrná kadence, průměrná rychlost a celkové kalorie.

Trénink

Intervaly, nebo jinak řečeno cílená intenzita v určitém časovém úseku. Je jich mnoho druhů a při správném dávkování umí „pošupnout“ kondici směrem nahoru. Například o tréninku vysoké intenzity máme s Tomášem Višňovským kompletní rozhovor, kde se dozvíte více.


Pointou je, že u nich je ideální specifická obrazovka. Na ní mám opět výkon za 3 vteřiny, stejně jako aktuální tepovou frekvenci a rozložení sil pravé a levé nohy. Potom mám na očích průměrné hodnoty za dané kolo, které jsou jakýmsi hlavním parametrem – tedy průměrné watty, tepová frekvence a čas daného okruhu.

Edge 850 ještě umožňuje na speciální obrazovce listovat v zaznamenaných hodnotách pro jednotlivá kola a tam si můžu prohlédnout, jestli už výkon postupně neklesá – jasný signál, že je třeba skončit.


Specifickou metrikou Garminu, kterou nyní sleduji, je takzvaná Stamina – ta horní část v obrázku nalevo. Na základě tréninkové historie umožňuje sledovat to, jak tělo nakládá s celkovými zásobami energie, kdy jde přes limity a kdy naopak regeneruje. Měla by ve výsledku umožnit lépe rozložit tempo, tak pro zajímavost zkoumám, jak funguje a sleduji, co ukazuje. Ale prozatím slouží zejména pro zajímavost.

Pokud to shrnu, při běžných výjezdech/trénincích mě zajímá v první řadě odezva těla. Na základě ní si trasu upravím, přidám kopec, uberu, nebo vše výrazně zkrátím, pokud pozoruji únavu. Vůbec neřeším, kolik kilometrů jsem ujel, kolik jsem nastoupal metrů, nebo jakou mám průměrnou rychlost - podívám se jen pro zajímavost, ale většinou až na konci.

Podobná změna pohledu byla pro mě velkým osvobozením a ve výsledku se můžu více soustředit na to podstatné, tedy alespoň z mého úhlu pohledu. 🙂

Výlety, epické trasy a neznámá místa

Netvrdím, že je to často, ale i mě baví průzkum nových míst - ať už doma, jako byla například jižní strana Nízkých Tater, nebo v zahraničí, jako průzkum okolí Tre Cime. Takové výjezdy mají ale jedno společné - trasu si vždy dopředu připravím. Plánuji v aplikaci Strava, kde využívám funkci Heatmaps. Pro vysvětlení – vidím, kde se často jezdí a zda se tam vůbec jezdí. Následně si vše srovnávám s klasickou mapou, tedy v drtivé většině s Mapy.com.


Chci tím říct, že nejsem typ, který těsně před výjezdem začne ťukat do GPS a hledat v něm nějaké možnosti - případně, že bych se nechal automaticky navigovat z bodu A do bodu B. A je jedno, jak velký LCD displej mám a jaké možnosti navigace nabízejí dnešní zařízení.

Údaje, které vidím, mi vždy musí dávat pro mě hodnotnou informaci.

Když už mám trasu připravenou a nataženou, sleduji jednu obrazovku s mapou a druhou s profilem – ty střídám podle potřeby. Nebo lépe řečeno, pokud šlapu do kopce, mám profil na nejbližší 2-3 km a když jdu do sjezdu, nebo si nejsem jistý směrem, přepínám na mapu. A samozřejmě nechybí základní údaje, o kterých jsem psal výše.


Jak si můžete všimnout, součástí těchto navigačních obrazovek s mapou a profilem jsou vždy 2 údaje – tep a výkon. Někdo si možná řekne, že mi z toho už „hrabe“, ale tyto metriky jsou pro mě klíčové v rámci odhadu správného tempa – zejména na dlouhých trasách. Díky nim umím přesně nastavit tempo, vidím případnou krizi a umím se přizpůsobit. A čím déle je člověk používá, tím rychleji v nich čte.


Co mě zatím neoslovilo, to je funkce Climb a jí podobné, které ukazují detaily aktuálního stoupání – ty domácí znám a když jsem v neznámém terénu, trasu si vždy dopředu „vyklikám“ a sleduji profil průběžně – řekněme to, co mě čeká na nejbližší 2-3 km podobně jako na závodech.

Výjimkou je asi jedině když točíme Nejkrásnější stoupání, kde vidím celý kopec a lépe se mi komentuje. Jinak mi vadí, když se objeví najednou nápis „climb“ a nějaký odpočet, za kolik budu na vrcholu a podobné údaje. Spíš mě to ruší, v ničem nepomáhá, a že stoupám do kopce, to vím i bez této funkce. 🙂

Závod

Do finální skládačky chybí ještě jedna, pro mě důležitá kategorie - závod. Právě z nich často přicházejí i nejzajímavější data. Ale při jízdě nechci proklikávat obrazovky a hrát si s GPS, chci se soustředit a na očích mít jen pro mě podstatné údaje. Tedy takové, které mi pomáhají.

Co mám na mysli? Řekněme, že pokud jedu nějaký 200 km extrém jako Salzkammergut Trophy, nechci se neustále dívat, že mi do cíle chybí ještě 150 km a zatím mám nastoupáno jen 1500 m z celkové porce 7000. 🙂


Vždy je pro mě lepší soustředit se na daný moment a na to, co mě čeká na nejbližších řekněme 5 km. Natáhnu si trať do zařízení a následně mám před sebou profil, aktuální tep a watty. Tyto údaje pak doplňuje normalizovaný výkon, což je skvělý ukazatel intenzity zejména v úvodu závodu.

Namísto klasických stopek používám ještě čas na kolo a watty na dané kolo. Někdy se totiž motivuji tak, že jednotlivé kopce beru jako samostatné jednotky a opět při dlouhých akcích nemám na očích celkový čas.


Nebo řekněme při časovkách, kdy je důležité nepřepálit úvod, si stopnu prvních 5 minut, kde se snažím držet více nakrátko, případně si celou trať rozdělím na více segmentů.

No a vše doplňuje nadmořská výška - vím, jak vysoko jsou největší stoupání, případně ji používám pro zajímavost, když komentuji do kamery. Zejména ve vysokých horách jako je HERO v Dolomitech. Po ruce mám samostatnou obrazovku s mapou jako při výletech, což se hodí, pokud si člověk není jistý značením, a samozřejmě i takovou, kde najdu všechny celkové údaje, když je náhodou potřebuji.

Pokud to shrnu, vždy mi údaje, které vidím, musí dávat pro mě hodnotnou informaci. Dnes si můžete zobrazit vše možné od výmyslu světa, ale dovolím si tvrdit, že drtivá většina z nich vám ve skutečnosti nic nedá. Stejně mi překáží, když na mě během jízdy vyskakují nějaká okénka, „gadgety“ a nevím co ještě. Samozřejmě je to můj názor, který rozhodně nikomu nenutím. Ale myslím, že docela pomůže s bezpečností. 🙂

Tak jak? Jste na tom podobně? Sledujete ještě více údajů, nebo spíše méně? Případně jsem zapomněl na nějakou užitečnou metriku? Budu rád, když mi dáte vědět do komentáře.