Turistické značení napříč Evropou

Pojď prozkoumat, jak značí své turistické stezky země v západní či severní Evropě.

Že u nás máme luxusně vyznačené trasy, sis asi všiml. Doma jsme na užitečné trojpásky a časté rozcestníky zvyklí. Až tak, že si občas nárokujeme jejich přítomnost a dokážeme se naštvat, když někde nejsou, případně něco nesedí. A zatímco u některých našich sousedů jsou značky velmi podobné těm našim, na severu nebo dále na západě často najdeme i takové, kterým nemusíme úplně rozumět.

Tento článek ti dá přehledné info o tom, jaké barvy a tvary mají tvé oči hledat na stromech, tyčích a skalách ve Skandinávii, Německu, Švýcarsku, Francii, Španělsku nebo ve Velké Británii.

Botanická Velká Británie a co znamená BS v jejích mapách?

Začněme daleko: ve Velké Británii, resp. Spojeném království. Jejich národní trasy, tzn. National Trails, mají znak žaludu.

Na turistice ve Skotsku zase uvidíš jiný botanický úkaz než hlavní značku - bodlák v „závorkách”. Mimochodem, tato rostlinka je i skotskou národní květinou.


Jinak v britských mapách můžeš sem tam narazit na zkratku BS. Neznamená to, co tě možná napadne a co angličtina na první dobrou nabízí... Je to zkratka pro boundary stone – hraniční kámen nebo sloupek v terénu, který označuje hranici farnosti nebo určitého území.

Skandinávie a pobaltská výjimka

Přesuňme se na sever. V článku o turistickém značení ve střední Evropě jsme si řekli, že nejčastěji používaná barva obecně v Evropě je červená. Opravdu ji najdeš skoro všude. Výjimkou jsou pobaltské státy - Litva, Lotyšsko a Estonsko - podle všeho jako jediné červenou ve svém hlavním značkování nepoužívají. Vystačí si se žlutou a modrou.

A co Skandinávie? Tam je to pestré. Švédsko, Norsko a Finsko mají každý svůj systém i tvar značek. Dánsko z tohoto výpočtu vzhledem k „nízkosti” kopců (nejvyšší bod má 171 m n. m.) s dovolením vynechám.

Švédsko používá různobarevné kosočtverce. Norsko má červenou pro horské trasy, modrou pro lesní a pobřežní cesty. Finsko rozlišuje 3 typy obtížnosti tras a pro každou má jinou barvu i tvar. Ale zatím jsou takto značené cesty spíše výjimkou a vyplatí se tam mít dobré orientační schopnosti.


Přehled značení pro téměř všechny země Evropy najdeš v anglické příručce Waymarking of Europe, kterou si můžeš stáhnout zdarma. Vytvořila ji dvě sdružení: European Mountaineering Association a European Hiking Federation a najdeš v ní popisy značek a směrovníků pro jednotlivé země. Určitě doporučuji do ní nahlédnout, když se budeš chystat někam do neznáma.

Pozor na modré trasy ve Švýcarsku

Švýcarsko se pyšní více než 66 000 km značených tras. To jej vzhledem ke kvantu velehor a malé rozloze státu řadí v Evropě na špičku.

Ohledně značení si dej pozor na jeden zásadní rozdíl se sousedním Rakouskem. Zatímco tam označují obtížnosti tras stejně, jak jsi zvyklý z lyžařských sjezdovek (modrá = nejlehčí, červená = středně těžká, černá = nejtěžší), ve Švýcarsku jsou modrou barvou označeny ty nejnáročnější terény. A černé značení zde na rozdíl od Rakouska nepoužívají. Místo toho rozlišují 3 druhy tras a podle toho vypadá i jejich značení:

• Žluté pro pohodové turistické trasy, které nekladou vysoké nároky na kondičku. Zvládnout by je měly i děti, senioři a netrénovaná těla. Tvoří asi 64 % z celkového objemu značených cest.
• Bílo-červené pro náročnější turistické trasy. Tady už můžeš očekávat stoupání, strmé svahy, občas i exponované nebo řetězy zajištěné úseky. Takových je asi 35 % cest a chce to už určitou dávku zkušeností i kondičky.
• Modré pro alpské trasy. U těch očekávej to nejostřejší, co ti mohou švýcarské velehory nabídnout - suťoviska, ledovce, lezecké sekce. Tyto trasy tvoří jen 1 % ze všech značených tras a vyžadují dobré vybavení, znalosti a zkušenosti se „surovou“ vysokohorskou turistikou.

V čem se s Rakouskem shodují, jsou růžové směrovníky pro zimní trasy, které se zasněženou krajinou krásně kontrastují. V terénu uvidíš varianty pro pěší i sněžnicové trasy. Ve Švýcarsku je chytré i to, že vydávají mapy v letní a zimní edici.

Německo a štětcová válka s Poláky

Jak je na tom se značením Německo? Podobně jako Rakousko dělí trasy na modré, červené a černé podle obtížnosti. A podobně i tam najdeš různé typy značek a směrovníků. V Sasku mají značky podobné našim, ve východních Alpách zase těm rakouským. Jinak má každá oblast své typické značení. V příručce je Německu věnováno asi 14 stran, včetně fotek, které ti dají přesné informace.

Z historie je ve spojení s Německem zajímavá tzv. štětcová válka. Probíhala v letech 1925-1927 v Západních Beskydech mezi Němci a Poláky. Polský tatranský spolek nechtěl nechat značení na německém svazu Beskidenverein, a tak začal značit vlastní trasy. Obě seskupení si značky vzájemně přemalovávala a ničila směrovníky. Nakonec to vyhrála polská strana, která území převzala do své správy.

Francie - bílo-červené vs. žluto-červené značky

Francie používá jako hlavní značku 2 bílo-červené pruhy. Občas spatříš i žluto-červené provedení, které označuje okružní trasy. Francie je jednou z menšiny zemí, které značí i nesprávnou cestu pomocí X.

Španělsko a Portugalsko - různé barvy pro různě dlouhé trasy

Ve Španělsku mají 3 hlavní barvy a každá z nich ti napoví, jak dlouhá je konkrétní trasa:

• Nejdelší, nad 50 km, jsou červeno-bílé
• Trasy dlouhé 10-50 km jsou žluto-bílé
• A nejkratší, pod 10 km, jsou zelené

Podobně jako Francouzi, i Španělé občas označují značkou X nesprávný směr. Jinak místy je to značení spíše punkové, ne vždy husté nebo jasné, jak jsme zvyklí u nás.


A co Portugalsko? Stejně jako Španělé, i Portugalci ti barvou naznačí délku turistické trasy. Používají 2 hlavní typy značek: červeno-bílou pro delší trasy nad 30 km a žluto-bílou pro kratší do 30 km.

Různorodá Itálie - dvoupásky, trojpásky i geometrické tvary

V Itálii je to různorodé, ale asi nejčastěji uvidíš červeno-bílé dvou- nebo třípásky a směrovníky ve stejné barvě. V údolí Aosty potkáš značení se žlutým pozadím, černým textem a značkami různých geometrických tvarů pro jednotlivé dálkové trasy. V oblasti Ligurie to budou zase různé geometrické symboly červené barvy.

Teď už víš, co na západě a severu Evropy čekat

Když pojedeš na výlet do neznámých končin v západní nebo severní Evropě, budeš tušit, co tě tam z hlediska barev a tvarů v turistickém značení čeká. Například, že:

• Je dobré neplést si švýcarskou modrou s tou rakouskou.
• Ve Spojeném království tě bude na cestách doprovázet žalud nebo bodlák.
• V Německu je dobré zjistit si dopředu z příručky, do jaké oblasti se chystáš.
• Španělsko ti barvou značení napovídá délku trasy.

A když se pak vrátíš do českých, moravských a slezských kopců, možná i více oceníš, jak hezky a jednotně to u nás doma máme značeno. A naše časté trojpásky už nebudeš vnímat jako samozřejmost, ale jako privilegium.