Od základu: Pláště pro MTB – základní výběr a tipy

Pláště jsou nejdůležitější částí na kole. Jak vybrat pláště a na co si dávat pozor? V tomto článku vás provedeme základními tipy.

Zatímco někdo řeší ideální pláště celý život, jinému je to jedno. Při jejich výběru je neskutečně mnoho faktorů, na které je třeba dávat pozor a porovnávat je mezi sebou. Můžete mít to nejlepší kolo, ale pokud máte nesprávné nebo nekvalitní pláště, celý požitek z jízdy je fuč. Nezapomínejte, že pláště jsou jediným kontaktním bodem kola s terénem.


Vysvětlíme si v jednoduchosti, jaké části má plášť. Rozdělíme si to do 5 bodů. Příklady budou na mých oblíbených pláštích Maxxis.

1. Casing – kostra pláště. Jsou to jemná vlákna, která tvoří „kostru“ pláště. Čím má plášť více vrstev, tím je pevnější a tedy méně náchylný vůči propíchnutí a proříznutí. Každý výrobce má různé názvy a poučky, ale u Maxxisu máme buď single ply nebo dual ply casing (jedna nebo dvě vrstvy). Hustotu vláken u casingu nám říká údaj TPI – Threads Per Inch (počet vláken na palec). Čím je číslo vyšší (příklad 120 TPI), tím je plášť lehčí, avšak i více náchylný k proříznutí než plášť s nižší hodnotou TPI casingu (např. 60).

2. Bočnice. Bočnice pláště dostává při ježdění nejvíce zabrat. Proto ji výrobci zesilují. Opět platí staré známé: čím masivnější bočnice, tím vyšší hmotnost pláště. Maxxis udává opět různé typy bočnic – EXO, EXO+, DD – double down a DH casing.

3. Patka. Patka pláště slouží k tomu, aby plášť pořádně držel na ráfku. Patky mohou být z různých materiálů (drát, kevlar a dokonce i karbon), přičemž drátěné patky najdeme nejčastěji na nejdostupnějších pláštích, které většinou nepodporují použití na bezdušový systém. Drátěný plášť se nedá ani složit – tedy drží svůj tvar. Kevlarová patka je oproti drátěné i lehčí. Drátěná patka bývá mnohdy i u nejodolnějších DH plášťů, kde hmotnost nehraje až tak významnou roli, jelikož nešlapete do kopce.

4. Směs gumy. Dezén pláště, který se potýká s terénem, může být vyroben z různých typů gumy, případně jejich kombinací. Nejlevnější pláště mají obvykle jednu směs (pláště jsou na pocit tvrdší). Dvojsměs znamená, že na bočních špuntech je použita měkčí směs gumy, kvůli lepší přilnavosti – gripu v náklonech. Ještě více směsí pryže (u Maxxisu např. trojsměs) znamená více gripu, avšak s rapidně narůstající cenou. Výrobci tyto směsi přizpůsobují samozřejmě také jízdnímu stylu disciplíny – příklad 3C MaxxGrip, 3C MaxxTerra a 3C MaxxSpeed.

5. Dezén pláště tvoří špunty (odborně figury) – výstupky, které se dotýkají terénu. Čím jsou vyšší, tím mají lepší schopnost „zaříznout se“ do terénu a také mají lepší brzdné vlastnosti. Avšak na druhé straně mají vysoké špunty i špatný valivý odpor – tedy jsou pomalejší.

Toto byly základní faktory, podle kterých se řídit při výběru pláště. V podstatě se jedná vždy o kompromis: chcete co nejvíce gripu a odolnosti – plášť bude mít vyšší hmotnost. Vyšší hmotnost je na kolech opravdu cítit, protože jde o rotační hmotnost. Pokud si myslíte, že pár gramů (případně stovek gramů) vás nezabije, porovnejte si lehčí a těžší plášť při delším výšlapu. Je to opravdu rozdíl.

A co životnost pláště?

Měkčí směs gumy vydrží samozřejmě méně. Závisí to ovšem i na terénu, ve kterém jezdíte. Pokud jezdíte na kamenném povrchu, guma se častokrát i trhá – rychleji opotřebovává.

Rozdíl mezi předním a zadním pláštěm

Ideálním kompromisem je dát dopředu plášť, který je z měkčí směsi, neboť přední kolo vede stopu. Zadní se častokrát zasekává (při brzdění), čímž se více opotřebovává. Při výběru zadního pláště doporučuji brát ty, které mají zesílenou bočnici. Přece jen zadní plášť prořízneme o nějaký kámen dříve než přední.

Bezdušové použití

Pokud jezdíte s dušemi, je v principu jedno, jaký plášť si koupíte – myslím tím, jestli bude mít označení TR – Tubeless Ready (toto označení najdete např. u Maxxisu, ale i ostatní výrobci to mají podobně). Pokud však chcete plášť použít bez duší, je nutné koupit přímo k tomu určený plášť.

Jak dlouho mám jezdit na jednom plášti?

Dokud se nesjede. A teď vážně, trochu obšírněji. Nový plášť má nejlepší jízdní vlastnosti. Čím více se plášť opotřebovává, hrany špuntů se zaoblují a špunty se nezarývají do terénu, jak by měly. Když už budou brzdné vlastnosti na zadním plášti minimální, je pozdě. Neříkám, že máte vyhazovat pláště po pár použitích, ale na druhou stranu se na ně chcete během jízdy spolehnout.

Pokud proříznete nový plášť z boku, tak?

Tak plášť určitě nevyhazujte. Bočnici pláště lze opravit, ať už podlepením flekem nebo dokonce i zašitím pláště. Je s tím hodně práce a pokud se vám to nechce dělat, raději plášť darujte. Opravený plášť však nemusí fungovat dobře jako bezdušový.

Pozor na přehnanou šířku pláště

Pláště zaměřené pro MTB disciplíny jsou široké obvykle od 2 palců po 2,5 palce. Přeženete-li to s šířkou pláště, plášť může být nepředvídatelný a pomalý. Na druhou stranu, je-li plášť příliš úzký, nemusí mít dobrý grip. Důležité je také zvolit správnou šířku pláště s ohledem na šířku ráfku. Příliš široký plášť na úzkém ráfku se může v zatáčkách „žvýkat“ a naopak – příliš úzký plášť na širokém ráfku nebude dobře držet v náklonu.

V případě plášťů Maxxis se setkáte s označením WT (Wide Trail), které znamená, že plášť je uzpůsoben pro ráfky s vnitřní šířkou 30-35 mm. Pokud si nejste jisti výběrem správné šířky, pomoci vám může například tento starší článek.

Dezén

Dezén jsem zmiňoval výše, ale zde můžete při výběru opravdu vymýšlet. Ať čtete jakékoli články, nikdy nebude plášť s dokonalým dezénem na každý povrch. Jiný dezén se používá na bláto (vyšší a řidší výstupky) a jiný na tvrdý a rychlý povrch (hustěji menší výstupky). Vy si musíte vybrat takový, aby splňoval vaše požadavky. Výrobci dělají navíc i specifické vzorky dezénu jak pro přední, tak pro zadní pláště (například Maxxis minnion DHF a DHRII).

Zkoušejte a testujte

Na závěr bych chtěl doplnit pouze jedno – už víte, z jakých částí se plášť skládá a na jaké faktory se při výběru zaměřit. Možná však výběr netrefíte na první pokus. Testujte a zkoušejte, protože každému sedí něco jiného. Doporučuji koupit pár kusů navíc, protože i ten nejlepší plášť můžete nešťastnou náhodou poškodit tak, že bude nepoužitelný.

Přečtěte si také ostatní články ze série Od základu:

• Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?
• Od základu: Rozdíly v rámech jízdních kol
• Od základu: Celoodpružené vs. hardtail MTB – rozdíly a benefity
• Od základu: Jaký materiál rámu je nejvhodnější?
• Od základu: 29, 27,5 nebo 26? – MTB a vhodná velikost kol
• Od základu: Jak si správně vybrat silniční kola a obutí
• Od základu: Silniční kotoučové vs. ráfkové brzdy - výkon, praktičnost, design
• Od základu: Co si nastavit po koupi horského kola?
• Od základu: Mechanické vs. elektronické řazení na silničním kole - otázka vkusu?
• Od základu: Gravel, silnice, treking - co nabízejí?
• Od základu: Jak začít se silničními nášlapnými pedály a jaké jsou jejich silné stránky
• Od základu: Jak si vybrat boty na MTB?
• Od základu: Jak přežít v provozu?