![Od základu: Jak přežít v provozu?](https://images.mtbiker.sk/clanky/src/Titulka_00_6614fd98aab8e.jpg)
Od základu: Jak přežít v provozu?
Silniční cyklistika s sebou přináší i určitá úskalí. Co dělat pro to, aby výjezd proběhl bezpečně a podle představ?
Těsná objíždění, klaksony, ostřikovače. Welcome to the jungle! Nebo i ne? Jako první je třeba říci, že za posledních pár let se situace na cestách opravdu zlepšila. Přibylo cyklistů, pomohla i vyhláška. 1,5 metru ale nestačí. V mnohém můžeme své postavení zlepšit i my sami, cyklisté.![bezpečnosť na ceste](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_01.jpg)
Vidět a být viděn
Z mého pohledu alfa a omega bezpečnosti – dát o sobě vědět. Za sebe můžu říct, že od doby, kdy jsem začal svítit i přes den (a později jsem klasické světlo vyměnil za Garmin Varia), řidiči jsou vůči mně obezřetnější a častěji za mnou přibrzdí, aby mě později bezpečně objeli. Silné světlo přitáhne oči okamžitě a tehdy se dá prominout i tmavší oblečení.![Osvětlení je základ bezpečnosti na cestách bezpečnosť na ceste](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_02.jpg)
Musím přiznat, že osobně nejsem zastáncem „ninja“ dresů a pokud to jde, volím jasnější barvy. Ideální takové, které nebudou s ničím splývat. Opět mohu uvést (tentokrát negativní) příklad – jednou se mi při řízení stalo, že přede mnou jel cyklista v tmavě zeleném dresu a bez osvětlení. Téměř dokonale splynul se stromy, tuplem když vjel do stínu. A přesně tomu lze zabránit dvojím způsobem – jasným dresem a dostatečně silným světlem. A o reflexních vestách nebo popruzích v noci se snad ani nemusíme bavit…
![Světlé oblečení řidič zaregistruje dříve, než černý dres cyklista v premávke, bezpečnosť cyklistu v premávke](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_03.jpg)
Volba správné trasy
Velice důležitým bodem dobrého výjezdu je volba trasy. Selský rozum káže vyhnout se hlavním tahům. Praxe za poslední roky mi ale říká, že není cesta jako cesta a tahy I. třídy není třeba vždy automaticky zatratit.Celou problematiku můžu ilustrovat na cestě z Trnavy do Karpat. Máme zde cestu I. třídy přes Boleráz a cestu II. třídy přes Suchou nad Parnou. První z nich je známá hustším provozem a zejména kamiony. Avšak po rekonstrukci je zde k dispozici krásná, asi metr široká krajnice. Naproti tomu rekonstrukce druhé jmenované cesty způsobila, že je ještě užší a auta tam častokrát objíždějí poměrně natěsno.
Je to paradox, ale každou cestu je třeba posuzovat individuálně, což samozřejmě vyžaduje i lokální znalosti. Množství silnic je například daleko klidnějších o víkendech, kdy nejezdí kamiony a provoz je obecně řidší.
![„Sváteční“ silnice jsou pro jízdu nejvhodnější cyklista a premávka](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_04.jpg)
Pokud je to ale možné, snažím se autům vyhýbat úplně. Přestože jsem silniční cyklista a mám rád rychlost, snažím se v maximální míře využívat cyklostezky. Samozřejmě, pokud jsou sjízdné. I z pozorování vidím, že to mezi cyklisty a řidiči skřípe, když hned vedle cesty vede cyklostezka a cyklista si to „na just“ nadále šine mezi vozy.
![Pokud je to možné, je třeba v maximální míře využívat cyklostezky bezpečnosť cyklistu na ceste](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_05.jpeg)
Styl jízdy aneb ruce nejsou jen k držení
Jezdit ve stopě pravého kola auta? Po čáře? Nebo až za ní na krajnici? Obecná odpověď asi neexistuje. Opět to je třeba individuálně zvažovat a vzít v úvahu šířku vozovky a kvalitu povrchu. Osobně se držím zásady, že je třeba jet tak, abych měl dostatečné množství místa k manévrování po obou stranách. A v neposlední řadě není radno zapomínat na elementární ohleduplnost. Jezdit tak, abych zbytečně „nepřekážel“ a nezpomaloval provoz, ale stejně tak, abych tím neohrožoval sebe sama.![Stopu jízdy je třeba volit s ohledem na šířku a povrch vozovky bezpečnosť na ceste](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_06.jpg)
Stejně jako mají auta směrovky, mají cyklisté ruce. Už jako děti jsme soutěžili, kdo dokáže jet co nejdéle, aniž by se držel řídítek – snad každý tak dokáže sundat ruku z řídítek a ukázat, kterým směrem se chystá jet. Vyhneme se tak zbytečným kolizním situacím a vrhání se pod kola. Při hustším provozu se při odbočování vlevo vyplatí zastavit na středu cesty - podobně, jako bychom to udělali při jízdě autem. Auta vás objedou zprava a je mnohem jednodušší překřižovat jeden pruh, než dva.
![Ruce slouží nejen k držení řídítek, ale také k ukazování směru jízdy… bezpečnosť v premávke](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_07.jpg)
Kromě ukázání směru jízdy bych doplnil další věc – mám ve zvyku se i pootočit a sledovat vývoj situace za mnou. Bohužel, ne každý šofér má tolik ohleduplnosti, aby za mnou přibrzdil a proletí kolem mě i přesto, že moje ruka je už pár vteřin vystrčená doleva. A tento bod mě přivádí k tomu nejdůležitějšímu…
Předvídat, předvídat a předvídat
Cyklisté jsou spolu s chodci nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu. Smutné, že řidiči si to ne vždy uvědomí, ale je tomu tak. Srazí-li se dvě auta, v lepším případě jsou z toho pomačkané plechy, při střetu cyklisty s autem vždy táhneme za kratší konec provazu. Neberme to jako strašení, jen fakt, kterému je třeba přizpůsobit i jízdu.Pokud vás někdo „sestřelí“ na křižovatce, asi vám bude v tom momentě jedno, že jste měli přednost. Zkrátka, je třeba mít oči všude a pokud to přeženu, očekávat nebezpečné situace. Určitým způsobem dokáže pomoci například i radar, díky kterému dříve zaregistrujete přijíždějící auto. A, samozřejmě, kombinací výše zmíněných bodů snižovat riziko srážky. Obrovský pozor je třeba si dávat například na mrtvý úhel, obzvláště u větších vozidel a na kruhových objezdech. Velkým strašákem ve městech bývá otevření dveří přímo vám „do úsměvu“, zde zase pomůže bezpečný odstup - i za cenu toho, že někdo bude frflat, že se vyvážíte středem vozovky.
![bezpečnosť v premávke](https://foto.mtbiker.sk/Other/2024/od_zakladu_ako_prezit_v_premavke/cyklista_a_premavka_08.jpg)
No a pak jsou zde situace, které si vyrábíme sami. Zbytečná jízda na hraně, když o nic nejde, výlety do protisměru ve sjezdu, občasné nerespektování značení... myslím, že každý z nás má na kontě alespoň jeden takový prohřešek. Velký pozor je třeba si dávat například na mokrém povrchu, speciálně na bílé čáry. Jednoduše – platí to staré známé „přizpůsobit rychlost stavu vozovky“. A svým dovednostem.
Cyklistika je krásný sport a mnozí asi jezdíme na kole, abychom „pročistili hlavu“. Ale i při tom se nesmíme zamotat do svých myšlenek a přestat vnímat. Osobně jsem přesvědčen, že cyklistika vyžaduje zapojení všech smyslů daleko víc, než například chůze či běh ve městě. Koneckonců, zdraví máme jen jedno a cyklistikou bychom si jej měli jedině utužovat.
Seriál "Od základu"
- Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?
- Od základu: Rozdíly v rámech jízdních kol
- Od základu: Celoodpružené vs. hardtail MTB – rozdíly a benefity
- Od základu: Jaký materiál rámu je nejvhodnější?
- Od základu: 29, 27,5 nebo 26? – MTB a vhodná velikost kol
- Od základu: Jak si správně vybrat silniční kola a obutí
- Od základu: Silniční kotoučové vs. ráfkové brzdy - výkon, praktičnost, design
- Od základu: Co si nastavit po koupi horského kola?
- Od základu: Mechanické vs. elektronické řazení na silničním kole - otázka vkusu?
- Od základu: Gravel, silnice, treking - co nabízejí?
- Od základu: Jak začít se silničními nášlapnými pedály a jaké jsou jejich silné stránky
- Od základu: Jak si vybrat boty na MTB?
Komentáře Zobrazit komentáře (1)