Sezóna nekončí: kolečkové lyže aneb cesta do nemocnice nebo skvělá mimosezónní aktivita?

Nohy tuhnou a vrch těla chladne – to jsou moje nejčastější pocity u cyklistiky během podzimu. V chladnějším počasí mám na kole často problém udržet tepovou frekvenci dostatečně vysoko, abych zůstal zahřátý.

Na kolečkových lyžích je to ale přesně naopak – pracuje celé tělo, tep se rychle zvedne a i v nízkých teplotách jsem po pár minutách příjemně zahřátý.

Proč zrovna kolečkové lyže?

Vždy, když přijde podzim a nevlídné počasí, se mi na kolo moc nechce. Studený vítr a vlhkost z jízdy často dělají spíš nepříjemnou povinnost. Občas mám pocit, že se na kolo chystám déle, než pak reálně jedu.

Čekat do zimy, než napadne sníh a budu se moct svézt na běžkách, se mi taky nechce. A právě na tohle mezidobí, než napadne sníh, jsem si oblíbil kolečkové lyže.

Co jsou kolečkové lyže

Kolečkové lyže. Pro někoho zvláštní sport, pro jiného geniální nápad, jak se nezbláznit, když se ochladí a na kolo už to prostě neláká. Vypadají trochu jako kombinace běžek a bruslí a první, co vás napadne, je asi: „Na tom bych se zabil“. Další oblíbená hláška je: „Jak se na tom brzdí“.

Jenže když to jednou zkusíte a zjistíte, že to vlastně funguje, začnete přemýšlet, proč jste to nezkusili dřív.

Jak vlastně kolečkové lyže fungují a z čeho se skládají?

Na první pohled vypadají trochu jako kříženec běžek a bruslí – dlouhý úzký rám, dvě kolečka a vázání stejné jako na klasických běžkách.

Základ tvoří rám, který může být hliníkový, karbonový nebo kompozitový. Hliník je ideální pro začátek – pevný, odolný, zvládne i sem tam nějaký pád nebo přejetý kámen. Karbon je pak o něco lehčí a pružnější, což ocení spíš zkušení jezdci.

Na každém konci rámu je jedno kolečko, z gumové směsi, která dobře tlumí vibrace a má přilnavost i na méně kvalitním asfaltu. Existují i speciální „brzdicí kolečka“ (pomalejší s vyšším odporem), takže si můžete přizpůsobit rychlost podle toho, jak moc si věříte.

Na rozdíl od běžek ale kolečkové lyže nemají žádnou brzdu. To je asi faktor, který vás na začátku trochu vyděsí. Brzdí se kombinací techniky, rovnováhy a odvahy – většinou pomocí holí nebo jemného pluhu. Doporučuji ale natrénovat to nejdřív někde na prázdném parkovišti, ne ve sjezdu.

Zde je video, kde je popsána technika brzdění.


A protože asfalt umí bolet víc než sníh, helma je naprostá samozřejmost. Pokud máte doma i chrániče z kolečkových bruslí, klidně je využijte – kolena a dlaně vám poděkují.

Vybavení

Základní rozdělení je stejné jako u běžek – klasika a skate.

• Klasické lyže mají pomalejší kola a delší rám, pomáhají napodobit tradiční odraz.
• Bruslařské (skate) jsou kratší, obratnější a rychlejší.

Lyže s vázáním se dají pořídit zhruba od 3 000 Kč za základní hliníkový model až po 15 000 Kč za špičkové karbonové varianty. Při koupi si dejte pozor, abyste měli stejné vázání jako na svých zimních lyžích – ušetří vám to starosti i peníze.

Na běžkařké hole stačí místo klasického košíku nasadit bodce na asfalt s vidiovým hrotem, které pořídíte přibližně za 250 Kč. Zbytek vybavení využijete ze své zimní výbavy.

Já osobně jsem si pro první ježdění vybral bazarové lyže za 1 000 Kč, určené pro techniku skate, které mi dobře slouží již třetí sezonu a po výměně koleček jedou jako nové.

A co když místo kolečkových lyží vezmu brusle a k nim hole?

Docela dobrý nápad, jak si to „osahat“, než člověk koupí kolečkové lyže. Na bruslích s hůlkami si krásně vyzkoušíš rytmus, zapojení rukou i koordinaci pohybu.

Na kole se často stane, že mi ztuhnou ruce a nohy jsou ledové. Na kolečkových lyžích mám po pěti minutách pocit, že jsem právě vylezl z posilovny.

Rozdíl je ale v tom, že brusle mají mnohem menší odpor a jsou výrazně rychlejší. Na první rovince tak můžeš zjistit, že hůl ti spíš překáží, než pomáhá.

Brusle tě naučí pracovat s rovnováhou a odrazem, ale chybí tam to „běžkařské“ zapojení nohou a celého těla. Na kolečkových lyžích se musíš víc opřít do každého odrazu, tělo maká komplexněji a pocitově je to blíž skutečnému běžkování.

Pokud už máš brusle, určitě to zkus – jen doporučuji rovný povrch. Na rozdíl od kolečkových lyží tě totiž brusle nečekaně odmění tím, že jedou až moc dobře.

Jaké svaly vlastně na kolečkových lyžích makají?

Zjednodušeně řečeno – všechny.

Na rozdíl od kola, kde většinu práce odvedou nohy, na kolečkových lyžích se zapojí celé tělo. Každý odraz je kombinací nohou, rukou, středu těla a zad.

• Nohy (stehna, hamstringy, lýtka) dělají hlavní část práce při odrazu.
• Paže, ramena a záda pomáhají při odpichu holí – to je mimochodem část, kterou cyklista běžně tolik nezapojuje, takže po prvních jízdách zaručeně ucítíš svaly, o kterých jsi nevěděl.
• Střed těla (core) drží stabilitu a přenáší sílu mezi horní a dolní částí těla. Bez něj se neudržíš v rytmu ani v rovnováze.

Díky tomu je jízda na kolečkových lyžích ideální komplexní trénink – posílíš nejen nohy jako na kole, ale i ruce a trup, zlepšíš koordinaci a stabilitu. Navíc tepovka letí nahoru mnohem rychleji než při jízdě na kole v chladu, takže se krásně zahřeješ i v podzimních teplotách.

Co si obléct

Na kolečkových lyžích, stejně jako na běžkách, pracuje celé tělo. Díky tomu jsem při jízdě výrazně víc prohřátý než na kole, jsem většinou oblečený o jednu vrstvu méně. Nejraději kombinuji dlouhý dres a vestu.

Láska na první pokus to možná nebude

Pokud se nenecháte odradit první jízdou, která nejspíš nebude podle vašich představ — rychlost ani vzdálenost možná nebudou nijak závratné a zvládnutí techniky vám nějakou chvíli zabere — máte velkou šanci si tento sport oblíbit.

Když překonáte ten počáteční pocit, že se jen dřete a nikam nejedete, můžete si vybudovat nejen solidní fyzičku během podzimu, ale také perfektní přípravu na první zimní běžkování.

První běžkování pro mě bylo vždycky peklo, dnes – díky kolcům – je hned první vyjížďka velmi příjemná.

Výbava nachystaná, vyrážíme

Pro svoje první pokusy jsem si vybral prázdné parkoviště, kde jsem věděl, že mi nic nebude stát v cestě. Žádní chodci, žádné děti, spousta volného prostoru.

První zjištění? Nejtěžší na kolečkových lyžích není jet, ale zastavit. V hlavě mi běží scénáře typu „jak na tomhle někde může jet z kopce“, takže se nejdřív jen lehce rozjíždím bez holí a zkouším, jak se lyže chovají.

K mému překvapení nejsou tak rychlé, jak jsem čekal. Oproti kolečkovým bruslím působí spíš klidněji a stabilněji. Postupně přidávám hole a začínám se cítit jistěji. Zkouším odraz, držení těla, balanc. Na první pohled jednoduchý pohyb je překvapivě technický a náročný na koordinaci.

Po pár minutách zkoušení se tepovka zvedá, ruce i nohy makají a tělo jede naplno. I při malém úsilí je tep mnohem vyšší než na kole. Stačí pár minut a z úplného klidu se člověk dostane do tempa, které příjemně zahřeje i v desetistupňovém chladu.

Po pár kolech kolem parkoviště cítím, že to to půjde. Zabalím nácvik a vyrážím na svoji první opravdovou jízdu.

První jízda

Hned při první delší jízdě zjišťuju, že tenhle nový pohyb mě neuvěřitelně baví. Ruce i nohy pracují a kilometry utíkají překvapivě rychle. Po pěti kilometrech ale přichází realita. Únava se dostavuje nečekaně brzy, svaly v rukou i trupu začínají povolovat a já zjišťuju, že tohle rozhodně není jen o nohách. Na rozdíl od kola tady maká celé tělo – a to si vybere svou daň.

Když konečně dorazím na konec trasy a na hodinkách svítí 10 kilometrů, mám radost jako malé dítě. První „desítka“ na kolečkových lyžích – těžce vydřená, ale skvělá.

Od té doby už uběhlo pár let a každý návrat na kolce je zase o kousek snazší. Tělo si pohyb pamatuje a adaptuje se rychleji. A to nejlepší? Zimní přechod na sníh je díky tomu úplně jiný. Žádné trápení, žádné hledání rovnováhy – můžu hned od první jízdy vyrazit naplno a užívat si běžkové kilometry, kterých je v bídných zimách méně a méně..

Plusy a mínusy

Kolečkové lyže mají několik výhod – především na nich zapojíte celé tělo. Rychlost je ve srovnání s kolem pomalejší, a tak mi většinou stačí o jednu vrstvu méně než na kole. Navíc v běžkařských botách mi nikdy nemrznou nohy.

Jak již bylo psáno, mají i jednu velkou nevýhodu – na rozdíl od kola a bruslí nemají žádnou brzdu. A to je dobré mít na paměti hned od začátku.

Kde nejlépe jezdit

Nejlepší jsou samozřejmě cyklostezky. Skvělé svezení nabízí například okruh kolem přehrady Olešná – trasa je členitá, dobře sjízdná a pokud máte děti, mohou si po jízdě užít i venkovní hřiště u bazénu.

Na silnice moc vyrážet nedoporučuji. Upřímně – pokud mají řidiči někoho na silnici rádi ještě méně než cyklisty, jsou to lidé na kolečkových lyžích. Proto je lepší volit klidná a bezpečná místa, kde si můžete jízdu opravdu užít. Jen pozor na mokré listí během podzimu – to umí pěkně potrápit.

Závěrem

Pokud nejste zrovna fanoušci běhání nebo jízdy na kole v chladném počasí, kolečkové lyže pro vás mohou být skvělou alternativou, jak efektivně zapojit celé tělo. A jako bonus budete perfektně připraveni na první běžkování, pokud nás příroda obdaří nějakou nadílkou sněhu.

Co když neběžkuji?

Nikdy jsi nestál na běžkách? Nevadí. Na kolečkových lyžích můžeš začít hned a nemusíš čekat na první sníh. Na kolečkových lyžích si osaháš techniku a až přijde zima, budeš připraven vyrazit na běžky.